Role v Evropě se obrátily. Dříve problémové jižní státy ekonomicky prosperují, Německo či Francii naopak trápí slabý růst a zvyšující se dluh

V první polovině minulého desetiletí Evropská unie intenzivně řešila závažné ekonomické problémy svých jižně položených členských států. Vůbec nejhorší situace panovala v Řecku, jehož státní dluh byl natolik vysoký, že tamní vláda musela přijmout několik velkých mezinárodních úvěrových balíčků, které byly podmíněny přísnými úspornými opatřeními a reformami. Ty se týkaly například zvýšení věku odchodu do důchodu, zefektivnění byrokracie, privatizace průmyslu či revize pracovního práva.

Podobná situace jako v Řecku panovala rovněž v Portugalsku, Itálii a ve Španělsku, přičemž i tyto země musely přistoupit k poměrně bolestivým škrtům, aby se vyhnuly platební neschopnosti. Ekonomika daných států tím samozřejmě silně utrpěla, a třeba řecké hospodářství je stále asi o pětinu menší než před začátkem krize v roce 2009.

Stále více ukazatelů ovšem naznačuje, že zavedení úsporných reforem bylo z dlouhodobého hlediska skutečně správnou cestou. V současnosti to totiž podle listu The Wall Street Journal jsou právě zmíněné jihoevropské země, jejichž růst patří k nejvyšším v celé EU, a to i bez většího zadlužování státního rozpočtu.

Cestovní ruch a zodpovědná fiskální politika

Vůbec nejlépe se ze sledovaných států aktuálně daří Španělsku, jehož ekonomika podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) loni vzrostla o 3,5 procenta – což zároveň představuje jeden z nejlepších údajů ze všech rozvinutých zemí na světě. Špatně si však nevede ani Řecko, tamní hospodářství v minulém roce rostlo 2,3procentním tempem.

Kromě samotných úsporných opatření z minulých let stojí za růstem jižní Evropy i několik dalších faktorů. Zásadní je například zvyšující se příspěvek cestovního ruchu, jehož podíl na celkovém HDP daných zemí roste ruku v ruce s rozvojem turistiky de facto kontinuálně. Výrazně ale pomohly rovněž dotace a půjčky od Evropské unie, které umožnily realizaci mnoha důležitých projektů podporujících růst ekonomiky. V neposlední řadě pak v italském Milánu, portugalském Lisabonu a španělské Seville vznikla úspěšná centra technologií, financí a startupů, která stojí za vytvořením velkého množství kvalifikovaných pracovních míst.

Přečtěte si také:

Spojené státy přicházejí o turisty. Které země z toho profitují?

A zásadní je podle odborníků též skutečnost, že země, jimž v minulosti hrozila platební neschopnost, mají nyní mnohem zodpovědnější fiskální politiku. Konkrétně třeba vládě italské premiérky Giorgie Meloniové se podařilo snížit rozpočtový deficit natolik, že by již v příštím roce měl klesnout pod tři procenta HDP. To ostatně nedávno ocenil také Mezinárodní měnový fond.

Dluh roste i v Německu

Současný růst v jihoevropských státech je v prudkém kontrastu s tím, jaká situace panuje v severněji položených zemích. Tři největší evropské ekonomiky, tedy Německo, Francie a Velká Británie, aktuálně svůj rozpočtový deficit prohlubují, leč i navzdory tomu jejich hospodářství spíše stagnuje.

Asi vůbec nejhorší problémy trápí právě Francii, jejíž letošní zadlužení pravděpodobně dosáhne 5,4 procenta hrubého domácího produktu. Spojené království zase aktuálně zvažuje další zvýšení daní, aby dostalo svůj rozpočtový deficit pod čtyři procenta HDP. Nárůst zadlužení naopak plánuje Německo, které chce letos investovat až jeden bilion eur do infrastruktury a obrany, což sice podpoří růst, zároveň tím ale země poruší unijní závazek na maximální deficit ve výši tří procent HDP.

Přečtěte si také:

Německo hledá cestu z recese. Vládní miliardy mají nastartovat růst, ekonomové ale zůstávají opatrní

Z aktuálního dění tedy podle odborníků vyplývá, že role v Evropě se výrazně mění. „Mnoho evropských zemí, jimž se v současnosti daří nejlépe, jsou země, které v minulosti zavedly strukturální reformy a úsporné programy. V porovnání s ekonomikou před 15 lety jsou tedy tyto státy aktuálně mnohem odolnější,“ míní Frank Gill, analytik agentury S&P Global Ratings, jenž se zabývá hospodářským vývojem v Evropě.

Velmi podobně současnou situaci vnímá i Filippo Taddei, hlavní ekonom společnosti Goldman Sachs: „Země jižní Evropy přistoupily k důležitým fiskálním opatřením po tamních dluhových krizích. V každé z těchto zemí je přitom nyní fiskální výhled lepší než v případě Francie, nebo dokonce Nizozemska a Německa.“

Shodnout se na řešení bude obtížné

Hlavním důvodem nepříznivé situace ve Francii, Německu a Velké Británii je, že tamní ekonomiky jsou do velké míry zaměřené na obchod a průmysl. Kvůli tomu na ně měly negativní vliv nedávné události, jako třeba navýšení amerických dovozních cel, vzestup čínské konkurence a konec levné ruské energie. Ve Francii navíc celou situaci zhoršila ještě vleklá politická krize, jelikož země zažila v uplynulém roce pád hned tří vlád.

Jak přitom upozorňují odborníci, najít řešení nastalé situace bude pro všechny zmíněné státy poměrně složité. Nespokojenost voličů se slabým hospodářským růstem se totiž projevuje i větší preferencí krajně pravicových a krajně levicových stran, což výrazně ztěžuje dosažení tolik potřebného kompromisu, který by zemím pomohl s navýšením růstu.

Přečtěte si také:

Pro Francouze je v srpnu práce nemyslitelná, přesto jsou produktivnější, říká Marečková z RSM

„V současnosti vzniká jakýsi začarovaný kruh mezi napjatou fiskální politikou a politickou nestabilitou. Ve Francii, Británii a možná i v Německu problémy s veřejnými financemi zvyšují nestabilitu, což následně znesnadňuje nápravu celé situace,“ dodává Mujtaba Rahman, ředitel evropských trhů ve společnosti Eurasia Group.