Facebook se stává nebezpečnou zónou

 Drchal 31. července, 12:00  -  Václav Drchal
31. července, 12:00

Policie brousí kolem sociálních sítí. Na obvinění už dnes stačí i „lajkování“ nevhodných odkazů.

Co má společného neonacista a manžel Heleny Vondráčkové Martin Michal? Vůbec nic. Oba ale používají Facebook, a to je ošidné místo.

Nejdřív k onomu neonacistovi. Na tom, že je už šest neděl stíhaný za tvrdě antisemitské facebookové výkřiky typu – „Zbavme se Židů a bude na světě dobře“ – není, až na ten Facebook, nic zvláštního. Pozoruhodné – a u nás zřejmě průlomové – ale je, že ho policie obvinila i z toho, že si na této sociální síti „olajkoval“ některé nahnědlé odkazy, například: Protektorat Böhmen und Mähren, Národní odpor – Český ráj, Wehrmacht/ Waffen SS/Luftwaffe, ThDr. Jozef Tiso, KSH – Kanál skinheadskej hudby, Obersalzberg a okolí, Swastika blog či Islám a sionismus v ČR nechceme.

Případ „lajkujícího“ neonacisty, na který upozornil překladatel a justiční aktivista Tomáš Pecina, je extrémní, poučení z něj ale plyne pro všechny – každý by si měl hlídat nejen to, co na Facebook píše, ale i to, co „lajkuje“. A to třeba i z legrace nebo po návratu z hospody. Oblíbená sociální síť se ostatně pomalu stává obdobou tradičních řečí u piva, za které rakouskouherské soudy s gustem ukládaly několik týdnů či měsíců vězení.

por. čur.

Advokát Robert Cholenský říká, že policie je na Facebooku mimořádně aktivní a neváhá jeho uživatele kriminalizovat. Problém je podle něj i v tom, že pojmy „veřejný“ a „soukromý“ mají na sociálních sítích nejasné hranice (hledět na sdílení informací se stovkami „přátel“ lze opravdu všelijak), a policie prý „často zapomíná“, že pokud chce nahlédnout do soukromé komunikace, musí i na sociální síti žádat soud o povolení.

Typický je v tomto ohledu případ řidiče autobusu Dmitrije Vesselovského, který si na Facebooku spolu s dalšími dvěma lidmi psal o jednom policejním poručíkovi. Vesselovski o policistovi, který měl na starost jeho případ, doslova uvedl „ať táhne do *“, přičemž poručík bral oněch pět hvězdiček za sprosté slovo a stejně (nepochybně správně) si vyložil i druhou část titulu „por. čur.“, kterým ho obdařil jeden z Vesselovského přátel.

Přečtěte si, jak Facebook zneužívají teroristé:

Facebook prohrává boj se zbraněmi. Na teroristy nemá páky

Vztahovačný poručík za to Vesselovskému „napařil“ desetitisícovou pokutu, jenže Ústavní soud konverzaci označil v prosinci 2014 za soukromou. Zdůraznil přitom, že policista se k ní dostal pokoutně přes třetí osobu, a pokutu zrušil. „Považuji to za mimořádně důležitý nález, který by měl do budoucna podobným excesům ze strany policie bránit,“ říká Cholenský.

Nejsem grázl a nejsem nevěrný

Civilní facebookové spory jsou jiné a výhodu v nich má spíš urážející než urážený. Ten, kdo se chce domoci omluvy, musí podle Cholenského dokázat, že urážku skutečně napsala dotyčná osoba: „Všichni víme, že existují falešné profily, a soukromník nemá na rozdíl od policie prostředky, aby zjistil, kdo za facebookovým profilem skutečně stojí.“ Jenže i v případě, že překoná toto úskalí, nemusí uspět. A jsme u případu Martina Michala.

Vondráčkové manžel chtěl omluvu po bulvárním novináři Davidovi Zápalovi, který ho na Facebooku popsal jako grázla a nadto naznačil, že je nevěrný. Jenže soudy – naposled letos na jaře Nejvyšší – žalobu zamítly. Hlavně kvůli tomu, že požadovaná omluva byla zcela obecná, jenže na druhé straně nechat zrovna na sociální síti o sobě veřejně napsat, že opravdu nejsem grázl ani nevěrník, není zrovna chytré. Soud navíc dodal, a to je důležité, že když už je někdo na Facebooku, musí počítat s tím, že zdaleka ne všichni o něm budou psát „toliko pochvalně a nevyskytne se někdo, kdo má k žalobci ne zcela přátelský vztah“.

Pracovní tábor Březnice

České soudy se už zabývaly desítkami případů, ve kterých hrál Facebook nějakou roli. Mezi ty slavné patří kauzy poslance Chaloupky, herce Maryška, komunisty Kesudise či entomologa a islamobijce Konvičky (viz box). Z těch neznámých je pozoruhodný případ policisty dopravního inspektorátu, který se naboural do proŻ lu své sestry a zveřejnil o ní důvěrné informace.

Sestra ho sice později hájila s tím, že dřív měl na její Facebook volný přístup a nevadilo by jí to ani dnes, soud dal přesto policistovi tříměsíční podmíněný trest. Nejvyšší správní soud pro změnu už nejméně třikrát řešil námitky proti platnosti obecních voleb kvůli neopatrným statusům členů volební komise či konkurenčních stran, ovšem ani jedné stížnosti nevyhověl.

Je PokemonGo jen chytrou marketingovou strategií? Přečtěte si o tom:

Pokémoni jdou po datech. A byznys si mne ruce

Do neštěstí se dostal i student Střední odborné školy v Březnici, který dal na Facebook upravenou fotografii učitelského sboru v nacistických a sovětských uniformách (i tím se policie zabývala) a doprovodil to komentářem „Sbor dozorčích pracovníků pracovního tábora Březnice“.

Škola ho (nejen) za to vyloučila, ovšem soud její rozhodnutí zrušil, protože nedala posměváčkovi právo se obhájit. Už jsme zmínili mimořádnou aktivitu policie, ovšem práce s pátráním na sociálních sítích přibyla i advokátům a svědkům. Co třeba, kdyby měl soudce svědka mezi „přáteli“ Stalo se to u táborského okresního soudu.

Místní rváč si stěžoval, že „jeho“ soudce Zdeněk Pořízek má mezi přáteli na Facebooku klíčovou svědkyni, a navíc ještě dalšího soudce, přičemž tento druhý soudce má mezi přáteli dokonce oběť.

Krajský soud sice prohlásil, že něco takového může být důvod k vyloučení soudce, vyšel ale z Pořízkových slov, že svědkyně je jeho „přítelkyně“ jen pár měsíců, blíž ji nezná a rozhodl, že podjatý není…

Losos a Lerdamrd

Většinu potíží si lidé na sociální síti působí svou bohorovností sami, ovšem historicky největším facebookovým pitomcem je bezesporu jeden (nejmenovaný) diplomovaný specialista z Prahy. Nasekal dluhů skoro za dva miliony, našel si „šolich“ v železničním depu a požádal soud o osobní bankrot – tedy možnost být pět let na životním minimu, pravidelně splácet, a zbavit se tak většiny dluhů.

Soud mu nejdřív – to bylo v srpnu 2012 – vyhověl, jenže pak se jedna z věřitelek, shodou okolností bývalá přítelkyně, podívala na profil dotyčného a o statusy typu – „Pche, to musíš umět bejt bankrotář :­(, v práci mít zrovna neplacený volno, ale živit se lososem, sushi, dobrými sýry atd. a bydlet na Královských Vinohradech :­)“ nebo „Doražte někdo na lehčí večírek (…) mám tu spoustu lososa a červenýho vína (…) a Lerdamrdu :­)“ – se podělila se soudem.

Diplomovaný specialista se sice moc hezky vymlouval – vše za něj platí babička, obleky šité na míru má jen za cenu materiálu, čtvero bot si pořídil s výraznou slevou, a především si přece nebude ničit život „koukáním do zdi“ a „strkáním peněz do slamníku“ – ovšem soud ho stejně poslal do konkurzu. A dobře udělal.

Slavné české facebookové případy
Herec Jiří Maryško dostal 180 hodin veřejně prospěšných prací za to, že loni na Facebooku sdílel fotku popravy z filmu Lidice a pod to napsal, že takto by měl proběhnout —„úklid“ ústeckého magistrátu. Svůj trest stráví strašením na děčínském zámku.
Komunista Michal Kesudis obdržel roční podmíněný trest za to, že předloňský útok, při kterém v Afghánistánu zemřelo pět českých vojáků, okomentoval slovy: —Jsem vděčný, že nás těch šmejdů zbavili. Čeští žoldáci patří s těmi americkými k těm nejzkurvenějším.“
Exposlanec VV Otto Chaloupka si vykoledoval půlroční podmíněný trest za to, že v roce 2013 po útoku skupiny Romů na manželský pár v Duchcově napsal: „Ještě pár takových cikánských provokací a začne mazec (…) Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat.“
Entomologa Martina Konvičku obžaloval státní zástupce kvůli tomu, že loni slíbil muslimům namletí „do masokostní moučky“. Soud ale věc vrátil zpět s tím, že je třeba nejdřív zjistit, zda šlo skutečně o veřejné vyjádření.

O sociálních sítích čtěte více:

Slovenský startup SpaceSpy chce zaujmout světové investory

Za přesun práv do Irska je Facebook v USA terčem vyšetřování

Facebook má ministerstvo propagandy, tvrdí bývalý zaměstnanec


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče