Zastropování cen energií nestačí. Centropol volá po revizi klimatických cílů

9. 11. 2022
Doba čtení: 4 minuty
Zdroj: Centropol
  • Zásobníky plynu v Česku praskají ve švech, jsou plné z 99 procent, v nizozemských přístavech je ho dokonce tolik, že na konci října jeho cena na burze na hodinu klesla pod nulu

  • Vláda navíc v sobotu ceny energií zastropovala. Silová elektřina letos nebude odběratele stát více než 6 050 Kč za MWh včetně DPH, dodávka plynu 3 025 Kč za MWh včetně DPH

  • Podle společnosti Centropol jde o krátkodobé řešení, člen jejího představenstva navrhuje několik komplexních změn pro energetický sektor

Energetický trh zažívá šok za šokem. Evropské země téměř od začátku roku bojují s nedostatkem plynu a potížemi s výrobou elektřiny. Ve snaze se vymanit ze surovinové závislosti na válčícím Rusku vymýšlí nejrůznější strategie.

Zásobníky zemního plynu se z alternativních zdrojů nakonec před zimou podařilo z 99 procent naplnit i Česku. Další plyn už není kam dávat ani ve zbytku EU. Máme ho tu dokonce tak moc, že minulý týden klesla jeho cena na burze v Amsterdamu pod nulu, protože do přístavu připlulo tolik lodí toužících se zbavit nákladu, že po dobu jedné hodiny se ocitli prodejci v mínusu.

Česká republika nyní bez dalších dodávek plynu vydrží asi půl roku, a tak jeho cena klesla na 3094 korun za jednu megawatthodinu. Vláda navíc pátého října vydala nařízení, kterým posvětila zastropování cen elektřiny a zemního plynu. Stanovila cenový limit pro domácnosti, firmy s odběrem elektřiny na hladině nízkého napětí a veřejné služby. Pro malé a střední firmy odebírající z hladiny vysokého napětí je strop nastaven na 80 procent nejvyšší měsíční hodnoty odběru. Stejný podíl spotřeby platí také u odběru zemního plynu do 4 200 MWh ročně.

Jednoduchý recept na inflaci neexistuje. Středoevropské země bude navíc dle odborníků trápit déle než ty na západě kontinentu
Přečtěte si také:

Jednoduchý recept na inflaci neexistuje. Středoevropské země bude navíc dle odborníků trápit déle než ty na západě kontinentu

Podnikatelé ale optimističtí nejsou. „Dokud se nezbavíme závislosti na drahém zemním plynu, bude každá zima náročná. Musíme postavit evropskou energetiku zpět na stabilní, bezpečné a technicky orientované základy, soustředit se na dobudování plynové infrastruktury a do té doby nezvyšovat podíl výroby elektřiny ze zemního plynu z důvodu zvyšování instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů,“ říká Jiří Matoušek, člen představenstva dodavatele energií Centropol.

Logické řešení

Silová elektřina letos nebude odběratele stát více než 6 050 korun za MWh včetně DPH, dodávka plynu 3 025 korun za MWh včetně DPH. K těmto částkám je třeba ještě přičíst regulovanou část ceny, jako je platba za distribuci a další výdaje. Typická čtyřčlenná rodina, která elektřinou svítí a používá ji k vaření či provozu běžných domácích spotřebičů, se dle průzkumů svou roční spotřebou pohybuje okolo 3,8 MWh. Po započítání veškerých poplatků se po dobu platnosti vládního cenového limitu dostane na sazbu 5 000 korun bez DPH.

„Za současné situace, kdy se jedna megawatthodina elektřiny s dodávkou pro rok 2023 obchoduje na burze kolem 400 eur, považujeme zastropování cen v kombinaci s úsporným tarifem a s odpuštěním poplatků na podporu obnovitelných zdrojů za logické řešení,“ komentuje zástupce Centropolu.

Skladba ceny za odběr elektřiny s roční spotřebou čtyřčlenné domácnosti 3,8 MWh s cenovým stropem silové elektřiny 5 000 Kč bez DPH.

Skladba ceny za odběr elektřiny s roční spotřebou čtyřčlenné domácnosti 3,8 MWh s cenovým stropem silové elektřiny 5 000 Kč bez DPH.

Autor: Centropol

Zmíněná společnost však upozorňuje, že z dlouhodobého hlediska tento krok vysoké ceny energií neřeší. Zastropování sice pomůže překlenout nadcházející zimu, k překonání energetické krize ale bude potřeba v nadcházejících měsících připravit, obhájit a zavést komplexnější opatření.

Mezi ně podle Matouška patří hlavně přehodnocení klimatických cílů a nalezení rovnováhy mezi elektrárnami uhelnými, jadernými a těmi, jež pracují s obnovitelnými zdroji. Obzvláště to poslední by se dle podnikatele z Centropolu mělo promyslet důkladně a bez ideologického zatížení. „Přijetím cenového stropu jsme si koupili čas na realizaci systémové změny na evropské úrovni,“ říká expert.

Potřeba regulovat

Na první místo by stavěl bezpečnost a stabilitu dodávek, konkorenceschopnost jednotlivých podniků a udržitelnost až za ně. Proto se nečertí nad používáním uhlí, které má dle jeho názoru jakožto stabilní zdroj v energetickém mixu mít nadále své místo. Dlouhodobě pak Centropol upozorňuje na potřebu změnit systém obchodování s emisními povolenkami, zastavit odčerpávání finančních zdrojů určených na podporu plnění klimatických cílů a zamezit obchodování všem, kteří emisní povolenky nepotřebují ke své činnosti.

Mezi takové překupníky patří například společnost CO2IN, která využívá povolenky jako investiční komoditu a ‚kryptoměnu‘. Skupuje je z trhu za účelem umělého vyvolání jejich nedostatku a souvisejícího růstu ceny jedné tuny oxidu uhličitého.

Cílem zakladatele projektu Jana Palaščáka je jednak zhodnocení peněz vložených do tokenu, který představuje setinu emisní povolenky, a jednak zvýšení tlaku na udržitelnost. Pokud totiž budeme používat kilogramy CO2 jako platidlo, bude pro firmy, tedy i elektrárny, mnohem dražší vypouštět emise, což v důsledku ale pocítí právě spotřebitelé.

Dva biliony dolarů do konce dekády. Roční investice do čisté energie porostou, přesto je třeba lákat investory, míní IEA
Přečtěte si také:

Dva biliony dolarů do konce dekády. Roční investice do čisté energie porostou, přesto je třeba lákat investory, míní IEA

Velkou výzvou na cestě z cenové krize dále bude redefinice fungování společné energetické burzy. „Burza neplní dobře svou funkci, podporuje cenovou volatilitu a nevysílá správné signály, podle kterých lze do energetiky investovat. Situaci spíše komplikuje a přispívá ke zrychlující se likvidaci průmyslové výroby v Evropě. Pokud chceme zachránit společný evropský trh s energiemi, je potřeba burzu přeformátovat,“ míní Matoušek. Na závěr by se dle Centropolu mělo zamezit obchodování s elektřinou všem subjektům, kteří nedisponují licencí na dodávky anebo nejsou jejími výrobci.

  • Našli jste v článku chybu?