Menu Zavřít

Někde se stala chybička. V Žatci sílí boj o kvalitu českého chmele

5. 10. 2020
Autor: Hynek Glos/Euro

Chmelu se letos nedařilo, bitva o kvalitu žateckého červeňáku přiostřuje.

Vladimír Barborka byl dlouhá léta tím, kdo z pozice žateckého šéfa v
Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském (ÚKZUZ) jako hlavní
dohlížel na pěstování a péči o české chmelové odrůdy. Tedy nejen důležitého
exportního artiklu, kterého se ročně vyveze za více než miliardu korun, ale i
zásadní suroviny všech pivovarů v republice.

Od začátku letošního roku je však z Barborky „pouhý“ terénní inspektor. Na
starost má už jen osiva. „Od chmelu mě odstavili,“ popisuje Barborka, který se
rostlinám s hořkými šiškami věnoval třiatřicet let. ÚKZUZ totiž na konci roku
vyhlásil na pozici žateckého ředitele výběrové řízení. Do něj se přihlásil i
Barborka, aby obhájil své místo, ale neuspěl. Musel se klidit poté, co jej
porazil Zdeněk Chromý.

Když se týdeník Euro v brněnské centrále ÚKZUZ snažil zjistit, jaké byly detaily tendru a důvody konce Vladimíra Barborky, příliš konkrétní informace nezískal. „Jedná se o naši personální politiku, kdy jako zaměstnavatel a služební úřad nejsme oprávněni poskytovat informace z výběrového řízení třetím osobám,“ odpověděla Ivana Kršková, mluvčí ÚKZUZ.

K velkému žateckému přepřahání na konci loňského roku nicméně došlo v
situaci, kdy ministerstvo zemědělství, kontroloři, pěstitelé i výrobci piva
řeší „kauzu 72“. To je číslo jednoho ze tří klonů Žateckého poloraného
červeňáku, jehož matečné rostliny měly být – údajně nejspíše kvůli špatnému
přístupu šlechtitelů v laboratořích – poškozeny.

Klon na chmelnicích produkuje mnohem menší výnosy, než by měl, a podle
některých odborníků má i nedostatek hořkých alfa látek a silic zásadních pro
pivovary. Mluvčí Kršková na dotaz, jestli i tato věc sehrála roli ve výměně
žateckého šéfa, odmítla odpovědět.

I když se výzkumníci z Chmelařského institutu v Žatci nařčením brání, sám Barborka potvrzuje, že v případě klonu číslo 72 není všechno v pořádku. „Myslím si, že nějakým způsobem se tam někde stala chybička, ale už to není moje kompetence, řešení má na starost někdo jiný,“ popsal týdeníku Euro.

Optimismus vystřídalo zklamání

Do toho začaly přicházet výsledky z letošní sklizně. Nakonec dopadne daleko
hůř, než se předpokládalo. Přestože se ještě těsně před začátkem česání čekala
průměrná úroda srovnatelná s loňským rokem.

A v červenci se dokonce mluvilo o nadprůměrných výsledcích. Velká očekávání v pěstitelích vyvolal objem srážek a celkově normální vývoj jarního a letního počasí bez extrémně dlouhých a horkých suchých etap.

„Voda, která spadla, přišla převážně v době, kdy být měla. I když na
některých místech, třeba na Rakovnicku, by jí mohlo být i víc,“ prohlásil
předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda na předsklizňovém setkání na
zámku Stekník.

Hned první dny sklizně na konci srpna však ukázaly, že odhady byly přehnaně optimistické. A že výsledek bude horší než očekávaných 6300 tun chmele. Při pohledu na vysoko rostoucí štoky obsypané šiškami, jejichž velikost není taková, jaká by měla být, agronomové rychle odtušili, že výnosy budou nižší.

„Tehdy (v červenci) to vypadalo, že výnos chmele by mohl být nadprůměrný,
čemuž odpovídal habitus rostlin, ale bohužel v srpnu se zarazil růst hlávek, ty
byly nasazené jen v horní části révy a chmelaři najednou zjistili, že výnosy
nejsou, a řekl bych, že jsou dost zklamaní,“ prohlásil Jaroslav Mikoláš,
majitel chrášťanského podniku Lupofyt, na stránkách regionálního Deníku.

Chmelaři mají dodnes v paměti špatný rok 2018, kdy sklidili a usušili
celkově jen něco málo přes pět tisíc tun šišek. Chuť si pak spravili hned další
rok, kdy byl výsledek o dva tisíce tun vyšší.

Červeňák zamíří k soudu

Jak už týdeník Euro informoval před několika týdny, potíže kolem Žateckého poloraného červeňáku se chystá řešit i česká justice, a to na popud Chmelařského institutu Žatec. Tomu vadí, že pěstitelé, kteří veřejně upozorňují na údajné potíže klonu 72, ohrožují budoucnost českého chmele.

„Důvodem, proč Chmelařský institut zahájil soudní spor, bylo právě zastavit očerňování vlastní dobré pověsti i ostatních pěstitelů chmele a odrůdy Žateckého poloraného červeňáku v České republice, ale také na mezinárodních trzích, k němuž docházelo protiprávními zásahy žalovaného,“ vysvětluje Dana Ondrejová, právní zástupkyně žateckého institutu.

Co řekl kontrolní ústav
Ačkoliv Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský na dotazy týdeníku Euro odmítl odpovědět, po vydání článku vydal tuto reakci.

Míří tím na rodinnou farmu Jany a Petra Bazikových v Chrášťanech na
Rakovnicku. Právě ti jako první promluvili o možných závadách v klonu chmelové
odrůdy. „Můj klient skutečně zaznamenal propad v produkci chmele,“ popsal
Martin Heřmánek, zástupce Bazikových, na podzim roku 2018. Právě tehdy začal
týdeník Euro potíže Žateckého poloraného červeňáku sledovat.

MMF24

Od té doby se věc postupně řešila nejen v Ústředním kontrolním a zkušebním
ústavu zemědělském, ale také na ministerstvu, mezi obchodníky s chmelem a na
úrovni velkých i malých pivovarů. Věc je zkrátka velmi citlivá. A jak hořká
nakonec pro celou českou ekonomiku bude, se ukáže u soudu.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).