Pozor na zaměstnanecké dílo!

15. května 2006, 00:00 - KRISTÝNA DUŠKOVÁ-JANOUCHOVÁ
15. května 2006, 00:00

AUTORSKÝ ZÁKON Podceňovat autorský zákon se nevyplácí. Nedostatečná úprava takzvaného zaměstnaneckého díla v pracovní smlouvě může firmě způsobit statisícové ztráty nebo ji přivést ke krachu. Přesto si někteří podnikatelé s tímto problémem hlavu nelámou.

AUTORSKÝ ZÁKON

Podceňovat autorský zákon se nevyplácí. Nedostatečná úprava takzvaného zaměstnaneckého díla v pracovní smlouvě může firmě způsobit statisícové ztráty nebo ji přivést ke krachu. Přesto si někteří podnikatelé s tímto problémem hlavu nelámou.

České firmy stále nedokáží účinně ochránit zaměstnanecká díla a přicházejí tak o statisíce korun. Kreativní pracovníci často ani netuší, co takové dílo je, a že výkon majetkových práv náleží zaměstnavateli. K nejvíce ohroženým firmám patří reklamní agentury, počítačové firmy a překladatelské agentury.

DÍLO UPRAVUJE AUTORSKÝ ZÁKON

Část Profitem oslovených podnikatelů a živnostníků se domnívá, že zaměstnanecké dílo se jejich podnikání vůbec netýká, protože se prý jedná pouze o umělecká díla vytvořená na zakázku. Pravda je však opačná: s uměním nemusejí mít zmiňovaná díla nic společného a počet firem, které se potýkají se souvisejícími problémy, rychle roste.

Zaměstnanecké dílo je upraveno v autorském zákoně. Jedná se v podstatě o jakékoliv dílo, vytvořené ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu. „Autorský zákon stanoví zcela zásadní režim takového díla. Výkon veškerých majetkových práv svěřuje výlučně zaměstnavateli. Ten pak tato práva vykonává a je oprávněn bez dalšího toto dílo sám jakýmkoli způsobem užít,“ vysvětluje právník Ján Matejka, odborník na pracovní právo.

NEJČASTĚJŠÍ PŘÍPADY

Na potíže se zaměstnaneckými díly Profit nezávisle na sobě upozornili dva podnikatelé: majitel středně velké reklamní agentury a podnikatel v oboru informačních technologií. Také další živnostníci popisovali případy, kdy si bývalý pracovník přivlastnil dílo, které vytvořil pro svého původního chlebodárce.

Nejčastěji podle nich dochází k následující situaci: zaměstnavatelé nevěnují příliš pozornosti obsahu pracovní smlouvy a nevědí o možných rizicích. Stává se tedy, že bývalý pracovník si své dílo odnese na další působiště. Jeho nový nadřízený nevědomky profituje z věci, která vznikla na náklady někoho jiného.

Cesta práva je zdlouhavá a dle informací Profitu někteří z „postižených“ zaměstnavatelů řeší problém výhružnými telefonáty a dopisy. Vyhrožování soudními tahanicemi příliš nezabírá, a tak viníci často vyváznou beztrestně. Zejména v branži reklamních agentur prý není tento jev výjimečný. Velké společnosti se proti podobným únikům snáze ubrání. Mají v pracovních smlouvách detailně ošetřena práva a neváhají investovat desítky tisíc do zdatných právníků. Potíže se zaměstnaneckými díly proto mají spíše menší a střední firmy. „Stalo se to nám i konkurentům. A byl to pro nás v jistém smyslu i pozitivní jev. Nový pracovník si přinesl z bývalé práce databázi, kterou chtěl u nás použít. Zakázal jsem mu to, protože na databázi má právo jeho bývalý zaměstnavatel. Co nechci, aby někdo činil mně, nečiním jiným,“ tvrdí Robert Němec, ředitel internetové reklamní agentury RobertNemec. com.

PROBLÉMŮ JE VÍC

Když pracovník zneužije dílo, které vytvářel pro někoho jiného, zákon předchozímu zaměstnavateli poskytne ochranu. Ale mávání zákoníkem žádnému podnikateli nevrátí ušlý zisk a málokdo má dostatek trpělivosti a peněz na zdlouhavé soudní tahanice.

Podle Matejky se vyskytují i potíže s nesprávným výkladem zákona. Jde například o to, že ne vše lze považovat za zaměstnanecké dílo. „Je nutné, aby splňovalo všechny tři znaky autorského díla. Musí jít o dílo literární, vědecké nebo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a které je vyjádřeno v objektivně smysly vnímatelné podobě,“ říká Matejka. Pokud dělník u soustruhu bez jakékoliv tvůrčí invence vyrábí stále tytéž trubky, o zaměstnanecké dílo se nejedná.

V praxi někdy bývá problematické rozlišit, co takovým dílem je a co není. „Může být sporné, odkdy lze například jinak poměrně automatizovanou činnost - třeba práci zaměstnaného střihače filmu nebo pracovníka vyrábějícího porcelánové sošky - považovat za vytváření autorského díla. Dále existují problémy spojené s případy, kdy lze pochybovat, zda jde vůbec o dílo zaměstnanecké,“ podotýká Matejka. Existují však výjimky. „U fotografií, počítačových programů a databází postačí, jsou-li autorovým vlastním duševním výtvorem. Nemusejí tedy být jedinečné. V některých případech však může jít i o tvůrčí zpracování díla jiného, například překlad,“ tvrdí právník.

POZOR NA POVINNOSTI

Zaměstnavatelé by měli také vědět o další záludnosti autorského práva. „V případě, že pracovník vytvoří dílo nad rámec svých povinností, pak nebude zaměstnanecké, a zaměstnavateli nenáleží výkon majetkových práv,“ vysvětluje Matejka. Příkladně jde o situaci, kdy zaměstnanec pořídí fotografii a nejde o součást jeho pracovních povinností, nebo pokud analytik napíše počítačový program. Nepřesné nebo zcela chybějící formulace v pracovní smlouvě mohou způsobit, že zaměstnanec může podstatnou část pracovní doby vytvářet dílo, k němuž podnikatel nebude mít žádná majetková práva a tedy ani užitek.

Na svou neopatrnost již v Česku doplatilo několik počítačových firem. Žádná z nich z pochopitelných důvodů nestojí o publicitu. „Před několika lety jsme obsahu pracovních smluv nevěnovali takovou pozornost a nyní by se nám jakákoliv publicita v tomto směru mohla vymstít,“ tvrdí personalistka jedné z dotčených společností.

PŘEDEJDĚTE PROBLÉMŮM

Podnikatelé si řadu potíží způsobují špatnými pracovními smlouvami. Samotný pracovní poměr podle zákoníku práce ve vazbě na autorský zákon nevytváří dostatečnou záruku, že v budoucnu nedojde k autorskoprávnímu konfliktu. „Smlouva má výslovně počítat s tím, že jedním z pracovních výstupů bude i autorské zaměstnanecké dílo, a tedy by měla zahrnovat i vybraná ujednání podle autorského zákona. Z praxe jsou známy případy programátorů, kteří byli zaměstnáni jako analytici, což později vedlo k řadě soudních řízení,“ dodává Matejka, který má zkušenosti se zastupováním podnikatelů v obdobných sporech.

Ján Matejka považuje za klíčové smluvně vymezit podstatu práce, na kterou je zaměstnanec přijímán. Je nutné ji stanovit tak, aby se přesně shodovala s požadavky zaměstnavatele (například programátor v jazyce C++, fotograf a podobně). Konkrétní činnosti pak lze upřesnit formou písemného pokynu či vnitřními předpisy. „Zaměstnanecká díla totiž musejí vzniknout ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu. Musí tedy být zcela prokazatelné, že pracující měl povinnost vytvořit toto dílo, a v souladu s pracovní smlouvou jej i vytvořil. Pro firmu pak svědčí listinné důkazy, jako například právě smlouva či vnitřní předpisy a pokyny,“ říká Matejka. Zaměstnavatel také musí mít pod kontrolou průběh a způsob tvorby díla. Vhodnou pracovní smlouvou mohou podnikatelé předejít potížím při civilních žalobách.

