Nová naděje pro pietu židům v Prostějově vzešla z ministerstva

20. července, 11:52 - Jonáš Kříž
20. července, 11:52

Starý židovský hřbitov v Prostějově je místem, kde se sváří pietní zájmy náboženské obce s názory místních představitelů. Zastáncům kulturního dědictví nyní svítá nová naděje. Místo, které chtějí rehabilitovat, získalo status národní kulturní památky navzdory odporu místních zastupitelů.

Židovský hřbitov, který byl v Prostějově založen roku 1801, dnes prakticky neexistuje. Na místě bývalých náhrobků stojí park, parkoviště a v těsném sousedství škola: Reálné gymnázium.

V minulosti zde však byla pochována celá řada významných osobností početné prostějovské židovské komunity. Kromě jiných tu leží například předkové prostějovského rodáka a světoznámého filosofa Edmunda Husserla, zakladatelé spisovatelské rodiny Zweigových či židovský myslitel z 18. století Cvi Jehošua Horowitz.

Hřbitov, na kterém močí psi

Právě pátrání po Horowitzových ostatcích k zájmu o bývalé pohřebiště přimělo newyorského rabína a filantropa Louise Kestenbauma. Ten před třemi lety inicioval projekt se snahou navrátit místu, na kterém dnes prostějovští venčí své psy, alespoň trochu důstojnosti.

Kestenbaum, který v parku nainstaloval věrnou kopii Horowitzova náhrobku, oznámil, že jeho nadace náklady na celkovou rehabilitaci místa uhradí a zároveň i finančně vypomůže sousední škole. Projekt za podpory místní židovské obce však narazil na silný odpor ze strany současného vedení města.

Přečtěte si o neznámých historických památkách Albánie:

Albánie: římské památky mimo civilizaci

Kestenbaumovy záměry naráží na zájmy „žijících“ obyvatel města. Myslí si současná primátorka města Prostějov za sociální demokraty Alena Rašková.

Starostka obviňuje iniciativu z toho, že chce hřbitov obnovit v jeho plném rozsahu, s čímž kategoricky nesouhlasí. „Copak to jde, aby děti chodily do školy přes hřbitov,“ zní stanovisko radnice zveřejněné v Prostějovském večerníku. „Jenže děti už do školy přes hřbitov chodí, akorát o tom nevědí,“ odpovídá iniciativa.

Kam zmizely náhrobky
Na Starém židovském hřbitově v Prostějově se před jeho zrušením a následným srovnáním se zemí nacházelo 1924 kamenných náhrobků. Jejich osud byl neslavný. Padly za oběť snahám úřadů pozemek od židovské obce nejdříve odkoupit, poté vyvlastnit a po konci války nakonec úspěšně zabavit coby německý „říšský“ majetek. Náhrobní kameny byly rozprodány jako stavební materiál a v současnosti je lze nalézt vestavěné do prostějovských chodníků a budov. Díky iniciativě Louise Kestenbauma a ochotě prostějovských občanů se je nyní postupně daří vracet zpět do rukou židovské obce. Právě původní náhrobní kameny by měly tvořit základ celého projektu rehabilitace Starého židovského hřbitova.

Kestenbaum tvrdí, že nejvyšší představitelka města snahy o uctění zemřelých „torpéduje“. „S otcem jsme desítky let usilovali o restaurování podobných míst v celé střední a východní Evropě. Nikdy jsme se ale nesetkali s tak nepřátelskými postoji,“ dodává. Návrh podle Kestenbauma, který do Prostějova dorazil v pondělí v rámci mezinárodní delegace rabínů, neobsahuje „žádné rušivé prvky“.

Opravy mohou být složitější

Město ale kontruje tím, že pod prostorem vedou inženýrské sítě. Stejně kategoricky odmítají zastupitelé i prohlášení místa za kulturní památku, kterou schválilo ministerstvo. Prostor je podle Raškové především „funkční celek“ a zásahy do něj by se mohly negativně dotknout oprávněných zájmů obyvatel žijících v okolí.

Rozhodnutí, kterým ministerstvo kultury vyhovělo podnětu židovské organizace Kolel Damasek Eliezer za podpory Federace židovských obcí a památkářů, je zatím nepravomocné. Když se ale nikdo z účastníků řízení neodvolá, mělo by nabýt právní moci do konce měsíce.

Pokud k tomu dojde, bude město nuceno se coby vlastník o pozemek bývalého hřbitova starat ve zvláštním památkovém režimu. Kromě ochrany před poškozením či zničením bude mimo jiné muset ministerstvu kultury hlásit každou zamýšlenkou či uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy i užívání. Všechny opravy inženýrských sítí, které pod pozemkem vedou, by tak mohly být složitější.

Přečtěte si o tom, jak růst v Česku táhnou regiony:

Pražská bída. Země se rozvíjí díky regionům


Mohlo by vás zajímat

ilustrační foto

Důl Paskov se nebude zavírat dříve než v květnu 2017

Tony Blair

Blair končí s podnikáním, chce se věnovat neziskové činnosti

 Zateplení domů,

Vláda hledá nový zdroj peněz na zateplení veřejných budov

Je toto budoucnost? Páreček robotů na vycházce

Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím

Chomejní na hlavním vlakovém nádraží v Teheránu.

Írán zavádí kreditní karty. Pomalu a jen pro „domácí užití“

 Ilustrační foto

Volný pád Deutsche Bank pokračuje

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče