Proč si trochu nezaspekulovat?

Dle manažerů jsou jedním z důvodů dnešní potravinové krize spekulace

Myslíte si, že potravinovou krizi ve světě způsobily spekulativní obchody se zemědělskými komoditami?

• Ano 47 %

• Ne 33,8 %

• Nevím 19,2 %

V současnosti se začíná hovořit o světové potravinové krizi, která zasahuje bohaté i chudé země. Za příčinu rostoucích cen potravin se uvádějí dlouhé sucho v Austrálii, využívání zemědělských komodit, především kukuřice, k výrobě etanolu, kvalitnější strava a nárůst spotřeby pohonných hmot v Číně a Indii a spekulativní obchodování se základními potravinovými produkty. O spekulativních obchodech se 47 procent manažerů domnívá, že jsou příčinou potravinové krize.
Opačný názor se však objevuje v odpovědi: „Nemám moc rád pejorativní nádech slova spekulace. Spekulanti nás upozorňují na nelinearity v budoucnu, čímž de facto umožňují ekonomice se přizpůsobit. To je velmi užitečná práce. Samozřejmě pokud nejde o spekulaci ve smyslu černého pasažérství, spoléhání na státní intervence nebo zneužívání dominantního postavení. V tomto smyslu dopovídám ne. Růst cen způsobili ekologičtí fanatici a reálný růst spotřeby v Asii.“
Podporu nachází u respondenta: „Spekulace předjímá budoucí situaci, a reaguje tím i na současná opatření v dané oblasti, ať už jde o kapitálové trhy nebo jako v tomto případě o komoditní trhy. Stručně řečeno, spekulace zvyšují ceny komodit, protože spekulanti jsou prozíravější než byrokrati a politici. Spekulace však nejsou původní příčinou zdražování zemědělských komodit.“
Na otázku však nedokáže odpovědět manažer: „Jde o to, co máte na mysli potravinovou krizí. Ta se v rozvojovém světě, tedy v těch nejchudších zemích, děje již mnoho let, respektive desetiletí. Současný růst cen některých komodit (například kukuřice, rýže) jí mohl být způsoben. Dnes je již zřejmé, že ,biopaliva‘ nejsou řešením, ale spíše slepou uličkou, ze které by se měl svět vrátit a hledat jiná řešení.“
Ještě větší problém má s otázkou respondent: „Možná ano, možná ne. Jisté je jen to, že spekulace by se nerozběhly bez podpory biopaliv v Evropské unii. Bohužel se tím nejen zdražilo obilí, ale i vytvořila ještě větší poptávka po plodinách, kvůli kterým se v rovníkových zemích vyplácí kácet stromy a vypalovat další části kdysi zelených oblastí. Jestli budu, nebo nebudu jíst sóju, se mohu svobodně rozhodnout. Proč mám ale povinně ve svém autě spalovat biolíh, jehož výroba křiví trh se zemědělskými komoditami?“
Podobně se v záporné odpovědi vyjadřuje manažer: „Krizi vyvolali pouze politici motivovaní populismem a ochranou klimatu. To ve spojení s absencí selského rozumu stačí. To, co se teď děje, odborné komise Organizace spojených národů předpovídaly již zhruba před třemi lety. Spekulanti se na chybných rozhodnutích mohou přiživit, ale takové velké zdražení nezpůsobí.“
Dle tohoto respondenta však spekulace hrají roli: „Kromě spekulativních obchodů ovlivňuje růst cen zemědělské produkce zvýšená poptávka v Asii, především v Číně. Čína zbohatla a bohatší Číňané už nechtějí pít sojové, ale kravské mléko. Nechtějí jíst jen bambusové výhonky, ale steaky, a takhle bychom mohli pokračovat. Růst životní úrovně v Číně žene nahoru poptávku a vzhledem k omezené nabídce roste cena. Tak proč si k tomu také trochu nezaspekulovat na komoditním trhu?“
Jiné důvody pro spekulace uvádí manažer: „Nejsem znalcem obchodování se zemědělskými komoditami, ale selský rozum mi říká, že pokud se začnou používat zemědělské produkty i k jiným účelům, než je potrava, naroste po nich poptávka, a tedy nejen jejich cena, ale i všeho, co se z nich vyrábí. Možná i to je důvod spekulativních obchodů. Navíc za situace, kdy je dána plánovaná povinnost tohoto zpracování. Z mého pohledu je absurdní dlouhodobá vize vyrábět z produktů určených k potravě například pohonné hmoty. Je to jen krátkodobý, z hlediska budoucnosti bezkoncepční a dnešní pseudoekologické době poplatný výkřik. Dospívá to k takové absurdní situaci, že bojuje-li dnes někdo proti takzvaným ekologickým větrným elektrárnám kvůli ochraně krajiny, je nazýván ekoteroristou. V tomto smyslu někdo může říct, že třeba podporou výroby biolihu se podporuje hladomor v Súdánu. Moje laická odpověď je tedy ano - krizi způsobily plány jako z dob pětiletek, kdy bylo povinné je splnit.“

Odpovídalo 136 manažerů