Malér v kostce

17. listopadu 2007, 17:33 - Čestmír Klos
17. listopadu 2007, 17:33

Zjednodušení vědecké zprávy pro vlády, poslance i veřejnost

Dokážou tři útlé sešitky zastoupit tisíce stran čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC)?
Pro vědecké disputace určitě ne, ale pro politické rozhodování i občanské úvahy zcela jistě ano. Předchozí tři zprávy trpěly velkým nedostatkem - pokud politici chtěli při svém rozhodování vzít v úvahu vědecké závěry, museli si je nechat převyprávět. Pro důkladné prostudování zprávy by žádný aktivní politik na světě nenalezl dost času. Touto zprávou se situace podstatně mění. Nabízené sešity lze prostudovat v přijatelně krátké době a jsou napsány obecně srozumitelným jazykem. Pro zvlášť zaneprázdněné státníky je v těchto dnech připravována česká verze čtvrtého sešitu, který je výtahem z předchozích tří výtahů. Těmito kroky se výsledky mnohaleté vědecké činnosti panelu IPCC, oceněného letos Nobelovou cenou, mohou stát veřejně přístupnými. Další jejich šíření, a hlavně praktické využití při předcházení klimatickým změnám bude však už záležet především na politických představitelích, jimž jsou sešity věnovány.

Zrádný lidský faktor.

Vědci panelu IPCC dospěli k závěru, že většinu zvýšení průměrných globálních teplot pozorovaných od poloviny 20. století velmi pravděpodobně způsobil nárůst skleníkových plynů, vyvolaný lidskou činností. Zjevný vliv lidského působení se nyní rozšiřuje i na další aspekty klimatu včetně ohřevu oceánů, teplotních extrémů a změn atmosférické cirkulace. Vliv lidí na klimatickou změnu potvrzují autoři zprávy s mnohem větší jistotou, než tomu bylo v sešitě předchozím. Skupina s mnoha členy, která vybírala údaje ze zprávy a sestavovala z nich první sešit o fyzikálních základech změny, považovala za nutné zdůraznit, že globální koncentrace oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného v atmosféře se od roku 1750 následkem lidské činnosti výrazně zvýšily. A jsou známy i příčiny: Používání fosilních paliv a změny využívání půdy a krajiny. Koncentrace metanu a oxidu dusného rostou především v důsledku zemědělské činnosti.

Otepluje se.

Vědci však zároveň upozorňují, že oteplení by mohlo být ještě mnohem větší, nebýt aerosolů způsobených vulkanickou činností. Rovněž aerosoly vypouštěné lidmi částečně kompenzují přírůstky teploty.
I důsledek toho všeho je vědecky potvrzen: Klimatický systém se jednoznačně otepluje. Na celém světě narůstají průměrné globální teploty vzduchu a oceánů, tají sněhy a ledy a zvyšuje se globální průměrná výška mořské hladiny.
Současná koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vysoce převýšila přirozený rozsah hodnot za posledních 650 tisíc let. Roční nárůst koncentrace oxidu uhličitého byl rychlejší než kdykoli od počátku měření.

Jedna planeta, různé tempo.

Editor české verze čtyř sešitů (tři plus jeden) pro politické představitele Jan Hollan upozorňuje, že dopad klimatické změny na různé části Země bude velmi rozdílný. Už současná pozorování odhalují mnohé rozdíly. Například průměrné teploty v Arktidě se ve srovnání s globálním průměrem za posledních sto let zvyšovaly téměř dvojnásobnou rychlostí. Někde až nepříjemně přibylo srážek, jiné oblasti jsou pravidelně sužovány suchem. Významný nárůst srážek byl pozorován ve východních částech Severní a Jižní Ameriky, severní Evropy a severní a střední Asie. Pokles srážek naopak postihl oblasti Sahelu, Středozemního moře, také jižní Afriku a části jižní Asie. Srážky jsou časově i prostorově velice proměnlivé.
Některé oblasti v tropech a subtropech postihovala od sedmdesátých let minulého století dlouhodobá a intenzivní sucha. Se suchem souvisejí také změny povrchové teploty oceánů a atmosférické cirkulace a zmenšení rozsahu a tloušťky sněhové pokrývky.
Ani větry nevanou stejně jako dříve. Ve středních šířkách obou polokoulí velice zesílily západní větry. Četnost výskytu silných srážek se nad většinou pevninských oblastí zvýšila, což je v souladu s nárůstem teploty a pozorovaným nárůstem obsahu vodní páry v atmosféře.

Zlatá střední (Evropa).

Hollan si pochvaluje, že žijeme ve šťastném zeměpisném pásmu, kterého se klimatické změny zřejmě dotknou ze všech částí zeměkoule nejméně. Přesto se tu v letním období očekává pokles srážek, což bude mít za následek vyšší vodní stres. Bude se, bohužel, výrazně snižovat produkce lesního hospodářství a potomci se budou potýkat s lesními požáry, jaké známe ze Středomoří.
K českým politikům, kteří vzali výzvu vědců z panelu IPCC opravdu vážně, patří stínový ministr životního prostředí za ČSSD Petr Petržílek. Na Českém hydrometeorologickém ústavu si opatřil mapy očekávaných změn v příštích dvaceti letech a zjistil, že i na klimatickou změnou méně poznamenaném území Česka budou problémy se suchem. Rozsah vysloveně suchých oblastí se podle prognózy hydrometeorologů za dvacet let nejméně ztrojnásobí. Petržílek proto vyzývá už teď k obnově mezí, k přehrazování bystřin, k zakládání rybníků a k dalším opatřením, která zamezí nejhorším projevům sucha. Všechny způsoby, které pomohu udržet spodní vodu v krajině, budou dobré.

