Obama zaměstnal 11 milionů lidí, natáhne Trump jeho rekord?

11. ledna, 11:34  -  Daniel Džmuráň
11. ledna, 11:34

Donald Trump slibuje návrat výroby do Spojených států a 25 milionů nových pracovních míst. Jeho předchůdce, končící prezident Barack Obama, si však také nevedl špatně. Jeho kabinet se podepsal pod 11,3 milionu nových pracovních míst, téměř výhradně v privátním sektoru. Kromě otěží vlády tak Obama předává svému nástupci rekordní šňůru 75 měsíců nepřetržitého růstu počtu pracovních míst.

„V nejlepším se má přestat,“ mohl by Barack Obama v nadsázce říci Donaldu Trumpovi, až mu bude 20. ledna předávat klíč od Oválné pracovny. Odkazovat by přitom mohl na výsledky své politiky na podporu zaměstnanosti. A přestože by Trump se svým předchůdcem patrně nadšení nesdílel (ještě před dvěma měsíci označil výsledky Obamova snažení na tomto poli za „katastrofální“), statistiky by stály spíše na straně končícího prezidenta.

Rekordman na odchodu

V prosinci 2016, tedy posledním kompletním měsíci Obamovy administrativy, přibylo ve Spojených státech 156 tisíc nových pracovních míst. Celkový účet za loňský rok se tak zastavil těsně nad 2 miliony. Kromě toho však prosincový výsledek znamená, že Obama ukončí svoji činnost v nejvyšším úřadu v momentě, kdy počet pracovních míst roste nepřetržitě již 75 měsíců, tedy od září 2010. Takový počin se žádnému z jeho předchůdců nepovedl. Ani demokrat Bill Cinton, ani republikán Ronald Reagan, jejichž kabinety se podepsaly v absolutním součtu pod více nových pracovním míst, nedokázali nepřetržitý růst udržet tak dlouhou dobu.

V celkovém součtu bylo pod Obamovou administrativou od ledna 2009 vytvořeno 11,3 milionu nových pracovních míst. A podle analytiků by už toto číslo ani o moc vyšší být nemohlo. Míra nezaměstnanosti totiž postupně klesla až na současných 4,7 procenta, tedy blízko k hranici přirozené nezaměstnanosti. Pokud jde o stav trhu práce, jsou na tom Spojené státy podobně jako Česko. „Ekonomika je ve stádiu plné zaměstnanosti,“ míní ekonom Chris Rupkey z MUFG Union Bank a dodává, že problémem dneška je situace opačná. „Zejména kvalifikovaných pracovníků je nedostatek,“ poukazuje Rupkey na nepříjemnou skutečnost na pracovním trhu.

Cesta z krize

Obamova startovní pozice byla přitom jakákoliv, jen ne jednoduchá. Americká ekonomika se v lednu 2009, kdy Obama jakožto 44. prezident Spojených států složil svou inaugurační přísahu, nacházela v hloubi největší recese od třicátých let minulého století. Dlužníci se dostávali do platební neschopnosti, podniky krachovaly jako na běžícím páse a pracovní místa mizela hrozivým tempem 800 tisíc za rok. Automobilové odvětví, bijící srdce amerického výrobního průmyslu, se nacházelo na pokraji kolapsu. V dopise, který končící prezident adresoval americkému lidu na konci minulého týdne, vzpomíná Barack Obama na toto období jako na „nebezpečí, jaké jsme nepoznali po desítky let.“

Ve snaze zmírnit následky krize přišla nastupující administrativa se stimulačním balíčkem. Ten stál na dvou pilířích - masivních investicích do velkých infrastrukturních projektů a daňových škrtech. Hlavní cíl byl jasný - dostat Američany zpátky do práce. Efekt pochopitelně nebyl okamžitý. Krize byla stále před svým vrcholem a míra nezaměstnanosti ještě během prvního roku Obamova mandátu vůbec poprvé od roku 1983 atakovala hranici 10 procent. První vlaštovky se tak objevily až v polovině roku 2010, kdy pracovní místa začala pomalu přibývat a vývoj míry nezaměstnanosti nabral směr ke svému rekordně dlouhému poklesu. Roky 2014 a 2015 byly pak z pohledu tvorby pracovních míst nejúspěšnější od konce devadesátých let.

Úspěch končící administrativy podtrhují i další údaje z pracovního trhu. Například prosincový růst mezd dosáhl v meziročním srovnání solidních 2,9 procenta, nejvíce od roku 2009. Na nejnižší hodnotu od roku 2008 klesla rovněž míra podzaměstnanosti. Podíl lidí, kteří pracují na zkrácený úvazek, přestože preferují a jsou schopni vykonávat úvazek plný, tak momentálně dosahuje slušných 9,2 procenta.

Komu připsat zásluhy?

Za vznikem pracovních pozic a poklesem nezaměstnanosti na devítileté minimum stojí vedle Obamovy administrativy také americká centrální banka. Ve snaze o oživení hypotečního trhu po jeho kolapsu na začátku krize srazil Fed základní sazbu postupně z 5,25 procenta až na 0,25 procenta na konci roku 2008. A na této nízké hodnotě ji ponechal až do prosince 2015, kdy nabídl investorům výnos 0,5 procenta. K dalšímu, opět čtvrtprocentnímu zvýšení sazby pak došlo o rok později. Rehabilitovaný hypoteční trh však nebyl jediný, kdo z politiky dlouhodobě nízkých sazeb profitoval. Radovat se mohly pochopitelně také podniky, jimž levné peníze umožnily zvyšovat či alespoň nesnižovat výrobu a nabírat nové zaměstnance.

Vývoj základní sazby Fedu


Diskuze se vede také o struktuře a kvalitě míst, pod která se Obamova administrativa může podepsat. První zajímavostí, která rázně utíná některá nařčení kritiků o uměle vytvářených úřednických pozicích, je fakt, že prakticky všechna nová místa vznikla v privátním sektoru. Ve vládních strukturách ať už na úrovni lokální, státní či federální naopak 341 tisíc míst ubylo.

Héraklés Trump

Podobně nevyrovnané jsou počty nových pozic z pohledu typu zaměstnání. Zde se pro změnu o takřka veškerý nárůst postarala pracovní místa ve službách. Oproti tomu počet pozic pro takzvané modré límečky, tedy především dělnické profese ve výrobním sektoru, během Obamova působení stagnoval. Za světlou výjimku lze považovat například stavebnictví, kde počet pracovníků právě díky masivním vládním investicím do infrastruktury mírně vzrostl. Zde je však třeba se Obamy zastat. V dlouhodobém kontextu, kdy z amerického výrobního sektoru zmizelo od začátku milénia 5 milionů pracovních míst, nelze osmiletou stagnaci považovat za vyložené selhání.

V následujících měsících bude zajímavé sledovat, jak si s touto situací poradí nový prezident. Donald Trump totiž právě tuto stagnaci pojal jako jedno z hlavních témat své předvolební kampaně. Voličům mimo jiné slíbil, že tyto pozice, jež se přesunuly nejčastěji do Číny, Japonska či Mexika, přivede zpět do Spojených států. Celkem se Trump zavázal k vytvoření až 25 milionů nových pracovních míst. Při současné, již tak nízké nezaměstnanosti se však podobný počin jeví hodný spíše Hérakla než kohokoliv jiného.

Místa pro každého

Z pohledu na jednotlivá odvětví, jež se těšila za Obamovy éry největšímu nárůstu počtu pracovníků, se dá soudit, že místa vznikala podobným tempem jak v lépe, tak v hůře placených profesích. Premiantem je sektor zdravotní péče, v němž nalezly uplatnění necelé 3 miliony nových pracovníků. Patří mezi ně přitom jak dobře placená místa doktorů, zubařů a zdravotních sester, tak finančně méně zajímavé pozice v pečovatelství. Za primát vděčí odvětví do jisté míry reformě zdravotní péče známé jako Obamacare.

Jeden z ústředních kroků Obamovy vlády, jehož hlavním cílem bylo zajištění dostupné a zároveň kvalitní zdravotní péče pro téměř 50 milionů dosud nepojištěných obyvatel, je dalším z mnoha počinů, jež se ocitly pod palbou ostré kritiky z úst Donalda Trumpa. Pokud nový prezident dostojí svému slibu a Obamacare skutečně zruší, pracovní místa ve zdravotnictví a přidružených sociálních službách podle některých ekonomů opět zmizí.

Také mezi dalšími nejvíce posílenými sektory nalezneme jak dobře, tak hůře placené profese. Mezi ty první patří zejména 1,4 milionu nových pozic pro takzvané bílé límečky, tedy profesionální zaměstnance ve službách, typicky na kancelářských pozicích. Do druhé kategorie lze pak zařadit 2 miliony pracovníků v pohostinství, jednom z vůbec nejhůře placených odvětví, či 1,8 milionu lidí, jež nalezly nově práci v administrativě. Relativní vyrovnanost mezi dobře a hůře placenými pozicemi v rámci nově vytvořených míst potvrzuje také ekonom Joseph Brusuelas z poradenské firmy RSM. Z jeho propočtů vyplývá, že 47 procent ze všech nových pracovních míst z doby Obamovy administrativy nabízí roční příjem vyšší než 58 tisíc dolarů. To je o 2 tisíce dolarů více, než ve Spojených státech činí mediánový příjem.

Mezi sektory, jež zaznamenaly v posledních osmi letech naopak největší úbytek pracovních sil, jsou podle očekávání ta odvětví, na než nejznatelněji dopadají moderní trendy, zejména rozšíření užívání internetových služeb, e-shopů a chytrých telefonů. Nejvíce zaměstnanců tak odcházelo z řad státního úřednictva, telekomunikačních a poštovních služeb a obchodních center.

Dále čtěte:

Máme důkazy, vzkazují Rusku k údajným hackerským útokům Američané

Žhavá inaugurace: Trumpovi odpůrci chtějí na protest pálit vlajky

Trump slibuje: Čtyřprocentní růst, miliony míst a masivní daňové škrty


Mohlo by vás zajímat

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

Hry pro příležitostné hráče