Kromě informací z karet jsou v této databázi i data, která Mastercard
nakoupila od třetích stran, jako jsou vyhledávače, rezervační systémy nebo
sociální sítě. Ale prý jde o agregovaná, vyčištěná, anonymizovaná a kdo ví jaká
ještě data.
Před dvěma lety publikoval The Guardian článek o tom, jak
odhaleny tajné základny speciálních jednotek v zemích třetího světa. Vojáci
tam totiž chodili ven běhat s chytrými hodinkami. Data z těchto hodinek byla
také agregovaná a anonymizovaná, jenže v širokém okolí nikdo jiný s
healthtrackery nebyl, takže jakmile byla vystavena veřejně, bylo snadné je
odhalit.
Nedávno mi kolega poslal článek o tom, že ve státě Washington je legální
prodávat anonymizovaná zdravotní data a že jedna datová analytička dokázala
tyto záznamy propojit s fyzickou identitou několika lidí. Porovnala získaná
data s jinými dostupnými údaji, třeba z veřejně dostupných zdrojů, jako jsou novinové
články či sociální sítě. To je zase nějaký konspirační nesmysl, říkám si.
Jenže co třeba agregovaná data o pohybu z mobilních telefonů? Máte mapu a na ní čáry z mobilů. Jistěže anonymních. Co když je uvidí váš zaměstnavatel, co nemá příliš rád demonstrace. A uvidí tam trasu váš domov, zaměstnání a demoška? Dostanete padáka? Pokud se na zmíněné trase nepřipletlo moc telefonů, jste odhaleni. Čím méně datových stop spolu s kratším obdobím, tím spíše k odhalení dojde. Inu, není anonymizace jako anonymizace.
Řada subjektů dnes bezelstně vydává citlivá data v anonymizované podobě
jiným subjektům. Jak ale prohlásil jeden špičkový markeťák, skutečně
anonymizovaná data dneska nikdo nechce, protože se podle nich nedá profilovat.
Tesat.