Mzdy ve střední Evropě nadále rostou. Tlak na vyšší odměny sílí v důsledku inflace, nedostatku pracovní síly i ekonomického oživení po pandemii. Ne všechny země však drží stejné tempo – největším skokanem je Polsko, které rychle dohání českou úroveň mezd a v řadě případů ji už dokonce překonalo.
Polské mzdy v posledních dvou letech rostou znatelně rychleji než české – a rozdíl není jen v číslech, ale také v dopadu na životní úroveň. Mezi hlavní důvody patří rozdílný makroekonomický vývoj, agresivní navyšování minimální mzdy, silnější domácí poptávka, větší velikost trhu i vyšší příliv zahraničních investic.
„Základem udržitelného růstu mezd je prosperita ekonomiky. Jak je vidět nejen na datech za loňský rok, Polsko je opravdu na růstové dráze, zatímco Česko ‚úspěšně‘ přešlapuje na místě. Stačí se podívat na HDP, rychlost budování kvalitní infrastruktury nebo vývoj mezd,“ uvádí pro Euro.cz hlavní analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Rychlejší návrat na předcovidovou úroveň
Srovnání dostupných údajů jasně ukazuje, že nominální růst mezd našeho severního souseda je výrazně vyšší, často dvojnásobný ve srovnání s Českem. „Polsko se z pandemického šoku a následné energetické krize zotavilo rychleji,“ zmiňuje datový analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
Například tamní průměrná hrubá mzda činila loni ve čtvrtém kvartále 8 477 polských zlotých, tedy zhruba 49 190 korun, zatímco v tuzemsku to bylo podle Českého statistického úřadu 46 924 korun. Nominální růst českých mezd dosáhl v roce 2024 něco málo přes sedm procent a během letošního prvního čtvrtletí 6,7 procenta. Ovšem v Polsku byl růst rychlejší, letos v dubnu se mzdy ve firemním sektoru meziročně zvýšily o 9,3 procenta, zatímco loni v červenci byl nárůst dokonce 10,6procentní. Podle Eurostatu průměrná hodinová mzda v zemi vzrostla téměř o pětinu, to znamená nejrychleji v celé EU.
„Svižnější ekonomika umožnila vyšší tempo růstu tamních mezd i v reálném vyjádření. České průměrné reálné mzdy se vrátí na předcovidovou úroveň až v roce 2026, ale náš soused tuto hodnotu už dávno překonal. Jeho ekonomika je rychlejší, lépe funguje a zažívá i bohatší přísun kapitálu, zatímco ta česká se ještě loni ‚oklepávala‘ ze série krizí. V dalších letech tak bude průměrná mzda v čistém i hrubém vyjádření v Polsku i nadále jednoduše vyšší,“ vysvětluje naší redakci hlavní analytik XTB Pavel Peterka.
Kupní síla roste
Rychlý růst polských mezd zároveň zvyšuje kupní sílu domácností a podporuje spotřebitelskou důvěru. Velkou roli v tom hraje i zmíněná minimální mzda, která v Polsku zaznamenala podstatné navýšení. Například v lednu 2023 činila pouhých 3 490 zlotých, o dva roky později už to ale bylo 4 666 zlotých (přes 27 tisíc korun). To značí nárůst o 33,7 procenta. V Česku byl přitom ve sledovaném období růst jen asi pětinový (z 17 300 korun na současných 20 800 korun).
„Zvýšení minimální mzdy nejenže přímo zvyšuje příjmy nejhůře placených pracovníků, ale také vytváří tlak na růst mezd v celém mzdovém žebříčku, neboť zaměstnavatelé musí udržet diferenciaci mezd, aby si udrželi kvalifikovanou pracovní sílu,“ dodává Michal Španěl. Peterka z XTB s ním nicméně nesouhlasí, růst minimální mzdy podle něj nástrojem pro automatické zvýšení mezd v rámci celého hospodářství nutně být nemusí.
„Svižný růst ekonomiky a mezd umožnil zvýšit hranici minimální mzdy bez zásadních škod pro ekonomiku. V polském i českém případě vzrostla průměrná mzda díky nízké nezaměstnanosti a zvýšeným mzdovým požadavkům spojených s inflací, které firmy mohly částečně uspokojit i díky růstu obou ekonomik. Polská ekonomika se ale rychleji oklepala z krize, roste déle a rychleji, což je hlavní důvod rozdílu v mzdovém vývoji obou zemí,“ podotýká.
Inflace padá, zatímco HDP roste
Silný tlak na růst polských mezd udržují mimo jiné i vyšší inflace a zvyšování HDP. Vývoj těchto ukazatelů se ale v obou zemích liší. Růst spotřebitelských cen sousední země se letos v květnu snížil z dubnových 4,3 na 4,1 procenta, přičemž v Česku to bylo v květnu 2,4 procenta a v dubnu 1,8 procenta.
Zároveň polská ekonomika roste rychleji, její HDP loni stouplo o 2,9 procenta, zatímco v Česku jen o 1,1 procenta. Obě země mají shodně dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, trh práce je napjatý a v obou státech chybí kvalifikovaní lidé. Pomohla sice pracovní síla z Ukrajiny, ta však obstarává především méně kvalifikované pozice.
Polsko svůj ekonomický růst podporuje navyšováním dluhu, to samé se každopádně dá říct i o ekonomice Česka, která tak činí dokonce ještě o něco rychleji. „Za předchozích pět let český dluh v poměru k HDP vzrostl o čtrnáct procentních bodů, polský ani ne o čtyři. Naše dluhové priority jsou zřejmě trochu jiné než ty polské,“ připomíná Dufek s tím, že česká ekonomika za toto období dosáhla 2,4procentního růstu, zatímco ta polská si polepšila o celých 14 procent.
„Evidentně tu děláme něco jinak a možná špatně. Ponechávám stranou, že si Poláci půjčují na investice a také na obranu, za kterou třeba loni utratili dvakrát více (4,1 procenta HDP) než Česko,“ uzavírá hlavní analytik Banky Creditas.
