Menu Zavřít

Střídavá péče se stanovuje s ohledem na nejlepší zájem dítěte. Překážkou může být nízký věk potomka

13. 2. 2023
Doba čtení: 6 minut
Autor: Depositphotos.com

V životě dítěte hrají důležitou roli oba rodiče. Odloučení od jednoho nebo druhého z nich může znamenat oslabení jejich vztahu. Aby se maximálně předešlo negativním dopadům rozvodu na dítě, definuje české zákonodárství institut střídavé péče, jehož cílem je zajistit dítěti možnost vídat se dostatečně s matkou i s otcem.

Co je střídavá péče o dítě

Střídavá péče představuje situaci, kdy se rodiče starají o společného potomka odděleně na základě rozhodnutí soudu. Kromě střídavé péče je možné také za určitých podmínek dítě svěřit do péče výlučné nebo společné. O tom, jakým způsobem bude o potomka postaráno, rozhoduje soud a vždy záleží na konkrétní situaci, v níž se rodina nachází. Cílem soudu je najít takové řešení, které bude nejlepší v zájmu daného dítěte.

V České republice byl institut střídavé péče zaveden až v roce 1998. Před touto dobou se dítě obvykle svěřovalo do výhradní péče matky. Účelem střídavé péče je na rozdíl od té výhradní zapojení obou dvou rodičů do života dítěte. Ti se o potomka starají na střídačku v určitých časových intervalech. Rodiče přitom mají v rámci této situace povinnost pečovat o potomka dlouhodobě, systematicky a plnohodnotně.

Jak matka, tak otec se v rámci střídavé péče podílejí na výchově dítěte, jsou spolu v kontaktu a konzultují společně důležité kroky v jeho životě. Hlavním cílem střídavé péče je tedy umožnit dítěti trávit dostatečný čas s oběma rodiči. Intervaly, kdy se potomek s každým z nich vídá, by neměly být příliš rozdílné, aby si dítě mohlo vybudovat kvalitní vztah s otcem i matkou.

Podmínky střídavé péče

Rozvodu manželů vždy předchází rozhodnutí o péči o dítě a výživném. V případě, že se rodiče rozumně domluví a soud na tuto domluvu přistoupí, se uzavře takzvaná dohoda o střídavé péči. Avšak může nastat také situace, kdy se matka s otcem nejsou schopni domluvit nebo je návrh dohody na střídavou péči soudem z pádných důvodů zamítnut.

V takové chvíli je na rozhodnutí soudu, komu bude nezletilý potomek svěřen do péče, zda jen jednomu z rodičů, nebo naopak oběma. Samozřejmě se opět rozhoduje na základě nejlepšího zájmu dítěte. S ohledem na výše uvedené se posuzuje, zda o dítě doposud řádně pečoval pouze jeden rodič, nebo oba dva, a dále se hodnotí také následující kritéria:

  • přítomnost upřímného zájmu obou rodičů o dítě pečovat,
  • vztahy mezi dítětem a oběma rodiči,
  • citové vazby dítěte k sourozencům či prarodičům,
  • přání dítěte,
  • osobnost a povaha dítěte,
  • přítomnost odpovídajícího zázemí pro výchovu dítěte,
  • právo dítěte na péči obou rodičů,
  • výchovné schopnosti obou rodičů.

Návrh na střídavou péči

Návrh na střídavou péči (někdy je možné setkat se s pojmem žádost o střídavou péči) se podává u soudu, jenž vede spis nezletilého dítěte. Tento návrh musí obsahovat jasné vymezení časových intervalů, kterými se péče o potomka bude řídit. To znamená kdy bude dítě trávit čas u kterého rodiče. Předpokladem pro uznání žádosti je, že oba rodiče projevují zájem o výchovu dítěte a zároveň jsou k této výchově způsobilí.

V hlavičce takového dokumentu by mělo být uvedeno, kterému soudu je návrh adresován, jméno a příjmení matky a otce a samozřejmě i adresy jejich bydliště. Dále se do hlavičky uvádí jméno a příjmení nezletilého, datum jeho narození a také jeho trvalé bydliště. Následuje samotný text návrhu, který obsahuje popis vztahu otce, matky a nezletilého potomka a popis navrhovaného modelu střídavé péče. Na závěr je nezbytné uvést datum, místo a podpis rodičů. Vzor návrhu střídavé péče pro inspiraci je možné snadno dohledat na internetu.

Modely střídavé péče

V rámci střídavé péče je možné setkat se s různě nastavenými modely v závislosti na stanovených časových intervalech, kdy si rodiče dítě nebo děti předávají. Nejběžnějším modelem je střídání po týdenních úsecích, kdy jeden týden pečuje o potomka matka, druhý týden otec a takto stále do kola. Samozřejmě se při nastavení těchto intervalů vychází z potřeby a zájmů daného dítěte. Je tak možné časové úseky nastavit na delší či kratší interval, než je celý kalendářní týden.

