Státní zastupitelství se vůči soudci Veselému dopustilo nezákonného a možného kriminálního jednání

15. září 2016, 13:10 - Česká justice.cz
15. září 2016, 13:10

Důkazy o nezákonném jednání státního zastupitelství leží bez dalšího od 1. září 2016 v insolvenčním rejstříku. Pro podání pozdní námitky podjatosti soudce Miroslava Veselého v insolvenčním řízení použilo státní zastupitelství v rozporu se zákonem odposlechy z trestního řízení a policii navíc nařídilo dodatečně zpracovat zprávu o důkazech proti Veselému, přestože soudce nebyl a není trestně stíhán. Za Pavla Zemana za to trest nepřijde, říká Zdeněk Koudelka.

Námitku podjatosti soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Miroslava Veselého v insolvenčním řízení ve věci Via Chem Group a.s. odmítl dne 30. srpna 2016 usnesením Vrchní soud v Praze. Z usnesení Vrchního soudu v Praze, které popisuje vývoj v dané věci, vyplývá, že státní zástupce se na poslední chvíli pokusil použít jako důkaz podjatosti soudce v civilní věci odposlechy z trestní věci, přestože takovou praxi zákon nedovoluje. Plné znění usnesení je řádně uloženo v insolvenčním rejstříku.

Podle usnesení Vrchního soudu v Praze státní zastupitelství namítlo podjatost v březnu 2016 až dva roky poté, co v únoru 2014 vstoupilo do předmětného insolvenčního řízení a poté co už soudce Miroslava Veselého policie déle než rok odposlouchávala, o čemž soudce věděl. Soudce nebyl z ničeho obviněn. Účastník řízení může podat námitku nejpozději 15 dní poté, co se o skutečnostech dozvěděl. Opožděnou námitku musí podle občanského soudního řádu soud odmítnout.

O případu soudců v insolventním řízení s Via Chem a.s. čtěte zde.

Soud: Státní zastupitelství dalo námitku bez důkazů

Z usnesení rovněž vyplývá, že státní zastupitelství, když prošla lhůta pro podání námitky, přikázalo policejnímu orgánu, aby „vyhodnotil, zpracoval a předložil zprávu“ o důkazech svědčících proti soudci Miroslavu Veselému. Svá tvrzení, z nichž dovozuje Soudcovu podjatost, mohlo a mělo uplatnit nejpozději v únoru 2016. SZ ke svým tvrzením – a nabízeným důkazům – využívá zejména obsah výpovědi Soudce slyšeného v Trestní věci jako svědka 16.2.2016. SZ si zjevně bylo vědomo opožděnosti námitky podjatosti, neboť jinak nemělo důvod vyzývat policejní orgán, aby vyhodnotil, následně zpracoval a předložil mu zprávu mimo jiné ohledně důkazů svědčících o podjatosti Soudce, které SZ nepochybně musely být známy,“ uvádí se v usnesení Vrchního soudu v Praze, jehož formulace v tomto bodě ve skutečnosti evokuje spíš důkazy na objednávku.

O tom, jakým způsobem konal státní zástupce, svědčí popis samotného podání námitky bez jakýchkoli důkazů proti Miroslavu Veselému: „SZ původně vzneslo námitku podjatosti Soudce podáním z 23.3.2016 doručeným insolvenčnímu soudu 24.3.2016 bez jakýchkoliv rozhodujících tvrzení, jež by zpochybňovalo nepodjatost Soudce a navržení důkazů, jež tato tvrzení měla prokázat. Teprve k výzvě nadřízeného soudu podáním z 22.6.2016 doručené nadřízenému soudu 23.6.2016 SZ doplnilo námitku podjatosti tvrzeními, jež jsou uvedena s návrhem důkazů k nim,“ uvádí se v usnesení Vrchního soudu v Praze.

A dodatečně doneslo odposlechy z jiné věci a jiné osoby

Jak vyplývá u usnesení, těmito dodatečně dodanými údajnými důkazy proti soudci Veselému však byly odposlechy v trestní věci týkající se nikoli Veselého, nýbrž obviněné osoby v souvislosti s předmětným insolvenčním řízením. Sám Miroslav Veselý nebyl a není pro žádný skutek trestně stíhán: „Jestliže platí, že uvedený důkaz lze použít jen v trestním řízení, v němž je vedeno trestní stíhání pro kvalitativně stejně závažné trestné činy, pak v civilním řízení (v rámci posouzení námitky podjatosti) takový důkaz provést nelze, měl –li by být proveden a využit proti osobě soudce, proti němž žádné trestní stíhání vedeno není. Soudce je zákonným soudcem v předmětném insolvenčním řízení určeným podle rozvrhu práce KSCB a odejmout účastníkům tohoto zákonného soudce cestou jeho vyloučení pro vztah k věci z důvodu uplatněných SZ by bylo možné jedině za předpokladu, že důkaz záznamem odposlechu by byl použitelný ve vztahu k němu z hlediska podmínek stanovených trestním řádem Tyto podmínky tu zjevně naplněny nejsou,“ uvedl k takovému postupu Vrchní soud v Praze.

NSS takové konání trestá, je-li podána kárná žaloba

O použití odposlechu v jiném trestním řízení nebo dokonce v netrestním řízení, už v minulosti rozhodoval Nejvyšší správní soud. NSS takové jednání v kárném řízení se státním zástupcem označil za porušení zákona o státním zastupitelství. „Kárný soud v této souvislosti musí uvést, že z ustanovení § 88 odst. 6 tr. ř. mj. vyplývá, že ,v jiné trestní věci´, než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako důkaz užít tehdy, pokud je i v této věci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v § 88 odst. 1, nebo souhlasí-li s tím uživatel odposlouchávané stanice,“ zopakoval kárný senát Nejvyššího správního soudu kárně žalovanému státnímu zástupci v rozhodnutí z roku 2011, co obsahuje trestní řád.

Podle předmětného rozhodnutí použití odposlechu z trestního řízení proti osobě v jiném nebo dokonce netrestním řízení kromě zákona upravovalo svým stanoviskem 6/2006 Nejvyšší státní zastupitelství. NSZ ve stanovisku výslovně uvedlo: „Lze tu jen zdůraznit, což se právě týká odpovědnosti státních zástupců jako orgánů činných v trestním řízení za dodržení podmínek ochrany informací, které podléhají zvýšené ochraně v podobě státem stanovené či uznané povinnosti mlčenlivosti a které jim byly svěřeny výlučně pro účely trestního řízení, že musí být zajištěna jejich ochrana i z hlediska práva na soukromí. Což znamená, že poskytovat je smí jako orgány činné v trestním řízení nikoli na základě důvodnosti požadavku plynoucího z jejich důležitosti pro to či ono jiné než trestní řízení, ale jen na základě zákonné licence, tj. je-li to výslovně zákonem dovoleno. Nikoli proto, že to není zákonem výslovně zakázáno.“

Za Pavla Zemana se však zneužití moci nepostihuje

Na žádost o stanovisko k tomu, že státní zastupitelství použilo v námitce podjatosti soudce Miroslava Veselého odposlechy z trestní věci a na otázku, zda jde o důvod ke kárnému řízení s příslušným státním zástupcem a kdo by toto kárné řízení měl v tomto případě navrhnout, uvedl pro Českou justici někdejší náměstek nejvyšší státní zástupkyně a nynější advokát a akademik Zdeněk Koudelka: „Zákon jasně říká, že odposlechy podle trestního řádu lze užít jen pro trestní řízení, ne jiné věci. Pokud je státní zastupitelství užilo v insolvenčním řízení, jde o evidentní protizákonnost a státní zástupce, který tak učinil, by měl být za své protizákonné jednání postižen v kárném řízení. Možný je i trestní postih pro zneužití pravomoci úřední osoby. Nevěřím však, že za nejvyššího státního zástupce Pavla Zeman by bylo postiženo zneužívání moci státním zastupitelstvím.“

Zdroj: Česká justice

Mohlo by vás zajímat

Finance
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
EU: Jak vysoké je zdanění práce u podprůměrných mezd?
Macron ve stopách Babiše
Auta
Prohlédli jsme si nový Opel Grandland X. Jak prostorný je…
Škoda vyrobila už šest milionů Octavií
Na prodej je krásná Škoda 130 RS. Její cena vás ale pravděpodobně nepotěší
Kia Optima Sportswagon Plug-in Hybrid jezdí za 1,4 litru na 100 km
Škoda Citigo má i po faceliftu pořád co nabídnout (první jízdní dojmy)
Technologie
Tip: Jak skrýt ikonu Windows Defenderu v oznamovací oblasti? [Windows 10]
Ve Windows Storu se objevil neoficiální, ale funkcemi nabitý klient pro Google Play Music
Objevily se těžní verze Radeonů Polaris. Na trh se vrací RX 470, někdy i s výstupy
Den D přišel. Evropská komise udělila Googlu rekordní pokutu 2,42 miliardy eur
Legendární John Romero prodává Dooma II. Na diskety se vám i podepíše
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít