Odpor k jádru znemožní včasnou záchranu klimatu, tvrdí studie

28. června, 15:39 - Jonáš Kříž
28. června, 15:39

Emise skleníkových plynů by v Evropě měly do roku 2050 v porovnání s devadesátými lety klesnout o více než 80 procent. Globálně by snížení mělo činit procent šedesát. Plán, ke kterému se vyspělé země zavázaly, je nyní podle Světové asociace pro jadernou energetiku v ohrožení kvůli nedostatečné výstavbě a podpoře jaderných elektráren. Názory expertů se rozcházejí.

„Rychlost výstavby je nedostatečná pro to, aby bylo v boji proti globálnímu oteplování možné dosáhnout stanovených cílů,“ tvrdí Agneta Rising, šéfka Světové asociace pro jadernou energetiku.

K náhradě plánovaného výpadku „špinavé“ energie by podle ní bylo zapotřebí minimálně tisíc gigawatů elektřiny pocházející z jádra. Současný výkon jaderných elektráren však globálně nedosahuje ani poloviny (pro ilustraci: jeden gigawat je schopen energií zásobovat přibližně sedm set tisíc domácností).

Při současném tempu vývoje technologií a nárůstu jaderných kapacit by to podle asociace znamenalo stavbu přibližně stovky nových jaderných elektráren. V minulém roce však byly postaveny pouze tři. Příznivci jaderné energetiky z toho viní nedostatek veřejné podpory v evropských zemích a havárii v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011.

V reakci na ní Japonsko trvale odstavilo všechny své reaktory a také Německo odstoupilo od jádra úplně. Obě země přitom podle agentury Bloomberg v krátkodobém horizontu nahrazují výpadky jádra spalováním fosilních paliv.

Přečtěte si, čím jádro nahradili Japonci:
Zelená Japonsku nevyšla. Klíčovou roli v energetice převezme uhlí

Německo podle údajů Kanadské jaderné asociace zaznamenalo v roce 2013 44procentní nárůst uhelné energetiky, největší skokový nárůst za posledních dvacet let.

Emise skleníkových plynů, které v zemi mezi lety 1990 a 2010 výrazně klesly, tak začaly opět stoupat. Dva roky po Fukušimě tak emise CO2 v zemi stouply o necelé dvě procenta, zatímco v Evropské unii jako celku poklesly o více než procento.

Jaderné projekty v Evropě
Slovensko Dokončuje dva bloky o výkonu 470 megawattů v Mochovcích. Spuštěny by měly být v roce 2017.
Francie Přistavuje blok jaderné elektrárny ve Flamanville o výkonu 1600 megawattů.
Bulharsko Plánuje výstavbu velkého reaktoru v jaderné elektrárně Kozloduy.
Polsko Plánuje výstavbu dvou jaderných elektráren o výkonu 3000 megawattů.

Zdroj: World Nuclear Association

Ani jaderné elektrárny se během provozu neobejdou bez vedlejší produkce „proklínaných“ skleníkových plynů. Jedna jaderná elektrárna v současnosti podle serveru Nuclear-news.net produkuje oproti moderní uhelné elektrárně přibližně jednu třetinu CO2.

K nepřímým emisím lze započítat ty, ke kterým dochází během energeticky vysoce náročné těžby radioaktivních nerostů.

Názory expertů se různí

Podle Dereka Abbota z univerzity v australském Adelaide je „svět, ve kterém jádro nahradí při výrobě elektřiny fosilní paliva, vzhledem k realitě pouhou utopií“.

„Jaderná elektrárna je energeticky náročná a kromě fosilních paliv vyžaduje její konstrukce i celou řadu dalších vzácných materiálů,“ sdělil vědec serveru PhysOrg.com.

Podle jeho výpočtů by jaderných elektráren k omezení skleníkových plynů bylo zapotřebí mnohem více a sice v řádu tisíců. Taková expanze však vzhledem k výši rizika, investic a ekologických dopadů naprosto nepřipadá v úvahu.

Kam směřuje jádro?
Podle Světové organizace pro jadernou energetiku je na světě 437 funkčních jaderných reaktorů a dalších 60 se plánuje. Většina z nich bude stát v asijských ekonomikách. Rychle se rozvíjející Indie chce do roku 2050 získávat čtvrtinu své elektrické energie právě z jádra. Dynamický jaderný program má i Čína, která chce v Jihočínském moři postavit dvacet mobilních plovoucích reaktorů.

Opačného názoru je klimatolog James Hansen z Columbijské univerzity v New Yorku. V roce 2013 byly jaderné elektrárny podle něj v USA zodpovědné za dvacet procent veškeré elektrické energie a údajně pomohly ušetřit 64 miliard metrických tun skleníkových plynů.

„Uhlí je odpovědné téměř za polovinu všech emisí,“ tvrdí Hansen. „Pokud nahradíte uhelné elektrárny moderními a bezpečnými reaktory, můžete vysoký objem emisí velice rychle eliminovat,“ dodává.

Jako důkaz podle něj slouží dosud největší zdokumentované snížení skleníkových plynů v historii. To zaznamenala Francie mezi lety 1970 a 1980 a právě v době, kdy masivně přecházela z fosilních paliv na jadernou energetiku.


Přečtěte si o podpoře jádra v EU:

Obrat? Brusel chce podporovat jadernou energetiku

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče