Pithart: Charta byla přelomová, začala se zajímat o všechny

18. listopadu, 09:40 - čtk
18. listopadu, 09:40

Charta 77 byla přelomovou akcí proti komunistickému režimu, protože se její signatáři poprvé zasazovali o všechny pronásledované, nejen o své profesní skupiny. Navíc prokázala mimořádnou vytrvalost v boji proti režimu, sdělil bývalý předseda české vlády a Senátu a také jeden ze signatářů Charty 77 Petr Pithart. Podle Pitharta chartisté nevyvolali sametovou revoluci, pomohli ale k rychlejšímu přechodu k demokracii po pádu komunistického režimu.

„Vykročilo se ze stereotypu, že se lidé vzájemně profesně a osudem spojení brali jeden za druhého. Spisovatelé za spisovatele, filozofové za filozofy. A tady najednou se řeklo, že my se budeme zajímat o všechny,“ řekl Pithart. „Lidé, kteří byli u zrodu Charty, se inspirovali z pronásledování lidí, kteří byli úplně na kraji společnosti, a tím předvedli frázi, že svoboda je nedělitelná. To bylo veliké novum,“ uvedl.

„Druhé novum bylo, že jsme vytvořili takovou strukturu, která byla velmi jemná a zároveň neobyčejně vytrvalá. A dalo se soudit, že to nebude něco, co se za půl roku, za dva roky rozpadne,“ řekl Pithart. Charta navíc podle něj dokázala získat přístup i k utajovaným oficiálním materiálům, které využívala k vydávání zpráv o stavu československé společnosti.

Podle Pitharta není překvapivé, že byla Charta trnem v oku režimu. „To všechno je muselo hrozně dráždit - že vydržíme, že se zajímáme o všechny a že kromě protestů a monitorování nespravedlivých, protiprávních činů státního aparátu se také věnujeme společnosti,“ řekl.

Přečtěte si, jak slavili letos Češi 17. listopad:

Masky, budíky a demonstrace. Češi si připomínali 17. listopad

I proto podle něj dopadala na chartisty tvrdá represe. „Bylo takové obklíčení ze všech stran,“ řekl Pithart. Připomněl, že on sám přišel kvůli podepsání Charty o zaměstnání, o telefon i o řidičský průkaz. Policie mu odebrala i občanský průkaz s odůvodněním, že v něm má špatnou fotografii.

Represi ze strany státu mu pomáhali zvládat přátelé. „V Praze se to snášelo mnohem líp. Ti opravdoví frajeři, to byli ti, kteří někde na okrese byli dva nebo tři a zprvu o sobě ani nevěděli. A na ně síla těch fízlů. Ten nátlak byl obrovský,“ řekl.

Pithart rovněž uvedl, že se mu v jistém smyslu při podpisu Charty ulevilo. V té době už delší dobu přispíval do exilového časopisu Svědectví a po podpisu se mohl začít pod články podepisovat vlastním jménem. Také řídil kanál pro pašování polských knih do Československa, což pro něj v posledních měsících této práce bylo velmi psychicky i fyzicky namáhavé. Chtěl tuto činnost předat, což mu přihlášení se k Chartě usnadnilo. „Podpisem Charty jsem věděl, že musím skončit, i kdybych nechtěl,“ řekl.

Odmítl také, že by chartisté stáli za událostmi 17. listopadu 1989. „Nikdy jsem netvrdil, že jsme vytvořili sametovou revoluci,“ řekl. Připomněl, že Václav Havel před plánovanou studentskou demonstrací odjel z Prahy a on sám odmítl žádost studentů, aby je přišel podpořit na Albertov, odkud se tehdy vydal průvod na Národní třídu, kde policejní zásah proti studentům zahájil pád komunistického režimu.

„Řekl jsem jim, že nepůjdu. Když tam půjdeme, tak oni (komunisté) řeknou, že jsme vás svedli, že jste malé děti, že to zase zorganizovala Svobodná Evropa, že dávala pokyny a disidenti vás tam vodili za nos,“ řekl.

Chartisté ale podle něj usnadnili přechod k novému režimu, protože měli kontakty mezi sebou i mezi lidmi, kteří sice mezi disidenty nepatřili, ale ani s komunistickým režimem nespolupracovali. „Vlastní přechod, to je zásluha lidí kolem Václava Havla, což byli koneckonců chartisti. Rychle, elegantně, bez hádek,“ řekl.

Podle Pitharta také chartisté, jichž bylo přes 1800, nechtěli po změně režimu být za hrdiny. „Po listopadu, jako kdybychom se na tom usnesli, jsme o zásluhách vůbec nemluvili. Spíš jsme to shazovali: Nebylo to tak strašné, dalo se to vydržet,“ řekl. Vyzdvihl také přínos lidí z takzvané šedé zóny. „Byly to tisíce lidí, bez kterých by Charta, samizdat, tohle všechno nefungovalo. To byli lidé, kteří nepodepsali z různých důvodů, ale dělali věci, které bychom my sami ani nedokázali,“ řekl.

Bude Pithart kandidovat na prezidenta? Přečtěte si:

Pithart zřejmě nebude kandidovat na prezidenta. Fyzicky by to nezvládl


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče