Studie: Uprchlíci zaměstnali 1,3 milionu Němců

Pavel Michl 12. srpna, 06:20  -  mic
12. srpna, 06:20

V Německu významně přibylo podnikatelů se zahraničními kořeny. A spolu s tím i počet lidí, kterým dali práci – v roce 2014 to bylo 1,3 milionu, jak vyplývá ze studie Bertelsmannovy nadace. Navzdory všeobecnému přesvědčení nejsou dominantním zdrojem obživy imgrantů obchody a restaurace.

„Naše studie ukazuje, že lidé se zahraničním původem v Německu neberou každému práci – právě naopak,“ tvrdí pro server Deutsche Welle Aart de Geus, šéf nadace Bertelsmann. Podle něj podnikatelé s cizími kořeny slouží jako „motory německého trhu práce“.

Mezi roky 2005 a 2014 vzrostl počet pracovních míst vytvořených imigranty o 36 procent z 947 tisíc na 1,3 milionu. V Německu pracuje kolem 40 milionů lidí. Uprchlíků za přibližně stejnou dobu v zemi přibylo o devět procent, podnikatelů s cizím původem přitom o čtvrtinu – na 709 tisíc.

V zemi, která čelí od začátku roku 2015 mohutné vlně uprchlíků hlavně ze Sýrie, náklonnost obyvatel k uprchlíkům klesá. Preference pravicové protiimigrantské strany Alternativa pro Německo rostou a polovina Němců vidí souvislost mezi migrací a nedávnými teroristickými útoky (více čtěte zde). Kancléřka Angela Merkelová nadále zůstává vůči uprchlíkům otevřená.

Studie také vyvrací zažitá přesvědčení. Například, že primárním zdrojem obživy pro migranty jsou obchody, kiosky a restaurace. „Když lidé přemýšlejí o podnikajících uprchlících v Německu, často nejprve pomyslí na kiosek na rohu nebo čínskou restauraci. Data ukazují, že toto klišé můžeme odmítnout,“ prozradil jeden z autorů studie Armando Garcia Schmidt serveru The Local.

Ve skutečnosti v oboru podniká 28 procent uprchlíků, což je o desetinu méně než v roce 2005. Mnoho z nich živí stavebnictví nebo zpracovatelský průmysl.

Nejvíce pracovních míst uprchlíci vytvořili v Bavorsku, Bádensku-Württembersku, Hesensku a Berlíně. Nejméně pak v Dolním Sasku, Hamburku a Porýní-Falci.

V příjmech migranti na Němce stále ztrácejí. Jejich mzdy jsou v průměru o 30 procent nižší. Na vině je podle odborníků nižší vzdělání, které uprchlíky znevýhodňuje. Podnikatelé-uprchlíci pak berou o 40 procent více než běžně zaměstnaní migranti, v průměru 2167 eur měsíčně (58,5 tisíce korun).

Jak se v Česku daří uprchlíkům z bývalé Jugoslávie? Čtěte:

Přes 20 let v Česku. Jak vzpomínají uprchlíci z Jugoslávie na minulost?

Čtěte dále:

Uprchlíci vs. mládež. O byty v Německu je boj

Cukr a bič. Brusel plánuje systém na zastavení migrace

Počet uprchlíků je rekordní, meziročně vzrostl o 10 procent


Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče