Moc leží na ulici, stačí ji jen zvednout, říká Ivan Langer

Prakticky
nezaměstnatelný člověk, který má problém s respektováním autorit. Tak se dnes
vidí někdejší korunní princ a zlý muž ODS v jedné osobě, bývalý ministr vnitra
Ivan Langer. Téměř před pěti lety u něj zazvonilo komando Útvaru pro odhalování
organizovaného zločinu (ÚOOZ) a strávilo v jeho bytě třináct hodin
prohledáváním Langerových osobních věcí. Detektivové vedení Robertem Šlachtou
hledali důkazy v kauze Vidkun, v níž jsou obžalováni Langerovi blízcí přátelé z
Olomouce: někdejší náměstek krajského policejního ředitele pro trestní řízení
Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý.

Kadlec
měl podle obžaloby Kyselému pravidelně a účelově poskytovat informace z devíti
trestních řízení. Ve své nové knize Třicet let pod přísahou navíc bývalý šéf
ÚOOZ Robert Šlachta tvrdí, že Langer ovlivňoval policii i po svém odchodu z ministerstva,
a to i v Kyselého prospěch. „Íčko“, jak Langera kdysi nazýval zavražděný kmotr
podsvětí František Mrázek v odposleších spisu Krakatice, to ale v rozhovoru pro
týdeník Euro rezolutně odmítá a tvrdí doslova, že Šlachta „má na rukou krev
nevinných lidí“.

Četl
jste novou knížku Roberta Šlachty?

Ne,
jen mi přátelé poslali některé pasáže, kde o mně mluví.

Šlachta
vás tam popisuje jako člověka, který personálně ovlivňoval policii i po svém
odchodu z čela ministerstva vnitra. Je to pravda?

Myslíte si, že je špatné, když někdo přijde za člověkem, který se dvacet let věnuje problematice bezpečnosti, byl členem výboru pro obranu a bezpečnost, členem komise pro kontrolu BIS, ministrem vnitra, má dvě prověrky na přísně tajné, a zeptá se ho na názor? Já si myslím, že ne.

Šlachta píše,
že jste přímo dosazoval do funkcí některé lidi, například náměstka krajského
ředitele pro trestní řízení policie v Olomouci Karla Kadlece, který je dnes
obžalován v kauze Vidkun ze zneužití pravomoci a přijetí úplatku.

Nebudu
polemizovat s někým, jehož činy považují za tragické selhání policejního
funkcionáře. Který se, věřím, jednoho dne objeví v policejních čítankách jako
odstrašující příklad toho, jak nemá vypadat policista vykonávající významnou
funkci. Kauza Vidkun a další kauzy jsou postavené na lžích, stejně jako i tato
kniha.

Takže
to, co se tam píše, není pravda?

Jedno
přísloví říká: orel much nelapá. A tohoto člověka dožene jeho vlastní karma a
já mu přeju, aby ho dohnala. Protože on a jeho nohsledi mají na rukou krev
mnoha nevinných lidí. A to je asi tak všechno, co k tomu můžu říct.

Otázka
ale je, zda to, co se tam píše, je pravda, nebo není.

Celá kauza Vidkun je postavena na lžích Roberta Šlachty a jeho spolupracovníků. Což se teď při projednávání u soudu věřím potvrdí.

Takže
jste v prosinci 2015 nepožadoval podání „raportu“ od olomouckých policistů
v kauze stavby solární elektrárny Ševětín, jak píše pan Šlachta ve své
knize?

Jestli má něco společného kauza Vidkun a Ševětín, tak to, že je to od začátku postavené na lžích.

Ale
tyto věci vyplývají přece z odposlechů.

To
tvrdí Šlachta. Když jsem v kauze Vidkun podával vysvětlení, tak přepisy
odposlechů zněly asi takhle: „Ahoj XX – nesrozumitelné, jak se máš?“ Jedna
z metod Šlachtovy práce je prostě si to vybájit. Věřte tomu, co slyšíte na
vlastní uši.

