Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Hypotéka i pro pouhé družstevníky

Máte možnost odkoupit podíl z družstevního bytu? Nevíte, jak by to bylo s jeho…

S Erikem Štefanovičem o digitalizaci, BIM a úspěšných projektech bytových domů

Skupina firem DELTA s hlavním sídlem v rakouském Welsu patří k vedoucím společnostem v…

MBA Management ve zdravotnictví: správná volba pro lékaře i manažery

V oblasti zdravotnických oborů získává titul MBA stále větší význam a často je jedním z…

 Po Mao Ce-tungově vládnutí ti, kteří ho přežili usoudili, že po této zkušenosti bude lepší přejít na kolektivní vedení, upřednostnit před třídním bojem hospodářský rozvoj, otevřít se investicím z kapitalistického světa.
Po Mao Ce-tungově vládnutí ti, kteří ho přežili usoudili, že po této zkušenosti bude lepší přejít na kolektivní vedení, upřednostnit před třídním bojem hospodářský rozvoj, otevřít se investicím z kapitalistického světa.
Autor: Jan Schejbal / Empresa Media / Profimedia

Čtyři modernizace po čtyřiceti letech. Pragmatismus změnil Čínu v globální mocnost

 Zámečník 24. listopadu 2018, 07:00  -  Miroslav Zámečník
 Po Mao Ce-tungově vládnutí ti, kteří ho přežili usoudili, že po této zkušenosti bude lepší přejít na kolektivní vedení, upřednostnit před třídním bojem hospodářský rozvoj, otevřít se investicím z kapitalistického světa.
Po Mao Ce-tungově vládnutí ti, kteří ho přežili usoudili, že po této zkušenosti bude lepší přejít na kolektivní vedení, upřednostnit před třídním bojem hospodářský rozvoj, otevřít se investicím z kapitalistického světa.
Autor: Jan Schejbal / Empresa Media / Profimedia
24. listopadu 2018, 07:00

Příští měsíc si Čína připomene 40. výročí od vyhlášení „čtyř modernizací“, a tak znalci mocenských poměrů hledají náznaky, jak se k odkazu jejich hlavního protagonisty Teng Siaopchinga staví současné čínské vedení. Tedy spíše přesněji řečeno čínský prezident, stranický šéf a držitel bezpočtu dalších klíčových pozic, zkrátka „předseda všeho“ Si Ťin-pching.

Když po šesti letech Si v říjnu provedl oficiální návštěvu jihočínské provincie Kuang-tung, kde Teng své reformy kdysi testoval, než je plošně v obrovské Číně spustil, aniž se o něm byť jen krátce zmínil, vzbudilo to dohady. Přece jen Číňané Tengovu pragmatismu - „Je jedno, zda je kočka černá, nebo bílá, hlavně když chytá myši“ - vděčí za prosperitu, o níž se na konci 70. let nikomu ani nesnilo.

Tehdejší ekonomickou bezvýznamnost země muselo její vedení vnímat velmi úkorně. Koneckonců Čína byla ve svých dlouhých dějinách - až do průmyslové revoluce na Západě - zpravidla s odstupem největší ekonomikou na světě. Jednak byla nejlidnatější, jednak technologicky nijak nezaostávala, naopak často byla i z hlediska inovací o dost napřed. Ještě na přelomu 18. a 19. století, za poslední císařské dynastie (etnicky mandžuské), dosahoval podíl Číny na globálním HDP nějakých 30 procent. Ale tradiční sebestřednost se tou dobou už potkávala s ignorancí. Když Teng vyhlašoval v prosinci 1978 obrat, byla to ubohá dvě procenta, tak hluboko Čína klesla.

Po Mao Ce-tungově vládnutí ti, kteří ho přežili, na čele s Tengem usoudili, že po této zkušenosti bude lepší přejít na kolektivní vedení, upřednostnit před třídním bojem hospodářský rozvoj, otevřít se investicím z kapitalistického světa. Maův portrét nad Bránou Nebeského klidu zůstal, ale jinak se opakování kultu osobnosti „tucet mužů první hodiny“ důsledně vyhýbal. Dvě po sobě jdoucí funkční období pro nejvyšší stranické a státní funkce a dost - to bylo konsensuální omezení „nebeského mandátu“. To platilo do té doby, než přišel Si Ťin-pching.