FIRMY CHTĚJÍ SCREENING

Možností, jak upravit práva k zaměstnaneckému dílu, existuje celá řada. Zkušení podnikatelé však praktikují i jiná, často neprávnická opatření. „Za prevenci problémů s těmito díly považuji to, že pracovník při tvorbě díla používá výhradně zaříze
ní zaměstnavatele. Jinou možností je větší screening lidí. Aby se vědělo, že ten a ten je nepoctivý, a že nemá cenu s ním spolupracovat. Pokud někdo něco provede bývalému zaměstnavateli, hrozí, že to provede i mně,“ říká Robert Němec. Tento nápad se líbil většině Profitem oslovených podnikatelů. Nejvíce nadchl vlastníky počítačových firem, kteří často zaměstnávají nové lidi jen na základě splnění „talentového testu“ a o jejich osobních kvalitách nemají žádné informace.

Robert Němec kvůli prudkému rozmachu svých aktivit dříve uzavíral některé pracovní smlouvy ústně. „Vím, že se to nemá, ale nebyla to pro mne priorita. Následně jsem se musel velmi dohadovat s lidmi, s nimiž jsem už nechtěl pracovat. Dnes má zaměstnanecká smlouva v naší firmě 12 stran,“ tvrdí. Nyní při prevenci problémů se zaměstnaneckými díly klade důraz na osobní kvality pracovníků. „Firma by si měla vybírat charakterní lidi. Charakter kladu na stejnou úroveň, jako jsou schopnosti, a v tomto případě možná ještě výše.

Druhým opatřením je jasné upozornění zaměstnanců na práva a povinnosti. Zájemcům dávám smlouvu na několik dní domů a upozorním je, ať si ji důkladně přečtou. Dle mého názoru nejlepší ochranou před zneužitím zaměstnaneckého díla je být natolik dobrou firmou, že v ní lidé budou chtít zůstat a nebudou mít tendenci odejít,“ shrnuje Němec.

OTÁZKA PŘEŽITÍ

Většina oslovených živnostníků se shodla na tom, že pro podnikání v kreativních oborech je vhodná úprava zaměstnaneckých děl ve smlouvách klíčovou otázkou. Nejde pouze o právnické slovíčkaření, ale o přežití a prosperitu firem.

„V reklamní branži se problémy zaměstnaneckého díla objevují často. Staly se nám případy, kdy grafici, kteří odešli ke konkurenci, používají grafické návrhy, které vytvořili v naší agentuře. V pracovní smlouvě máme odstavec, který se týká autorského zákona. Porušení tohoto typu se však těžko dokazuje, a proto se snažíme spíše apelovat na etiku a řešit případy jednáním a dohodou,“ říká Pavel Marek ze společnosti Marco agency. Jeho firma však patří k těm šťastnějším, protože potíže se zaměstnaneckým dílem zatím neměla. „Ochrana duševního vlastnictví vytvořeného pro zaměstnavatele je v naší oblasti nezbytná pro úspěch v podnikání,“ uzavírá Marek.

PRAKTICKÉ RADY

JAK SE BRÁNIT

  • problémy se zaměstnaneckými díly se nejčastěji týkají podnikatelů v kreativních oborech (reklamní agentury, počítačové firmy, překladatelské kanceláře)
  • v pracovní smlouvě pro tvůrčího zaměstnance je nutné vymezit druh práce, ideálně všechny hlavní povinnosti a úkoly
  • smlouva musí obsahovat, kdo bude mít oprávnění vykonávat autorská práva k zaměstnaneckému dílu 
  •  mnoha problémům se také vyhnete ustanovením, zda má autor díla právo na přiměřenou dodatečnou odměnu
  • ani sebelepší smlouva neochrání před nepoctivými úmysly bývalých zaměstnanců. Ve firmách, jejichž hlavní příjem plyne z nakládání se zaměstnaneckými díly, se vyplatí věnovat pozornost také osobním kvalitám zaměstnance.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče