Menu Zavřít

Jih chce základní příjem zaplacený Severem

Autor: Euro.cz

Komentář Pandemická krize znovu rozvířila debatu o základním nepodmíněném příjmu. Od Chile přes Vancouver až po jižní křídlo Evropské unie jsou politici přesvědčeni, že zavedení pravidelných dávek by pomohlo odstranit chudobu a „vrátit důstojnost pauperizované části společnosti“.

Finsko před pár dny zveřejnilo výsledky programu z let 2017 a 2018. Náhodně vybraný vzorek dvou tisíc nezaměstnaných dostával dva roky 560 eur měsíčně. Lidé díky tomu byli – kdo by nebyl? – mnohem spokojenější. Někteří se kvůli většímu pocitu bezpečí, finanční nezávislosti a pozitivnějšímu pohledu na svět nebáli vzít špatně placenou práci, kterou by jinak nedělali, ale dramaticky se zaměstnanost nezvýšila.

Kromě větší psychické pohody, která je předpokladem zdraví, a tedy například nižších výdajů na zdravotnictví, je přitom podpoření zaměstnanosti jedním z klíčových cílů nepodmíněného příjmu. Zastánci počítají s tím, že lidé nepociťující nejistotu budou činorodí, založí si nový byznys či budou chodit do práce, aby se nesnížilo daňové inkaso státu a základní příjem mohli dostávat všichni. Zrušil by se komplikovaný systém sociálních dávek, propustili úředníci a fungování státu by bylo levnější.

Odpůrci argumentují obrovskými náklady, nezbývalo by na zdravotnictví či jiné veřejné statky. Například v Britské Kolumbii by základní příjem ve výši 1500 dolarů měsíčně pro všechny občany stál provincii ročně 52 miliard; rozpočet na celý rok je přitom asi 60 miliard.

Itálie, Španělsko a Portugalsko žádají o zavedení základního příjmu na úrovni Evropské unie pro nejchudší vrstvy postižené pandemií. Na starém kontinentu je přes 100 milionů lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Peníze by měly putovat ze společného evropského fondu, do kterého by přispěly všechny země, a zbytek by si Evropané půjčili na finančních trzích například vydáním věčných dluhopisů, u kterých se platí jen úrok, nikoli jistina.

Fiskálně přísné Německo, Nizozemsko a bohaté severské státy by možná ještě skously vyšší příspěvky do společného rozpočtu, ale nikoli obrovské implicitní ručení za společný evropský dluh.

MM26_MIF

Nehledě na relativně chudé Česko, kde je chudoba rovněž veliký problém (byť statistiky mluví raději o „velké příjmové rovnosti“) a vůle financovat stále o poznání bohatší jižní státy chybí.

O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Poznáte historické traktory podle fotografie? Otestujte své znalosti československých i světových legend
1/12 otázek