Brněnské tajnosti

Podtitulek: Město chce prodat část strategického pozemku u fotbalového stadionu soukromé osobě

Vedení města Brna, ovládané sociální demokracií, doporučilo minulý týden prodat část pozemků v lokalitě za Lužánkami soukromé osobě. Jde o více než sedm tisíc metrů čtverečních v těsném sousedství fotbalového stadionu. Rada města schválila záměr prodeje přes negativní stanovisko odboru územního plánování a rozvoje magistrátu i městské části Královo Pole. „Než bude jasné, co bude v areálu za Lužánkami stát, kolik bude potřeba místa pro parkování a další služby, je nesystémové, aby město pozemky prodávalo,“ kritizoval postup magistrátu Robert Kotzian, starosta Bohunic a kandidát ODS na brněnského primátora.
Město však dalo přednost jednání o prodeji pozemků jejich nynějšímu nájemci, stavební společnosti IMOS holding ovládané Jiřím Rulíškem, který na nich vybudoval tenisovou halu. „V lokalitě, kde není jasný budoucí vývoj, je to přinejmenším neobvyklé. Rada města ani neinformovala veřejnost. Jediné vysvětlení je, že nechce, aby se o prodej lukrativních pozemků veřejnost zajímala,“ dodal Kotzian.
Návrh na prodej pozemků v sousedství slavného, ale zchátralého fotbalového stadionu, kde v roce 1978 získal tým Zbrojovky Brno zatím poslední titul ligového mistra, vzbudil ve městě emoce. O tom, zda prodej bude výhodnější než pronájem, se teprve bude jednat. „Je to plocha vyčleněná pro sport, takže tenisová hala tam stojí v souladu s územním plánem,“ sdělil týdeníku EURO náměstek primátora Ladislav Macek (ČSSD). „Odbor plánování na to jen upozornil proto, aby nedošlo ke změně charakteru užívání té budovy. Aktuální projekt Architektů Hrůša a spol. také s pozemky, které už jsou zastavěny, nepočítá. Sedm set parkovacích míst hodlá částečně umístit pod zemí,“ dodal Macek.

Priority
Ve zmíněné lokalitě plánovala předchozí radnice vedená ODS vznik sportovního areálu Ponava. Jeho výstavba měla začít v roce 2008 a být dokončena letos. Vzhledem ke dvoumiliardovým nákladům na obnovu fotbalového stadionu Za Lužánkami a výstavbu hokejové arény v podobě multifunkční haly to měl být největší český projekt PPP zaměřený na sport. Spolupráci s privátním investorem dokonce ministerstvo financí zařadilo mezi pilotní projekty tohoto typu. Urbanistická studie počítala také s výstavbou dvoupatrových garáží s dalším fotbalovým hřištěm na střeše. Poté, co brněnskou radnici ovládla sociální demokracie, dostaly přednost jiné záměry a Ponava byla odložen ad acta. „Vyhrajeme-li volby, bude projekt Ponava jednou z priorit. Podle nás do areálu patří i nový hokejový stánek. Museli bychom se jen znovu podívat na ekonomickou část projektu,“ řekl Kotzian.
Podle Macka je ale projekt Ponava neuskutečnitelný, protože záměr nerespektoval vlastnické vztahy na jeho území. Připomíná, že na něm stojí supermarket Billa, Bobycentrum s hotelem, kanceláře, garáže, prodejna motocyklů a trafostanice včetně zmíněné tenisové haly. Proto současné vedení radnice rozhodlo věnovat pozornost pouze vybudování fotbalového stadionu pro 30 až 35 tisíc diváků, který by měl přijít na 1,6 miliardy korun. „Pokud se město do konce roku dostane až do stadia schváleného projektu a vydání stavebního povolení, budu to považovat za úspěch,“ prohlásil Macek.

Financování
Dnes mrtvá Ponava, záměr, který žádné brněnské zastupitelstvo nikdy neodhlasovalo, byla veřejnosti představena v době ekonomického růstu v roce 2007. Magistrát pod vedením ODS počítal s tím, že dvě miliardy na financování areálu Ponava by zajistil soukromý investor, kterému by pak radnice po dobu 35 let splácela asi 200 milionů ročně. V tom ale současné vedení magistrátu vidí druhý hlavní důvod nerealizovatelnosti projektu. Brno podporuje sport zhruba 45 miliony korun ročně. Dělí se o ně školy, velodrom, plavecký bazén, hokejisté a samozřejmě fotbal. „Neumím si představit, že bychom jim peníze vzali, někde sehnali dalších 155 milionů a spláceli tím projekt PPP,“ řekl Macek. Aktuálním cílem Brna je připravit stavební povolení jen pro fotbalový stánek, teprve potom řešit jeho financování. „Umíme si představit, že město vloží do projektu pozemky a majetek, soukromý investor část peněz, další zdroje by mohly přijít od státu,“ dodal Macek. Vše ale podle něj závisí na výsledku voleb, náladě v Poslanecké sněmovně a na vládní sestavě. Kdyby se zadařilo, měla by vláda poslat 500 až 800 milionů korun ze státního rozpočtu.