Méně běžným, avšak ne zcela nepoužívaným modelem, je takzvaná asymetrická střídavá péče v intervalech 3–4–3–4 nebo 2–2–3. Tento typ využívají především rodiče, kteří mají nepravidelnou pracovní dobu (například se jim střídá krátký a dlouhý týden v práci). U modelu 3–4–3–4 to funguje tím způsobem, že první tři dny má dítě v péči matka, následující čtyři dny otec, a další týden se interval prohodí, aby to bylo spravedlivé pro všechny.

Rozvod je východiskem pro zkrachovalé manželství. Může se však protáhnout i na několik let
Přečtěte si také:

Rozvod je východiskem pro zkrachovalé manželství. Může se však protáhnout i na několik let

Podobným způsobem to funguje také v případě střídavé péče s modelem 2–2–3, kde se první dva dny stará o potomka matka, další dva dny otec, a poslední tři dny zase matka. Následující týden se pak rodiče prohodí, čili první dva dny bude mít dítě na starost otec, další dva dny matka, a poslední tři dny v týdnu zase otec.

Překážky střídavé péče

Pro rozhodnutí o vhodnosti střídavé péče s ohledem na nejlepší zájmy dítěte je vždy potřeba posoudit všechny objektivní důvody a okolnosti rodinné situace. Těmi jsou především psychický a zdravotní stav nezletilého potomka nebo vzdálenost mezi rodiči. Ústavní soud střídavou péči nemusí povolit ve všech případech. Někdy tak dokonce nelze učinit ani ze předpokladu, že se na ní rodiče dohodnou. Jednou z okolností vylučující střídavou péči je tak například příliš nízký věk dítěte, jelikož kojenci vyžadují neustálou přítomnost matky.

Některé důvody pro nevyhovění svěření dítěte do střídavé péče, s nimiž jeden nebo druhý rodič k soudu přijde, však za překážky považovány nejsou, ačkoliv by se v očích mnohých mohly zdát problematické. Nejčastěji se mylně uvádí jako důvod pro neuznání střídavé péče nedostatečná komunikace mezi rodiči nebo náročné povolání jednoho z nich. Ani jedno z uvedeného zdaleka nezaručuje, že soud střídavou péči zamítne.

bitcoin školení listopad 24

Samozřejmě všechna kritéria je potřeba řádně prošetřit a individuálně stanovit, jakým způsobem bude o dítě postaráno. Pokud například dítě z nějakého objektivního důvodu nenavštěvuje předškolní či školní zařízení a práce jednoho z rodičů je obzvláště časově náročná (nejedná se o standardní pracovní poměr), může k tomu soud při stanovení rozsudku přihlédnout jako k překážce.

Střídavá péče a nesouhlas matky či otce

Ústavní soud nesouhlas jednoho z rodičů nepovažuje za překážku svěření nezletilého potomka do střídavé péče. Nezohledňuje se ani to, zda tento nesouhlas projeví matka či otec. Podle soudu jsou hlavními kritérii rozhodnutí o střídavé péči především zájmy dítěte, do kterých se počítá také zachování vztahu s oběma rodiči. To ovlivňuje zejména střídavá péče u malých dětí, které si vztah s rodiči teprve budují. Proto se i přes projevený nesouhlas někoho z rodičů posuzují další okolnosti a kritéria svěření potomka do výlučné či střídavé péče.

Jaké jsou podmínky střídavé péče?
Hlavní podmínkou, k níž se přihlíží při rozhodování o svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů, je jejich zájem a způsobilost k výchově daného potomka. Kromě toho soud posuzuje ještě další kritéria, jako jsou například vztahy mezi rodiči a dítětem, přání dítěte, citové vazby k sourozencům nebo prarodičům, vzdálenost mezi rodiči a podobně.
Co může být překážkou pro svěření dítěte do střídavé péče?
Při jednání o svěření nezletilého do střídavé péče rodičů je potřeba posoudit celou řadu okolností. V některých případech se může stát, že není možné takovému návrhu vyhovět. Děje se tak především u dětí, které jsou příliš malé. Kojenci z objektivních důvodů vyžadují neustálou přítomnost své matky. Stejně tak může nastat problém s realizací střídavé péče u rodičů, jejichž práce je extrémně časově náročná.
Jaké existují modely střídavé péče?
Nejčastějším modelem střídavé péče jsou týdenní intervaly, kdy si rodiče dítě předávají. To znamená, že jeden kalendářní týden o něj pečuje matka a druhý zase otec. Intervaly se však mohou zkracovat nebo prodlužovat s ohledem na nejlepší zájmy nezletilého potomka. Jednou z dalších možností je například model 3–4–3–4, kdy první tři dny pečuje o dítě matka, následující čtyři dny otec a pak se strany vymění.
  • Našli jste v článku chybu?