A
k tomu Ševětínu. To je také postavené na lžích, což se prokáže u soudu. A
pokud jsem dobře informován od kolegy, který obhajuje klienty naší advokátní
kanceláře v kauze Ševětín, tak ten spis byl soudem vrácen zpátky. A lidé, kteří
stáli za těmi původními trestními oznámení a figurovali tam jako svědci, jsou
v jiné kauze trestně stíháni jako podvodníci.

Neodpověděl
jste na otázku. Požadoval jste od olomouckých policistů v kauze Ševětín nějaký
„raport“, jak píše Šlachta?

To je
naprostý nesmysl. Já s člověkem, který prokazatelně lže a má na rukou krev
několika lidí, polemizovat nebudu.

Jakou
krev má pan Šlachta na rukou?

Kauza
Vidkun trvá už pět let, lidé jsou vláčeni po soudech. Bylo zasaženo do jejich
svobod, doma museli zažít domovní prohlídky. Někteří přišli o práci, jiným se
omezilo podnikání. Stejné to bylo v kauze Ševětín, kde byly obstavené
majetky. A možná je to literární obraz, ale tento člověk je odpovědný za
zničení několika životů.

Budete
proti panu Šlachtovi nějakým způsobem právně postupovat?

Štěkající ratlík, který se snaží odpoutat pozornost od hromady svých hovínek, mi za to nestojí.

Ve
vašich veřejných vystoupeních jste naznačil, že v kauze Vidkun došlo
k propojení ÚOOZ, Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a
okresního soudu v Ostravě. Jak jste to myslel?

Bylo
to použité i v kauze Nagyová. Vymyslím si něco, zahájím úkony, nasadím
prostorové odposlechy (což povoluje státní zástupce), ze kterých lovím a dělám
„fishing“, dokud mi něco nezazvoní. Potom si vymyslím další pohádku, jdu s tím
za spřáteleným soudcem nebo soudcem slabochem, který podepíše odposlechy a
sledky. No a potom, když má vazební službu ten správný soudce, jdu a navrhnu
vzetí do vazby.

Vidkun, Nagyová i kauza takzvaných trafik byly jako přes kopírák. Navíc to všechno rozhodoval nezákonný soudce. V roce 2016 to konstatoval i Ústavní soud. Ale alibisticky konstatoval, že „ústavní právo na zákonného soudce máme až od 19. dubna 2020."

Ivan Langer (53)

• Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. • Od roku 1991 byl členem ODS, v letech 1996–2010 poslancem, v letech 2006–2009 ministrem vnitra. • Jako ministr vnitra se podílel na rozvoji eGovernmentu (vzniku Czech Pointů či datových schránek) a na reformě policie. • Od roku 2012 je partnerem Advokátní kanceláře Pečený Fučík Langer. • V listopadu 2012 byl zvolen do regionální rady ODS v Olomouckém kraji. Později zůstal už jen řadovým členem ODS. Znovu byl navržen do olomoucké regionální rady v březnu 2019 a regionální sněm jej zvolil. Předseda strany Petr Fiala ale rozhodnutí kritizoval. Republikové vedení ODS následně uznalo sněm za neplatný a zrušilo jeho rozhodnutí. • V říjnu 2015 provedli policisté Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu vedeného Robertem Šlachtou u Langera domovní prohlídku v souvislosti s kauzou Vidkun, ve které Langer figuruje jako svědek. • Je předsedou správní rady CEVRO Liberálně-konzervativní akademie a soukromé vysoké školy CEVRO Institut.

Jak se
vám daří v advokacii?

Pro mě
je advokacie jako svobodné povolání naprosto ideální, protože jsem člověk,
který má rád svobodu a je prakticky nezaměstnatelný, jelikož má problém s
respektováním autorit, které si to vynucují.

Máte
na mysli nějakou konkrétní autoritu? Třeba předsedu ODS Petra Fialu?

Obecně
neuznávám lidi, kteří z mého pohledu nedokázali v životě tolik nebo
právě prokázali tolik, že si můj respekt nezaslouží. A můžou mít miliony
titulů, funkcí ústavních i neústavních, miliardy na účtech, ale pokud si ho
nevážím, nebudu ho respektovat.

Často
říkáte, že ODS chybí testosteron a adrenalin. Vy máte dostatek testosteronu a
adrenalinu?

