Nově zřízené americké ministerstvo pro efektivitu vlády, pro které se vžila zkratka DOGE (Department of Government Efficiency) a v jehož čele stojí miliardář Elon Musk, cílí na americké centy a usiluje o jejich zrušení, uvádí CNN. Původně měl Musk řídit DOGE s někdejším prezidentským kandidátem republikánů Vivekem Ramaswamym, ten však projekt opustil.
Na síti X zmíněný úřad uvedl, že výroba jedné mince obnáší než tři centy (něco přes 0,72 koruny). Ve fiskálním roce 2023 tak jejich produkce stála americké daňové poplatníky přes 179 milionů dolarů (necelé 4,3 miliardy korun). Tamní mincovna jich přitom předloni vyrobila více než 4,5 miliardy, což je asi 40 procent z celkových 11,4 miliardy mincí v oběhu.
Mincovna rovněž ve své výroční zprávě vyčíslila i růst nákladů spojených s centy – v roce 2023 jich bylo v oběhu kolem 4,1 miliardy. V uplynulém fiskálním roce se pak náklady na výrobu a distribuci jednoho centu meziročně zvýšily o 20 procent zhruba na 3,7 centu (asi 0,89 koruny). Jedním z důvodů jsou zvyšující se ceny kovů včetně zinku a mědi.
Muskovo ministerstvo nepřichází s ničím novým. Lidé i odborníci po tomto kroku volali už léta, protože s centy se platí zřídka a většina z nich není v oběhu. Navíc od pandemie covidu stále více spotřebitelů nakupuje online a fyzickou měnu používají málokdy. Obdobný problém řešila už před mnoha lety třeba i Česká národní banka. Haléřové mince přestaly plnit funkci oběživa, proto došlo k jejich postupnému zrušení. Desetníky a dvacetníky přišly na řadu už v roce 2003, padesátihaléře pak v roce 2008.
Zrušení amerických centů by mohlo navíc prospět byznysu a ušetřit čas prodavačům, pokladním i samotným nakupujícím. Viceprezident Národní asociace obchodů se smíšeným zbožím Jeff Lenard k tomu dodal, že každý den se právě v těchto obchodech uskuteční kolem 52 milionů hotovostních transakcí. A pokud by došlo ke zrušení centů, každý zákazník by podle jeho slov ušetřil dvě sekundy, což znamená 104 milionů sekund neboli 1 203 dní.