Podíl USA a Číny na světovém HDP ( Zdroj: IMF Data Mapper, Autor: Euro )

Lidoví zástupci (poslanci) letos v březnu přidali do preambule čínské ústavy odkaz na „Si Ťin-pchingovy myšlenky o budování socialismu s čínskými prvky v nové éře“. Rudé knížky s novým obsahem jsou znovu v módě a spolu s nimi akcent na státní kapitalismus kombinovaný s vedoucí rolí Komunistické strany Číny v high-tech provedení, nad nímž by Orwell žasl.

Čína je dnes globální mocnost, což je ohromně zřetelné všude v rozvojovém světě. Léta hromaděné přebytky obchodní a platební bilance při vysokých domácích úsporách potřebujete recyklovat, zvlášť když domácí investiční boom končí a převis kapacit čínského průmyslu a stavebnictví si jejich export vynucuje. Co jiného vymyslíte než nabídku masivních úvěrů a přímých investic do ložisek surovin, výstavby dopravních spojení v podobě železnic, silnic, energetiky, přístavů? Když máte peníze, proč byste si nekoupili firmy vlastnící pokročilé technologie? Si Ťin-pching spustil před pěti lety Iniciativu jednoho pásu, jedné cesty (OBOR), ale popravdě řečeno potřeba alternativy nákupu amerických technologických akcií, natožpak vládních dluhopisů jí předcházejí.


Skóre obchodní války: Čína doplácí na Trumpova cla, Spojené státy bohatnou


Což o to, značná část planety by lepší infrastrukturu potřebovala jako sůl, také se mnohde hodně líbilo, že Čína nemoralizovala a byla schopna se dohodnout i s někým, kdo zrovna nevoněl. Komoditní cyklus a tím i horší návratnost oproti splátkovým kalendářům začíná působit rozčarování na obou stranách a láska k Číně může oslabit (viz box Hedvábná stezka…). Asertivnější zahraniční politika, odpovídající nesrovnatelně silnější čínské ekonomice (viz graf), také naráží na bariéry a čínští sousedé nevnímají s úplným nadšením masivní investice do armády, letectva a námořnictva. Zeptejte se ve Vietnamu.

Syn brání otcův odkaz a (opatrně) kárá
Kdo jiný by měl pečovat o odkaz otcova díla než nejstarší syn? Čtyřiasedmdesátiletý Teng Pchu-fang, který v roce 1968 vyskočil před řádícími Rudými gardami z třetího parta a od té doby je na vozíčku, poskytl svůj vlastní pohled na současnost. Pchu-fangovo „Musíme vycházet z faktů, myslet střízlivě a znát své vlastní místo“ se opravdu hodně podobá někdejšímu otcovu apelu na to, aby si Čína hleděla svého modernizačního programu a vyhnula se opakování Maova avanturismu doma i v zahraničí. Takový jemný nesouhlas s „předsedou všeho“.

Teng Pu-fang je formálně čestným předsedou zdejší federace zdravotně postižených, jinak zcela bez funkcí, ale jako přímému potomkovi jednoho z otců zakladatelů současného režimu v Číně je mu pečlivě nasloucháno. Si Ťin-pching je z hlediska genealogie také jedním z potomků „Osmi nesmrtelných“, jeho otec Si Čung-sun byl rehabilitován před 40 lety a reformy Teng Siao-pchinga jako stranický provinční šéf v Kuang-tungu kdysi zaváděl.

Říše alternativ

Třetím pilířem narážejícím na odpor je snaha o získání špičkových technologií všemi dostupnými prostředky. Čína kdysi trestala vynesení technologického know-how, kdykoli ho měla, smrtí, takže jí nemůže zas až tak překvapovat nevraživost v opačném gardu ze strany USA, ale i dalších zemí, které dodnes nějaký technologický náskok drží.

Jako již tolikrát v dějinách se Čína vidí jako říše středu, alternativa tu proti „barbarům“, tu dekadenci Západu, nikoli jako součást nějakého systému univerzálních společných hodnot. Proto je také její historie, kdy měla Čína mnohdy navrch, prodávána intenzivně masám a konfuciánské ctnosti včetně respektu k vrchnosti jako klíč k úspěchu. Jistěže tato kombinace je možná pouze tehdy, když prosperita bude alespoň částečně sdílená, vzduch se bude dát dýchat, voda pít a vládnoucí vrstvy nebudou příliš mlaskat. Ne všichni členové vládnoucí kasty si myslí, že je to nejlepší možné uspořádání věcí, ale mluví opatrně (viz box Syn brání.). Žijeme v zajímavých časech, jak si kdysi Číňané přáli, o tom není pochyb.

