Dzingel pochází z tradiční německé sociálnědemokratické rodiny,
z Jeseníků, kde po staletí žili téměř výhradně etničtí Němci, kteří si později
začali říkat sudetští. Patří tedy mezi těch několik desítek tisíc Němců, kteří
mohli po druhé světové válce v Česku zůstat a nemuseli jít do odsunu. Od
začátku jeho divoké fáze uplyne letos v květnu už 75 let. Rodina Martina
Dzingela se počítala mezi takzvané antifašisty, kteří během nacismu trpěli či
dokonce vedli odboj. Přestože mohli zůstat, po válce se stali v tehdejším Československu
lidmi druhé kategorie. Občanství mohli získat až v roce 1953 a museli strpět
různá omezení.
Budou ještě naše děti mluvit německy? ptá se šéf českých Němců Martin Dzingel
4. 3. 2020
Ze tří milionů jich zbyly desítky tisíc. Čeští Němci se za posledních několik desetiletí postupně asimilovali a mnozí z nich už dnes mluví lépe česky než německy. „Jazyk je přitom jeden z hlavních prostředků naší identity,“ říká prezident Shromáždění německých spolků v České republice Martin Dzingel, jehož velkým cílem je, aby se výuka němčiny v Česku více rozšířila.
ČLÁNKY DO MAILU