Syková už není ve vládní radě, vinu ale odmítá

01. června 2016, 19:30 - čtk
01. června 2016, 19:30

Vědkyně a senátorka Eva Syková (za ČSSD) ve středu rezignovala na členství ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), kde byla první místopředsedkyní. Kvůli kauze kolem financování léčby amyotrofické laterální sklerózy (ALS) v rámci klinické studie zvažuje i rezignaci na funkci šéfky Ústavu experimentální medicíny. Je však přesvědčena, že se ničeho nezákonného nedopustila.

Sykovou z čela ústavu již formálně odvolal předseda Akademie věd Jiří Drahoš, jeho rozhodnutí ale ještě musí potvrdit rada ústavu. Ta jednala ve středu a bude pokračovat i následující den. Syková je zároveň předsedkyní této rady.

Vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL), zodpovědnému ve vládě za vědu, poskytla Syková dokumenty o léčbě ALS a jejím financování. Řekla, že ji k odstoupení netlačil. Uvedla rovněž, že má podporu svých kolegů. Jednání rady ústavu se nezúčastní. Nechce ho jakýmkoliv způsobem poškodit stejně jako Akademii věd. Veřejně se vyjádří po zasedání rady ve čtvrtek v poledne.

Podle pondělního pořadu Reportéři České televize si vědecký tým Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu ALS, nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150.000 korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná.

Syková prohlásila, že žádný pacient za svou účast v klinické studii neplatil. „Stát ovšem nikdy neřekl, kde se mají finanční prostředky na takovou studii sehnat. Kdyby totiž nešlo o nemoc s tak vážným průběhem, tak bychom nikdy nezkoušeli postup urychlit, a zde jsme neměli jinou možnost než sehnat finance na realizaci studie,“ popsala.

Ty se nejprve získaly pro několik málo pacientů motolské nemocnice z jejího interního grantu. Také soukromá firma Bionova platila podle Sykové některé pacienty, ale neměla na celou rozsáhlou klinickou studii peníze. Podmínkou projektu Evropské unie prý bylo, aby v něm působila výzkumná instituce ve spolupráci s podnikatelskou sférou. Bionova kultivuje pro motolskou léčbu kmenové buňky. Ústav Sykové v ní drží podíl 43 procent.

"Naší motivací bylo pacientům pomoct"

Nadace (Buněčná terapie) se podle Sykové nikdy na žádného pacienta neobrátila, vždy pacienti přišli do nadace a vyžadovali, aby se mohli podílet na úhradě léčby, tvrdí. Dostávala i dary, také rodina Sykové darovala na léčbu 300.000 korun.

„My jsme ve spolku nebyli motivováni ničím jiným než těm pacientům pomoct, aby dostali terapii, kterou vehementně vyžadovali,“ řekla Syková.

Podle ní existuje dostatek vědeckých podkladů ve více než deseti klinických studiích publikovaných v prestižních vědeckých časopisech. A většina z nich ukazuje na pozitivní efekt léčby a její bezpečnost. Neurolog z Masarykovy univerzity Martin Bareš však ČT řekl, že neexistují žádné studie, které by prokazovaly bezpečnost a účinnost této léčby.

Mohlo by vás zajímat

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

Hry pro příležitostné hráče