Chemoterapie zachránila životy bezpočtu lidí, bohužel s sebou ale přinášejí i různé zdravotní komplikace. Jednou z nich je třeba fakt, že zhruba třetina mužů, kteří v dětství tuto léčbu podstoupí, v dospělosti trpí takzvanou azoospermií. To v praxi znamená, že jejich ejakulát neobsahuje žádné životaschopné spermie, kvůli čemuž jsou pochopitelně neplodní.
Nepříjemný problém mnoha jedinců by se ale už brzy mohl stát minulostí. Týmu odborníků z Univerzitní nemocnice v Bruselu a Svobodné univerzity v Bruselu (VUB) se totiž podle webu Science Alert podařilo vůbec poprvé v historii obnovit produkci spermií u člověka, který v minulosti podstoupil chemoterapii. Lékaři toho dosáhli tak, že do pacientova varlete transplantovali vzorek jeho vlastní tkáně varlat odebraný v dětství.
Metoda vyžaduje umělé oplodnění
Daný pacient, jehož jméno lékaři nezveřejnili, se narodil se srpkovitou anémií. To je dědičné onemocnění krve, které lze léčit darovanou kostní dření a malými dávkami chemoterapie, tedy podobným způsobem jako leukémii. Před zahájením léčby v roce 2008 rodina tehdy desetiletého chlapce souhlasila s odebráním jednoho z jeho varlat, aby mohlo být zmrazeno pro budoucí použití.
Před čtyřmi lety se už dospělý muž vrátil do bruselské nemocnice s tím, aby mu lékaři pomohli najít důvod toho, proč se mu s partnerkou nedaří počít dítě. Právě tehdy doktoři zjistili, že ve zbývajícím varleti nemá žádné životaschopné spermie, a navrhli mu dosud nevyzkoušené řešení: transplantaci tkáně varlete, která mu byla zmrazena v dětství.
V loňském roce tedy pacient v rámci klinické studie podstoupil operaci, při níž mu byly znovu zavedeny čtyři tkáňové štěpy do varlete a čtyři do šourku. No a nyní se definitivně potvrdilo, že některé z těchto štěpů skutečně dokáží produkovat zralé a pohyblivé spermie.
Živé spermie obsahují pouze části varlete, do nichž byly transplantovány štěpy, jež ale nejsou spojeny s pacientovým chámovodem. To znamená, že „normální“ početí pomocí pohlavního styku stále možné nebude, pár nicméně bude moci využít umělé oplodnění ve zkumavce, tedy takzvanou in vitro fertilizaci.
Lékaři už mají tisíce vzorků dětských tkání
Ačkoliv se díky nové metodě zatím žádné dítě nenarodilo, mnozí odborníci jsou z dosavadního pokroku nadšení. Potvrdilo se totiž, že zárodečné buňky mohou přežít zmrazení, následné rozmrazení a transplantaci zpět do lidského těla, aniž by přišly o své schopnosti.
„Vždycky jsem věřil, že to bude fungovat. Pokud zmrazíte tkáň a udržíte buňky naživu, pak by měly mít potenciál. Tkáň navíc vracíte zpět do dokonalého prostředí pro její stimulaci. Z vědeckého i biologického hlediska to tedy dává smysl, ve skutečnosti je to však stále úžasné,“ uvedl pediatrický endokrinolog Rod Mitchell z Edinburské univerzity.
Podle lékařů z Bruselu je navíc pozitivní zprávou, že ačkoliv zmrazená tkáň vykazovala velmi nízký počet spermatogonálních kmenových buněk, z nichž vznikají spermie, i to nakonec stačilo k zahájení jejich produkce. Pro rozsáhlejší nasazení inkriminované léčby je pak zásadní rovněž fakt, že zmrazování tkáně varlat u dětí, které mají podstoupit chemoterapii, probíhá už mnoho let. Univerzitní nemocnice v Bruselu tuto praxi zavedla v roce 2002, přičemž postupně ji následovaly další zdravotnická zařízení, takže v současnosti už jsou zmrazeny tkáně více než tří tisíc chlapců z celého světa.
Nová metoda je perspektivní, tvrdí experti
Úspěch nové léčebné metody samozřejmě ještě není zaručen – hlavně kvůli tomu, že není jasné, zda mohou nově vzniklé spermie skutečně vést k narození zdravých dětí. Výzkumníci tedy chtějí bedlivě sledovat další průběh umělého oplodnění, a v případě jeho úspěchu následně také celé těhotenství a zdravotní stav narozeného potomka. Během všech těchto fází samozřejmě může dojít k různým komplikacím, kvůli čemuž zatím lékaři nechtějí nic slibovat.
„I když byl tento postup speciálně navržen k obnovení plodnosti, nemůžeme aktuálně zaručit, že pacienti skutečně budou moci mít děti. Tato léčba jim ale nabízí dobrou perspektivu, jelikož díky ní mají možnosti, které ještě donedávna neměli,“ doplnila specialistka na plodnost Veerle Vloeberghsová z Bruselského centra pro umělé oplodnění.
ČLÁNKY DO MAILU