Jižní Evropa.

Oproti tomu jižní Evropa se bude muset připravit na vážné zhoršení podmínek. Velmi v ní vzrostou zdravotní rizika následkem vln veder a požárů. S vedry mohou přijít i tropické choroby. Region je už nyní zranitelný klimatickou variabilitou, a proto se v něm mohou velmi zhoršit i ekonomické podmínky. Sníží se dostupnost pitné vody, odpadne možnost výroby elektřiny z vodních zdrojů, v některých oblastech může být ohrožen cestovní ruch a poklesne produktivita pěstovaných plodin.

Štěstěna míří na sever.

Sešit o dopadech změny klimatu, o adaptaci na ni a o zranitelnosti lidí, druhů, ekosystémů i celých oblastí sestavoval pro potřeby politiků početný vědecký tým. A dospěl k závěru, že severní Evropě by změna klimatu měla z počátku přinést smíšené dopady. A to i některé pozitivní přínosy, jako jsou zmenšená potřeba vytápět, vyšší výnosy zemědělských plodin a rychlejší růst lesů. Tyto výhody by však nemusely trvat dlouho. S pokračující změnou je velmi pravděpodobné, že i tady by nad původními přínosy časem převážily negativní dopady včetně častějších zimních záplav, ohrožených ekosystémů a rostoucí půdní nestability.

Jinde negativní dopady.

A tak lze předpokládat, že změnou klimatu budou negativně ovlivněny všechny evropské regiony včetně Česka. Obecně se očekává zvýšené riziko náhlých povodní ve vnitrozemí a častější záplavy na pobřeží. S adaptací na změnu klimatu bude mít problémy většina živých organismů i ekosystémů. Mnohé druhy změnu nepřežijí. Horské oblasti se budou potýkat s ústupem ledovců a úbytkem sněhové pokrývky, což vyvolá snížení zimního cestovního ruchu a úpadek horského podnikání.
Ostatní kontinenty se mohou nadát ještě mnohem horších změn. Nejhůř na tom bude Afrika, kolébka lidstva. Nové výzkumy potvrzují, že kvůli mnohočetným stresům a nízké schopnosti adaptace bude Afrika tváří v tvář klimatické změně velice zranitelná. Potřebu adaptace si už vyžádaly probíhající změny. Další schopnost přizpůsobování se klimatické změně bude už nejspíš nedostatečná.

Sociální klima.

V mnohém důsledněji než státní orgány a instituce se problematikou klimatické změny v Česku intenzivně zabývají i nevládní organizace. Jiří Jelínek z Centra pro dopravu a energetiku upozorňuje, že se dopady na různé oblasti zeměkoule velice liší. A v nejohroženějších územích může klimatická změna vyvolat i vážné sociální a politické problémy. Tento aspekt sice žádný ze čtyř výběrů ze zprávy nezdůrazňuje, ale i Česka se velmi dotýká. Neměly by tu asi propuknout neúroda a hlad, ale mohli bychom se snadno stát cílovou zemí nedobrovolných klimatických migrantů.
„Ten tlak dříve nebo později určitě přijde. Proto vítám, že se Česko co nevidět stane součástí Schengenského prostoru. Ten bude zárukou, že státy zúčastněné na této smlouvě budou takový problém řešit společně,“ říká Petržílek. A dodává: „Nemyslím si, že by Evropa měla být pro přistěhovalce nedobytnou pevností, ale nějaká omezení proti nekontrolovatelnému přílivu klimatických vyhnanců bude třeba přijmout.“

Patříme k viníkům.

„Ještě je jeden důvod, proč nemůžeme zůstávat v klidu nad tím, že nás klimatická změna bude relativně šetřit. Není sporu o tom, že jsme jedním z hlavních viníků tohoto stavu. Můžeme se sice vymlouvat, že USA produkují na hlavu více emisí skleníkových plynů než Česko. Ale to je chabá výmluva. V Evropě jsme mezi znečišťovateli prakticky na špičce a je to tak dlouhodobě. Za posledních sto let jsme si už svoje odemitovali,“ připomíná Hollan. A jako správný editor upozorňuje na třetí spisek, věnovaný zmírňování změny klimatu.
V jeho textu jsou tvrdá sdělení: „Při současných strategiích zmírňování změny klimatu a souvisejících postupů k udržitelnému rozvoji se budou globální emise skleníkových plynů v následujících několika desetiletích i nadále zvyšovat.“ Přitom od roku 1970 do roku 2004 vzrostly o 70 procent a porostou dál.

Doporučení.

Autoři tohoto výběru analyzují možnosti snižování emisí ve všech oborech. Ale bez ohledu na rozsah zmírňujících postupů zdůrazňují nutnost adaptačních opatření. Podíl člověka na zhoršujícím se stavu je prokázán, proto by měl vynaložit veškerý um, aby následky utlumil.
Ze zmírňujících opatření, která se pro různé obory opírají o technická, technologická či ekonomická řešení, se jeden bod zdánlivě vymyká: „Změny životního stylu a zvyklostí mohou přispět ke zmírňování změny klimatu ve všech sektorech.“
Vyčíslit se nedá, ale v procesu utlumování emisí může sehrát rozhodující roli. Volba pasivního domu místo plýtvavého může snížit energetickou spotřebu, a tím emise, až desetkrát. Rozhodnout se pro úspory energie znamená ušetřit i emise. A tak dále.
Vydaná shrnutí ze zprávy panelu IPCC mohou občanům dodat impulzy k ohleduplnějšímu chování. Politikům, kterým jsou určena především, poskytnou argumenty, aby na nadcházející světové klimatické konferenci konečně všichni mluvili k věci a na něčem rozumném se dohodli.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče