Kukačka z holdingu. U rozhodování o rychlotestech byla Babišova klinika - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Kukačka z holdingu. U rozhodování o rychlotestech byla Babišova klinika

,
Kukačka z holdingu. U rozhodování o rychlotestech byla Babišova klinika
Zdroj: Shutterstock

Šlo o velké haló, když covidová superstar Jaroslav Flegr v pondělí 2. listopadu upozornil, že existuje levná česká metoda velkokapacitního testování na výskyt koronaviru, avšak politici ji nechtějí. Kromě Andreje Babiše se vyjádřil tehdy už bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Vynález klinického genetika Emanuela Ždárského odbyl těmito slovy: „Doktor Žďárský byl pozván na ministerstvo zdravotnictví na panel odborníků, kde byl mimo jiné Marián Hajduch (ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny – pozn. aut.), profesor Macek (předseda Společnosti lékařské genetiky a genomiky – pozn. aut.) či zástupci Státního zdravotního ústavu a kde měl obhájit svůj test. To se mu úplně nepodařilo.“

Stejně zajímavé jako to, co se na schůzce v úterý 23. června řešilo, jsou i jména účastníků, která Prymula ve svém vysvětlení na síti Twitter nezmínil. Podle informací týdeníku Euro totiž ke stolu zasedl i David Stejskal, zakladatel kliniky Gennet. Jde o jedno z největších zařízení zabývajících se umělým oplodňováním a genetikou, které už šest let patří do investičního fondu Hartenberg Andreje Babiše.

Přítomnost Stejskala na červnovém jednání potvrdila Barbora Peterová, mluvčí ministerstva zdravotnictví. Na dotaz, z jakého důvodu se kulatého stolu zúčastnil, Peterová odpovídá: „Na schůzce byl coby lékař s dlouholetou praxí v oblasti lékařské genetiky.“ A dodává, že se jednalo o „ryze“ odborných tématech.

Avšak podle výčtu účastníků, který Peterová týdeníku Euro poskytla, vyplývá, že debaty se nezúčastnil žádný vrcholný představitel jiné soukromé kliniky. Mezi přizvanými odborníky byli, kromě těch zmíněných Romanem Prymulou, třeba ještě zástupci olomoucké Univerzity Palackého, Akademie věd ČR nebo České asociace pro vzácná onemocnění. „Tématem kulatého stolu s názvem ‚Nové možnosti molekulární diagnostiky‘ byla primární prevence vzácných dědičných onemocnění,“ upřesňuje Peterová.

Nicméně schůzka, kde přišla řeč i na covid-19, dopadla tak, že údajně mnohem levnější a rychlejší Žďárského testovací metoda nebyla podpořena a laboratoře, včetně těch patřících do fondu Hartenberg, se dál mohou spoléhat na koronavirový byznys. Jeden PCR test vychází samoplátce zhruba na 1700 korun.

Genetik s politickou ambicí

Podle samotného Žďárského se na červnové sešlosti probírala především cystická fibróza a možnosti její prevence. On sám prý už řadu let usiluje o její plošné vymýcení tím, že by docházelo k testování rodičů, kteří tuto nemoc, jejíž roční léčba vyjde jen v Česku zhruba na jednu miliardu korun, přenášejí na své děti. Ždárský tvrdí, že by mohl levně a rychle – prý během jediného týdne – otestovat všechny české občany, aby se zjistilo, kdo je přenašečem.

„A v únoru, kdy přišel covid, jsem si uvědomil, že tahle metoda je použitelná i na covid. Odzkoušel jsem to na chřipce, na ní to perfektně chodilo,“ pokračuje Žďárský.

Klinický genetik, který se netají svými politickými ambicemi – letos se jako člen pirátské kandidátky pokoušel probojovat do zastupitelstva Pardubického kraje, v roce 2013 pak třeba na listině hnutí ANO do sněmovny –, říká, že jeho testy mají až 95procentní úspěšnost. Přitom zavedené antigenní testy použité třeba při plošném testování na Slovensku se potýkají s 30procentní chybovostí.

„V systému je samozřejmě nutné používat validované testy. Byl vyzván, aby svůj test certifikoval,“ vysvětlil už dříve Roman Prymula, proč Žďárského testy stát nevyužívá. Na to genetik namítá, že nebude vyhazovat peníze za certifikace, když nemá jisté jejich budoucí využití.

Kukačka z holdingu. U rozhodování o rychlotestech byla Babišova klinika
4.8 (95.56%) 9 hlasování
Diskuze