Bezmála čtyřprocentní růst ekonomiky Číny analytiky neuklidnil. Na její pozici ,továrny světa‘ se derou další asijské země

24. 10. 2022
Doba čtení: 4 minuty
Zdroj: Depositphotos
  • Čínská ekonomika vzrostla v období od letošního července do září meziročně o 3,9 procenta

  • Přestože jde o lepší výsledek, než jaký analytici původně očekávali, jsou ohledně jejího dalšího výhledu poněkud skeptičtí

  • Může za to víkendové znovuzvolení současného prezidenta Si-Ťin Pchinga do čela vládní komunistické strany, jež mu garantuje bezprecedentní třetí po sobě jdoucí mandát ve funkci hlavy státu

  • Analytici se obávají pokračování přísné politiky nulové tolerance vůči covidu, jež je pro ekonomiku pohromou, a dalšího zhoršování vzájemných vztahů se Spojenými státy

  •  

O Číně je v posledních dnech opět hlasitě slyšet, a to hned z několika jen zdánlivě nesouvisejících důvodů. O víkendu totiž skončil 20. sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, na němž byl současný prezident Si-Ťin Pching potřetí za sebou zvolen do funkce stranického generálního tajemníka, a tedy i do role hlavy státu. Šlo o bezprecedentní, leč očekávány okamžik – to proto, že až dosud mohla tatáž osoba vykonávat prezidentský úřad nanejvýš dvě po sobě jdoucí pětiletá období.

Devětašedesátiletému politikovi se navíc podařilo svoji pozici v čele strany významně upevnit, neboť během sjezdu došlo na obměnu sedmičlenného výboru politbyra, který celé uskupení řídí a do něhož byli – vedle Sia samotného – dosazeni jeho blízcí spojenci. Mezi nimi je i Li Čchiang, jenž je tipován na budoucího čínského premiéra.

Z pandemie se nejrychleji zotaví cestovní ruch v asijsko-pacifickém regionu, vyplývá z reportu. Sabotovat by to mohla Čína
Přečtěte si také:

Z pandemie se nejrychleji zotaví cestovní ruch v asijsko-pacifickém regionu, vyplývá z reportu. Sabotovat by to mohla Čína

Jak moc byl onen skončený 20. sjezd a jeho očekávaný výsledek pro komunistickou Čínu důležitý, dokládá skutečnost, že vedení země kvůli němu neváhalo odsunout zveřejnění nejnovějších ekonomických ukazatelů za třetí letošní kvartál. Tamní úřady tak měly původně učinit již minulé úterý. Nakonec ale byla čísla publikována teprve několik hodin nazpět. A na první pohled jsou povzbudivá.

Čínské hospodářství si během třetího letošního kvartálu, jenž trval od července do září, meziročně polepšilo o 3,9 procenta. To je o 0,4 procentního bodu víc než ve čtvrtletí druhém. Současně se jedná i o dobrou půlku procentního bodu lepší výsledek, než jaký dle CNN očekávali analytici oslovení zpravodajskou agenturou Reuters.

Akciový index Hang Seng je nejníže za 13 let

Navzdory relativně slibným finančním ukazatelům za třetí kvartál zůstávají ekonomové ve svých predikcích ohledně dalšího vývoje čínského, a potažmo i světového hospodářství poněkud pesimističtí. Peking si letos na jaře stanovil, že tamní HDP by mělo za celý rok povyrůst o 5,5 procenta. Na to však téměř jistě nedojde. „Výhled zůstává neradostný,“ cituje server zmíněné americké televize analytika společnosti Capital Economics Juliana Evans-Pritcharda.

Důvodem je pandemie, respektive způsob, jakým se s ní úřady 1,4miliardové země snaží bojovat: „Není zde žádný náznak toho, že by Čína v blízké budoucnosti upustila od své politiky nulové tolerance covidu. Do roku 2024 to na žádné smysluplné uvolnění opatření nevypadá.“

Politika Fedu zdražuje zboží napříč celým světem. Silný dolar je řadě zemí na obtíž a zvyšuje riziko recese, varují ekonomové
Přečtěte si také:

Politika Fedu zdražuje zboží napříč celým světem. Silný dolar je řadě zemí na obtíž a zvyšuje riziko recese, varují ekonomové

Dle Evans-Pritcharda se letos čínská ekonomika i v důsledku zhoršující se situace na tamním nemovitostním trhu a slábnoucí celosvětové poptávky dočká nanejvýš 2,5procentního růstu. V příštím roce by si pak mohla meziročně polepšit až o 3,5 procenta.

Náladě investorů nepřispívá ani fakt, že z onoho sedmičlenného výboru zmizeli někteří zastánci potřebných tržních reforem a otevřenosti ekonomiky jako takové. Ať už jde o současného premiéra Li Kche-čchianga nebo guvernéra čínské centrální banky I Kanga. Trhy na tuto skutečnost a také na nově zveřejněné ekonomické ukazatele zareagovaly propadem. Hongkongský hlavní akciový index Hang Seng odepsal před koncem pondělního obchodování 6,9 procenta, v důsledku čehož se ocitl nejníže od finanční krize v roce 2009. Oslabil též čínský jüan, jeho kurz vůči dolaru je 7,279 CNY/USD.

„Vypadá to, že reorganizace vedení vystrašila zahraniční investory a zapříčinila rozsáhlé výprodeje čínských akcií kotovaných na hongkongské burze,“ podotkl stratég na asijský devizový trh Ken Cheung ze společnosti Mizuno Bank. „Vypadá to, že se bojí vyhrocení současných politik, jako je ,nulová tolerance‘ či ,společná prosperita‘, stejně tak jako vyhrocení čínsko-amerického napětí,“ dodal.

Čína ztrácí ve prospěch Vietnamu

Podle serveru CNBC je to právě často zmiňovaná nulová tolerance vůči covidu, která nejenže v posledních několika měsících zapříčinila rozsáhlé výpadky napříč celým dodavatelským řetězcem, ale v konečném důsledku i silně omezuje výkonnost čínského hospodářství. Čína je pro strukturu své ekonomiky založené na levné výrobě a exportu v podstatě čehokoliv často nazývaná ,továrnou světa‘. Data, jež pro zmíněný web shromáždila firma MDS Transmodal, nicméně naznačují, že v brzké budoucnosti by tomu již tak být nemuselo. To proto, že jednotlivé podniky přesouvají svoji produkci čím dál častěji do jiných koutů Asie, konkrétně do Malajsie, Bangladéše či Vietnamu.

Další lockdown v Číně způsobil narušení dodavatelského řetězce. Firmy už jsou však na tamní politiku ,nulového covidu‘ připraveny
Přečtěte si také:

Další lockdown v Číně způsobil narušení dodavatelského řetězce. Firmy už jsou však na tamní politiku ,nulového covidu‘ připraveny

„Čínská politika nulové covidové tolerance má dopad na produkci a výrobci se k současné ,továrně světa‘ snaží najít alternativy,“ potvrdila konzultantka dotčené společnosti Antonella Teodorová. Týká se to především oděvního či nábytkářského průmyslu stejně tak jako odvětví s domácími doplňky nebo obuví. Poklesl též objem vyvážených minerálů, kancelářské techniky a dalších produktů.

„Když se podíváme na jednotlivé komodity vyvážené z Číny, zjistíme, že země kontinuálně ztrácí svůj tržní podíl. Vietnam naopak v rámci mezinárodní scény získává na důležitosti,“ doplnila Teodorová s tím, že se tak děje zásluhou jeho geografické polohy i tamní levné práce. Například pokud jde o uvedený sektor nábytku, podílí se vietnamský vývoz na celosvětovém trhu rovnými 17 procenty. Ještě šest let nazpět to přitom bylo pouhých osm. Čínský export oproti tomu za stejné období poklesl ze čtyřiašedesáti procent na aktuálních padesát tři.

  • Našli jste v článku chybu?