Hedvábná stezka nikam
Hambantota, provinční město na jihovýchodním pobřeží Srí Lanky, se mělo stát druhým obchodním centrem země. Alespoň tak si to představoval dlouholetý premiér Mahinda Rádžapaksa, který chtěl povznést suchý, řídce zalidněný rodný kraj, který byl navíc postižen tsunami v roce 2004. Rozvoj měla přinést spolupráce s Čínou, která ochotně půjčila na výstavbu mezinárodního přístavu v Hambantotě přes miliardu dolarů, zakázky dostaly dvě čínské společnosti. Dalších 190 milionů dolarů na čínských úvěrech spolklo mezinárodní letiště v nedaleké Mattale. Co by to bylo za rozvojový projekt, kdyby se o zaměstnanost nepostarala investiční zóna s výměrou téměř 70 kilometrů čtverečních a kdyby chybělo pořádné kongresové středisko. Pamatovalo se i na zábavu - takže vznikl důstojný stánek národního sportu -kriketu. Vše propojeno s hlavním městem Kolombem čtyřproudou rychlostní silnicí, která zkrátí někdejší úmornou cestu na nějaké tři hodinky.

Jenže přístav zeje prázdnotou a tržby letiště pokryjí pár procent provozních nákladů. Z čeho, když má jediný mezinárodní spoj denně - do Dubaje, plus pár letů týdně na domácích linkách. S trochou štěstí na příjezdové silnici k letišti uvidíte po setmění slony spíše než autokary s turisty. Premiér Radžapaksa sice volby v roce 2015 po desetiletém vládnutí prohrál, ale dluhy se musejí platit, včetně těch čínských. Koncem roku tak převzala státní China Merchants Port Holdings 70procentní podíl na přístavu na 99 let plus daňové úlevy na příštích 35 let a rozvojová práva k investiční zóně. Tato zastávka na nové hedvábné stezce se hned tak nezaplatí, ale jako poučení pro čínskou Iniciativu jedné cesty a pásu to není k zahození.

Dále čtěte:

Hollywood si předchází čínské cenzory. Kvůli vidině velkých zisků přepisuje scénáře

Číňané „omylem“ šmírovali americké uživatele Androidu

Velké čínské oči aneb Stručná historie slavného čínského investování v Čechách

Záhada čínského čipu. Peking prý mohl proniknout do amerických serverů


Čtěte také

Euro TV
 Martin Pošta, zakladatel Signal Festivalu

Filmový producent, který přivedl světlo do Prahy - Martin Pošta a jeho Signal Festival

Co začalo jako osobitý koníček - sledování světelného umění - se vyvinulo v jeden z…

před 2 hodinami

Martin Němeček

Po krizi jsme nakoupili nesmírně kvalitní majetek velmi lacino, říká Martin Němeček z CPI

Akcie některých firem na burze neuvěřitelně padají. A to je ideální příležitost pro…

před 2 hodinami

Recyklace textilií, ilustrační foto

Oblečení škodí zdraví: Ikea a H&M hledají textilie pro „generaci Grety“

Oděvní průmysl běžně pracuje s toxickými látkami, jako je formaldehyd, barviva…

před 3 hodinami

textilka Veba

Dotováním k růstu i úpadku: jak se daří českým příjemcům evropských peněz

Dotace na rozvoj podnikání nepřinášejí českým firmám záruku úspěchu. Více než polovina…

před 3 hodinami

 Startup, ilustrační foto

Objem start-upových investic v Evropě je na rekordu. V žebříčku měst vede Londýn

Objem start-upových investic v Evropě je na rekordu. V první polovině letošního roku se…

před 4 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Za týden nás čeká svátek
Senioři a moderní technologie - nepřátelé či kamarádi?
eNeschopenka 2020: co se změní?
Školní prázdniny v roce 2019/2020: kdy se mohou děti těšit na volno?
Čeho se nejvíce bojí začínající řidiči?
Auta
Kvíz: Poznáte auto na fotografii?
Český úspěch při International DAF Driver Challenge 2019
Test zimních pneumatik 215/55 R17: Celkový vítěz propadl při brzdění na suchu
V Přelouči postavili pancéřovaný Superb. Odolá i výbušninám
Vypínání válců u benzinových motorů: elegantní způsob snížení spotřeby
Hry pro příležitostné hráče