Podnikatelky vedou v Česku třetinu všech mikro- a malých podniků. Jejich přínos však sahá mnohem dál než jen k zaměstnanosti a HDP. Ženy-podnikatelky častěji zaměstnávají jiné ženy, přispívají k ekonomické stabilitě regionů a jejich firmy bývají více zakořeněné v místních komunitách. Častěji volí udržitelné a etické přístupy, propojují ekonomické cíle se společenskými hodnotami a podnikají způsobem, který podporuje začleňování a dlouhodobou odolnost. Podpora podnikání žen tak není jen otázkou rovnosti, ale také hospodářské efektivity a širšího společenského dopadu.
Přestože jejich podnikání má pro společnost jednoznačný přínos, ženy stále čelí specifickým překážkám, které jejich mužští kolegové nezažívají. Patří mezi ně nejen strukturální nerovnosti, ale také hluboce zakořeněné společenské stereotypy a očekávání ohledně role žen v rodině a společnosti. Tím vzniká prostředí, kde ženy hůře rozvíjejí podnikání a jejich potenciál zůstává nevyužit.
Jedním z klíčových problémů je kombinace podnikání a neplacené péče o domácnost. Data z pravidelného průzkumu českého podnikatelského prostředí v rámci programu Mastercard Strive v Česku ukazují, že až 70 % žen-podnikatelek musí podnikání skloubit s péčí o děti a domácnost. Tento „dvojitý úvazek“ znamená méně času na strategické plánování, vzdělávání a rozvoj podnikání.
Podnikatelky navíc začínají podnikat později než muži – často až po třicítce, právě v době, kdy zároveň nesou hlavní zodpovědnost za rodinu. Důvodem není jen osobní volba, ale i systémové nastavení trhu práce. Nedostatek flexibilních a zkrácených úvazků v Česku žene mnoho žen k podnikání z nutnosti – protože jinou možnost, jak sladit práci a péči, často nemají. Navzdory omezeným zdrojům prokazují vynalézavost a odolnost. I tak ale tyto podmínky znamenají pomalejší start, nižší obrat a kratší podnikatelskou historii, které se mohou stát překážkou při žádosti o financování. V kombinaci s přetrvávajícími stereotypy mohou být podnikatelky vnímány jako rizikovější žadatelky, i když jejich firmy vykazují stabilní a udržitelný provoz.
Jedním z nástrojů, jak tyto nerovné podmínky kompenzovat, je mentoring a vzájemná podpora. Ženy musí v podnikání často vynaložit větší úsilí než jejich mužští kolegové – nejen proto, že začínají později, ale především proto, že čelí systémovým překážkám, které je znevýhodňují v přístupu k příležitostem, informacím, financím i profesnímu růstu.
Program Mastercard Strive v Česku, který realizuje CARE Česká republika, se zaměřuje na podporu rozvoje mikro- a malých podniků, zejména těch vedených ženami. Jedním z jeho výstupů je platforma Pro podnikavé, která nabízí praktické nástroje, online kurzy, workshopy a další vzdělávací obsah. Platforma zároveň slouží jako rozcestník k dalším formám podpory v programu – například k mentoringovému programu DoToho!, kterým od jeho vzniku prošlo již kolem 2000 mikro- a malých podnikatelů a podnikatelek z celé republiky. Zkušenosti ukazují, že mentoring pomáhá ženám s cenotvorbou, plánováním růstu a orientací ve financování.
Právě tato kombinace přístupů – přímá podpora, komunitní sdílení i snadno dostupné digitální zdroje – pomáhá ženám dorovnat startovní čáru a lépe překonávat strukturální bariéry.
Pokud chce Česko posílit svou ekonomiku a konkurenceschopnost, mělo by se zaměřit právě na podporu žen v podnikání. Nestačí „rovné podmínky“ – je třeba cílená opatření, která zohlední specifické překážky, se kterými se ženy potýkají.
Vedle systémové podpory v oblasti vzdělávání a přístupu k informacím je důležitá také změna v přístupu bank, veřejných institucí i podpůrných organizací. Ty by měly lépe reflektovat specifické výzvy, kterým ženy v podnikání čelí – například uzpůsobit hodnoticí kritéria v grantových nebo úvěrových řízeních, zaměřit se na individuálnější poradenství nebo více podporovat kombinaci péče a podnikání prostřednictvím flexibilních podmínek a cílených služeb.
Když dáme ženám prostor růst, posílíme i odolnost české ekonomiky.
Autorkou článku je Dr. Jana Fišerová, vedoucí výzkumu v CARE Česká republika