Říká se, že pokrývka hlavy je přímo úměrná hladině testosteronu v krvi, tak jedna indikace by tady byla. A ten adrenalin… Vybíjím ho s partou kamarádů. Jezdíme na divokých vodách a tam se pozná ten opravdový charakter, síla nejenom fyzická, ale i ta morální. Řeka je jako život – když se bojíš, vezme si tě. Takže musíte projevit přiměřenou dávku odvahy.

Když
máte dostatek testosteronu i odvahy, nechtěl byste se do politiky vrátit?

Letos
slavím desáté výročí svého osvobození od veřejných funkcí, na které vzpomínám s
pokorou a respektem. Svou energii a pracovitost teď směřuji k výkonu své práce,
do svých filantropických úchylek a do soukromého života.

Zřejmě
nejste příliš spokojený s aktuální situací v ODS.

Já
jsem smutný. Patřil jsem mezi zakládající členy ODS, zažil jsem dobré i špatné
časy a jsem přesvědčený, že tato strana má větší potenciál, než se projevuje ve
volebních výsledcích a dlouhodobých průzkumech. Problémem je trend, ten je
jasný. Můžete tvrdit, že budete mít dvojnásobek, ale po každém roce, ve kterém
toho nedosáhnete, důvěra ve vás exponenciálně klesá.

Pořád
zůstávám řadovým členem a věřím, že se to změní. Současné vedení na posledním
kongresu řeklo, že cílem je vyhrát, sestavovat vládu, nebo že končí. Tak to
v politice prostě bývá. Přijde nová generace politiků ODS. Když dnes
řeknete „občanští demokraté“, tak se vsadím, že ani jednotliví členové by
nebyli schopni vyjmenovat celé vedení strany. Nemám z toho radost, ale forma
dominuje nad obsahem. Nejhorší je, když politici nudí.

Vidíte
teď v ODS někoho, kdo by nenudil? Třeba Miloš Vystrčil nebo Pavel Novotný?

Miloš
Vystrčil našel svou ideální pozici jako předseda Senátu. A věřím, že budoucnost
ODS není Pavel Novotný. To je už vulgarizace politiky, úplné vyprázdnění a
soustředění se jenom na formu. 

V Řeporyjích
si ale Pavla Novotného lidé celkem chválí.

To
beru, ale ten, kdo vyhrává okresní přebor, si sice může myslet, že bude hrát na
Camp Nou, ale to si opravdu může jen myslet. Politická strana má naprostý
základ v komunální politice. Ale ten, kdo je úspěšný a milovaný starosta,
ještě nemusí být ideálním hejtmanem, poslancem a už vůbec ne ministrem, nebo
dokonce premiérem. Každá hra má svoje pravidla a musíte pro ni mít předpoklady.
To, že jste starosta, neznamená, že jste schopný dělat zahraniční politiku.

Tak
kdo tam zbývá s tím testosteronem a adrenalinem?

Jsem
smutný z toho, že nikoho takového nevidím. Člověka, který by jasně,
srozumitelně zformoval myšlenky, nadchnul lidi, aby šli za ním, a pak ty
myšlenky uvedl v praxi. Moc leží na ulici, stačí ji jen zvednout a může se
nám stát, že se naplní pořekadlo: Kdo chvíli stál, zůstal opodál.

Pomáháte
ještě ODS v kampaních?

Já vím, že jsem považován za toho démona v pozadí, ale žádná taková nabídka mi ani nepřišla.

Nepomáhal
jste například paní Zuzaně Majerové Zahradníkové, někdejší poslankyni ODS, dnes
za Trikolóru?

Se
Zuzanou se samozřejmě znám, občas si voláme. Kampaň si odpracovala a mrzí mě,
že z ODS odešla. Podle mého názoru má, jako jedna z mála, velký
politický talent. Ukáže se, co „red head“ dokáže. Zatím ale musím říct, že tak,
jak jsem nebagatelizoval a neironizoval vznik Trikolóry, tak zůstávají svým
výkonem za mým očekáváním.

Ptali
jsme se, jestli jste jí v kampani pomáhal.

Občas
jsme si se Zuzanou před kampaní a v kampani povídali.

Pomáhal
jste i někomu dalšímu?

Občas
mi z ODS někdo zavolal nebo zavolá s prosbou o radu. Ale nikoho
konkrétního říkat nebudu. Pokud se však podíváte na prezidentskou kampaň Mirka
Topolánka, tam určité rysy spojitelné se mnou najdete.

Vy se
velmi dobře znáte s Andrejem Babišem. Byl dokonce na vaší svatbě. Proč
jste se s ním přátelil?

Ano,
na svatbě byl, jako na oslavě, ne na obřadu. Seznámili nás společní přátelé,
hráli jsme spolu tenis. V té době to byl jen podnikatel a nedělal to, co
dělá teď, tedy nepropojoval ekonomickou, mediální a politickou moc. Proto jsem
ho také v roce 2010 odmítl, když mi nabízel, jestli bych s ním nechtěl
spolupracovat.

Proč
vás konkrétně oslovil v roce 2010?

Ať se
podílím na budování nového politického subjektu.

Dostal
jste pak od něj nabídku znovu, například do vlády?

Ne, vůbec ne.

Pak už
jste se vůbec nepotkali? Ani esemesky jste si nepsali?

Nepotkali,
ale esemesky ano. Ti policisté, kteří se šťourali v mém soukromí ve
vymyšlené kauze Vidkun, mají určitě znamenáno mnoho našich šťavnatých
esemeskových konverzací.

Proč
je podle vás Andrej Babiš tak úspěšný?

Gruzínec
Rusem, Rakušan Němcem, Slovák Čechem. To je takový náročnější kvíz. Říkají mi:
Jak můžeš srovnávat Stalina, Hitlera a Babiše? Já říkám: Všichni tři nenáviděli
svobodu a byli schopni jít za hranu toho, co do té doby bylo představitelné,
včetně fyzických likvidací svých nepřátel, ať už podle rasy, nebo podle
sociálního statusu.

Jak se
to vezme „úspěšný“. On do politiky musel, aby ochránil své zájmy. Ne protože ho
někdo donutil. Jeho existence je doteď natolik svázaná s veřejnými
financemi, bez nich by žádný Agrofert a Andrej Babiš nebyl.

Udělal úžasnou psychologickou proměnu, kdy se osprchoval tak, že ze sebe začal dělat neposkvrněné početí Panny Marie. Během takzvaného Palerma zbohatl, pak získal mesiášský syndrom a uvěřil tomu, že on je povolán, aby tuto zemi vedl k zářným zítřkům, proto špatně reaguje na kritiku. V poslední době se poučil a začal používat technologii moci – rozděl a panuj neboli rozjebať a ojebať.

Pochopil totiž, že mu stačí 51 procent jako většina, a vybral si ten svůj cílový elektorát, což jsou senioři, lidé sociálně slabší, lidé s nižším vzděláním a státní zaměstnanci. Cílí jen na ně. Je to podobné jako v supermarketu, kde jsou potraviny rozmístěné podle toho, na koho cílíte. Na tuto skupinu cílí a ví přesně, co chtějí slyšet, a to říká. Je to cynický pragmatik, kterému je jedno, co bude potom. Jinak ale platí, že jeho síla pramení ze slabosti druhých.

Když
mluvíte o době takzvaného českého Palerma, tehdy jste získal poměrně známou
přezdívku Íčko. Už jste se s ní nějak sžil?

Já jsem se tomu vzpouzel. Je to virtuální realita. Tak mě nazýval člověk, kterého jsem nikdy nepotkal, nikdy jsem s ním nemluvil a téměř jsem nevěděl, že existuje (František Mrázek – pozn. red.). Pak jsem vyhrál nějaké soudní spory, i Mafra se mi musela omluvit. Ale slovo má obrovskou moc a virtuální příběh žije dál. A tak nezbývá než si z něj dělat legraci. Vzpomínám si na jeden mikulášský večírek naší advokátní kanceláře, kde jsem šel za anděla a vítal jsem děti slovy: Milé děti, jsem to já, Anděl, hodné děti mi říkají Áčko, zlobivé děti mi říkají Íčko.