Dobývání vesmíru už dávno není výsadou státních agentur. Dnes láká miliardáře s obřími rozpočty stejně jako samouky, kteří si cestu ke hvězdám razí vlastními silami. A právě takový je příběh Petera Becka. Muž, který pochází z jihu Nového Zélandu a kterého od dětství fascinovala obloha rozzářená jižní polární září, vybudoval firmu schopnou konkurovat SpaceX Elona Muska, Blue Origin Jeffa Bezose a dalším gigantům, píše The Wall Street Journal.
Podobně jako kosmos ho ovlivnila i mentalita kutila jeho otce, který mladému Beckovi poskytl přístup do domácí strojní dílny, kde on sám sestrojil dalekohled pro regionální observatoř. Právě tyto zkušenosti ho nakonec přivedly k tomu, že nešel na univerzitu a vyučil se v oboru nástrojářství. Později pracoval jako inženýr, mimo jiné pro výrobce jachet.
Zájem o vesmír ho ale nikdy neopustil, a tak ve volném čase navrhoval malý motor. Před dvaceti lety se pak pokusil proniknout do kosmického průmyslu. Odcestoval do USA, kde se setkal se zástupci NASA, ale jako cizinec bez diplomu neměl šanci na spolupráci. „Tak jsem si řekl, že se do toho pustím sám,“ vzpomíná dnes Beck.
Od Ātea-1 k Electronu
V roce 2006 tak založil firmu Rocket Lab, přičemž jeho prvním projektem byla přibližně šestimetrová suborbitální raketa Ātea-1. Později získal kapitál pro další projekt – zhruba 18metrovou raketu Electron. Tehdy zaujal Beckův nový systém čerpadla motoru investora Svena Strohbanda z fondu Khosla Ventures, který mu doporučil navštívit odborníky NASA v Huntsville v Alabamě. Ti označili čerpadlo za chytrý nápad, a tak Strohband do Rocket Labu investoval.
Následně byl Electron připraven v roce 2017 ke svému prvnímu letu. Start sice selhal, ale firma se rychle zotavila a vybudovala si stabilní byznys. Rocket Lab rozšířil činnost i na výrobu družic, prodej vybavení od senzorů přes solární panely až po software pro řízení letů. Díky oběma divizím Beck posílil své vazby na americkou vládu a další klienty.
Tváří v tvář SpaceX
Dosud nejvýkonnější raketa Rocket Labu nese název Neutron a měla by být opakovaně použitelná, stejně jako Muskův Falcon 9, nejvytíženější raketa světa. Se svou více než 40metrovou raketou chce nyní Beck rozšířit záběr svých misí a zvládat i náročnější lety než doposud. „Když se snažíte vybudovat velkou firmu, musíte dělat velké věci,“ říká 48letý Beck.
Jeho Rocket Lab usiluje o to, aby Neutron poprvé odstartoval ještě před koncem roku 2025. Přistání prvního stupně rakety však bude náročné. A zatímco SpaceX tento krok zvládla už mnohokrát, pro Beckovu společnost půjde o premiéru. „Je to obrovská výzva. Nikdo to zatím nedokázal tak jako SpaceX,“ uvádí bývalý manažer SpaceX a United Launch Alliance Marv Vander Weg.
Nicméně Rocket Lab získává stále větší pozornost, jeho akcie v posledním roce posílily a minulý týden dokonce dosáhly historického maxima. To ale zároveň zvyšuje očekávání investorů, přičemž právě první start rakety Neutron bude zkouškou jejich důvěry. Na burze totiž kosmické firmy čelí tvrdé realitě – například akcie Firefly Aerospace propadly o 21 procent poté, co při testu explodoval jeden z jejích raketových stupňů.
Zájem investorů není náhodný. Rocket Lab sice rychle roste, i když zatím nebyla zisková od svého vstupu na burzu před čtyřmi lety. Nicméně loni firma zvýšila tržby na 436 milionů dolarů (více než devět miliard korun), což je téměř dvojnásobek oproti roku 2023. Současně ale rostla i ztráta, která dosáhla 190 milionů dolarů (necelé čtyři miliardy korun). Aby mohla dál financovat vývoj raket a družic, sáhla po prodeji nových akcií.
Souboj s giganty
Rocket Lab dnes soupeří s podnikateli a firmami, kteří mají prakticky neomezené finanční zdroje jako již zmíněné SpaceX či Blue Origin. Dalším silným hráčem je United Launch Alliance, společný podnik firem Boeing a Lockheed Martin. Beckova firma s těmito giganty nemůže soupeřit velikostí rozpočtu, a tak hledá jiné způsoby, jak získat náskok. Jednu příležitost využila třeba po bankrotu konkurenční Virgin Orbit v roce 2023, kdy koupila sídlo a továrnu této firmy v kalifornském Long Beach – za pouhých 16 milionů dolarů (téměř 360 milionů korun).
Zatímco na trhu malých raket sice Rocket Lab překonal se svým Electronem většinu konkurentů, SpaceX je mnohem tvrdší soupeř. Muskova firma pravidelně pořádá takzvané sdílené mise, při nichž si různé firmy a instituce rozdělují pro vynesení svých satelitů náklady i místo na jedné raketě Falcon 9. To vyjde samozřejmě levněji, než co nabízí Rocket Lab. Podle šéfů Rocket Lab má ale jejich raketa vlastní výhody. Jeden z nich přirovnal sdílené mise SpaceX k čekání na městský autobus, zatímco Electron je spíše jako Uber – dražší, ale flexibilnější.
Změnit by to mohla již zmíněná raketa Neutron, která má nabízet starty v rozmezí 50 až 55 milionů dolarů za let (1,03 až 1,14 miliardy korun), což je méně než aktuální cena Falconu 9, která se pohybuje kolem 70 milionů dolarů (1,45 miliardy korun). Beck se ale nyní se svým týmem soustředit především na aktuální výzvy, zejména na premiérový start Neutronu.
