Státní zastupitelství se vůči soudci Veselému dopustilo nezákonného a možného kriminálního jednání

15. září, 13:10 - Česká justice.cz
15. září, 13:10

Důkazy o nezákonném jednání státního zastupitelství leží bez dalšího od 1. září 2016 v insolvenčním rejstříku. Pro podání pozdní námitky podjatosti soudce Miroslava Veselého v insolvenčním řízení použilo státní zastupitelství v rozporu se zákonem odposlechy z trestního řízení a policii navíc nařídilo dodatečně zpracovat zprávu o důkazech proti Veselému, přestože soudce nebyl a není trestně stíhán. Za Pavla Zemana za to trest nepřijde, říká Zdeněk Koudelka.

Námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Miroslava Veselého v insolvenčním řízení ve věci Via Chem Group a.s. odmítl dne 30. srpna 2016 usnesením Vrchní soud v Praze. Z usnesení Vrchního soudu v Praze, které popisuje vývoj v dané věci, vyplývá, že státní zástupce se na poslední chvíli pokusil použít jako důkaz podjatosti soudce v civilní věci odposlechy z trestní věci, přestože takovou praxi zákon nedovoluje. Plné znění usnesení je řádně uloženo v insolvenčním rejstříku.

Podle usnesení Vrchního soudu v Praze státní zastupitelství namítlo podjatost v březnu 2016 až dva roky poté, co v únoru 2014 vstoupilo do předmětného insolvenčního řízení a poté co už soudce Miroslava Veselého policie déle než rok odposlouchávala, o čemž soudce věděl. Soudce nebyl z ničeho obviněn. Účastník řízení může podat námitku nejpozději 15 dní poté, co se o skutečnostech dozvěděl. Opožděnou námitku musí podle občanského soudního řádu soud odmítnout.

O případu soudců v insolventním řízení s Via Chem a.s. čtěte zde.

Soud: Státní zastupitelství dalo námitku bez důkazů

Z usnesení rovněž vyplývá, že státní zastupitelství, když prošla lhůta pro podání námitky, přikázalo policejnímu orgánu, aby „vyhodnotil, zpracoval a předložil zprávu“ o důkazech svědčících proti soudci Miroslavu Veselému. Svá tvrzení, z nichž dovozuje Soudcovu podjatost, mohlo a mělo uplatnit nejpozději v únoru 2016. SZ ke svým tvrzením – a nabízeným důkazům – využívá zejména obsah výpovědi Soudce slyšeného v Trestní věci jako svědka 16.2.2016. SZ si zjevně bylo vědomo opožděnosti námitky podjatosti, neboť jinak nemělo důvod vyzývat policejní orgán, aby vyhodnotil, následně zpracoval a předložil mu zprávu mimo jiné ohledně důkazů svědčících o podjatosti Soudce, které SZ nepochybně musely být známy,“ uvádí se v usnesení Vrchního soudu v Praze, jehož formulace v tomto bodě ve skutečnosti evokuje spíš důkazy na objednávku.

O tom, jakým způsobem konal státní zástupce, svědčí popis samotného podání námitky bez jakýchkoli důkazů proti Miroslavu Veselému: „SZ původně vzneslo námitku podjatosti Soudce podáním z 23.3.2016 doručeným insolvenčnímu soudu 24.3.2016 bez jakýchkoliv rozhodujících tvrzení, jež by zpochybňovalo nepodjatost Soudce a navržení důkazů, jež tato tvrzení měla prokázat. Teprve k výzvě nadřízeného soudu podáním z 22.6.2016 doručené nadřízenému soudu 23.6.2016 SZ doplnilo námitku podjatosti tvrzeními, jež jsou uvedena s návrhem důkazů k nim,“ uvádí se v usnesení Vrchního soudu v Praze.

A dodatečně doneslo odposlechy z jiné věci a jiné osoby

Jak vyplývá u usnesení, těmito dodatečně dodanými údajnými důkazy proti soudci Veselému však byly odposlechy v trestní věci týkající se nikoli Veselého, nýbrž obviněné osoby v souvislosti s předmětným insolvenčním řízením. Sám Miroslav Veselý nebyl a není pro žádný skutek trestně stíhán: „Jestliže platí, že uvedený důkaz lze použít jen v trestním řízení, v němž je vedeno trestní stíhání pro kvalitativně stejně závažné trestné činy, pak v civilním řízení (v rámci posouzení námitky podjatosti) takový důkaz provést nelze, měl –li by být proveden a využit proti osobě soudce, proti němž žádné trestní stíhání vedeno není. Soudce je zákonným soudcem v předmětném insolvenčním řízení určeným podle rozvrhu práce KSCB a odejmout účastníkům tohoto zákonného soudce cestou jeho vyloučení pro vztah k věci z důvodu uplatněných SZ by bylo možné jedině za předpokladu, že důkaz záznamem odposlechu by byl použitelný ve vztahu k němu z hlediska podmínek stanovených trestním řádem Tyto podmínky tu zjevně naplněny nejsou,“ uvedl k takovému postupu Vrchní soud v Praze.

NSS takové konání trestá, je-li podána kárná žaloba

O použití odposlechu v jiném trestním řízení nebo dokonce v netrestním řízení, už v minulosti rozhodoval Nejvyšší správní soud. NSS takové jednání v kárném řízení se státním zástupcem označil za porušení zákona o státním zastupitelství. „Kárný soud v této souvislosti musí uvést, že z ustanovení § 88 odst. 6 tr. ř. mj. vyplývá, že ,v jiné trestní věci´, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v § 88 odst. 1, nebo souhlasí-li s tím uživatel odposlouchávané stanice,“ zopakoval kárný senát Nejvyššího správního soudu kárně žalovanému státnímu zástupci v rozhodnutí z roku 2011, co obsahuje trestní řád.

Podle předmětného rozhodnutí použití odposlechu z trestního řízení proti osobě v jiném nebo dokonce netrestním řízení kromě zákona upravovalo svým stanoviskem 6/2006 Nejvyšší státní zastupitelství. NSZ ve stanovisku výslovně uvedlo: „Lze tu jen zdůraznit, což se právě týká odpovědnosti státních zástupců jako orgánů činných v trestním řízení za dodržení podmínek ochrany informací, které podléhají zvýšené ochraně v podobě státem stanovené či uznané povinnosti mlčenlivosti a které jim byly svěřeny výlučně pro účely trestního řízení, že musí být zajištěna jejich ochrana i z hlediska práva na soukromí. Což znamená, že poskytovat je smí jako orgány činné v trestním řízení nikoli na základě důvodnosti požadavku plynoucího z jejich důležitosti pro to či ono jiné než trestní řízení, ale jen na základě zákonné licence, tj. je-li to výslovně zákonem dovoleno. Nikoli proto, že to není zákonem výslovně zakázáno.“

Za Pavla Zemana se však zneužití moci nepostihuje

Na žádost o stanovisko k tomu, že státní zastupitelství použilo v námitce podjatosti soudce Miroslava Veselého odposlechy z trestní věci a na otázku, zda jde o důvod ke kárnému řízení s příslušným státním zástupcem a kdo by toto kárné řízení měl v tomto případě navrhnout, uvedl pro Českou justici někdejší náměstek nejvyšší státní zástupkyně a nynější advokát a akademik Zdeněk Koudelka: „Zákon jasně říká, že odposlechy podle trestního řádu lze užít jen pro trestní řízení, ne jiné věci. Pokud je státní zastupitelství užilo v insolvenčním řízení, jde o evidentní protizákonnost a státní zástupce, který tak učinil, by měl být za své protizákonné jednání postižen v kárném řízení. Možný je i trestní postih pro zneužití pravomoci úřední osoby. Nevěřím však, že za nejvyššího státního zástupce Pavla Zeman by bylo postiženo zneužívání moci státním zastupitelstvím.“

Zdroj: Česká justice

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče