Nechceme být druhořadí

Nechceme být druhořadí
Česká republika by měla podle respondentů Manažerského barometru žádat po Evropské unii vyšší příspěvek pro své zemědělce. Evropská komise totiž navrhuje, aby čeští zemědělci po vstupu země do EU dostávali nižší přímé platby než rolníci ze současných členských zemí. Podle názoru řady manažerů jde především o to, abychom byli v unii již od počátku přijímáni jako rovnoprávní partneři. Jeden z ředitelů k tomu říká: „Pokud vím, Evropská unie je společenství vzájemně rovnoprávných států. Proto musejí být rovné i platby zemědělcům. Je to doslova memento pro Českou republiku, neboť není možno podepsat smlouvy o vstupu do EU a namísto reálného přidružení zůstat někde v předpokoji. Byl bych nerad, abychom se museli po vstupu cítit jako nechtěná návštěva, nebo dokonce jako lidé čtvrté kategorie.“ Další tvrdí: „Obecně by se v jednáních s unií mělo usilovat o to, abychom nepřijali druhořadé členství, které by pro nás bylo méně výhodné než pro EU.“
Nad situací se pozastavují i další respondenti: „Pokud se staneme členy, nevidím důvod, aby se platby našim zemědělcům lišily od jejich. Problémem by mohlo být Polsko, což je patrně důvod tohoto návrhu EU, ale to by se mělo řešit individuálně, nikoli plošně pro všechny nově přijaté země.“ Jiný ředitel na zaslaný dotaz odpověděl: „Česku by nejvíce prospěla reforestace zemědělské plochy a zvýšení příjmů z turismu. Kedlubny a ředkvičky nám v EU moc nepomohou. Podívejte se na naše severní sousedy.“
Objevily se však i takové názory, které byly pro kompletní zrušení přímých plateb zemědělcům ve všech zemích unie. Jeden z manažerů například uvedl: „Nemá smysl vybírat vysoké daně a pak je podle nějakého byrokratického klíče přerozdělovat rolníkům. Ať se potraviny prodávají za takové ceny, které odpovídají výrobním a distribučním nákladům, a o alikvotní část se sníží daňové zatížení obyvatelstva. Alespoň pak lidé získají k potravinám jiný vztah než při jejich současné dotované ceně, která v některých zemích EU zřejmě nepokrývá ani náklady prvovýrobců.“

Otázka: Měla by podle Vás Česká republika usilovat o vyšší přímé platby českým zemědělcům než navrhuje Evropská komise?
Ano 58,5
Ne 22
Nevím 19,5

Zdlouhavé a neosobní
Respondenti Manažerského barometru většinou pro komunikaci se svým okolím nevyužívají SMS zprávy. Pro ředitele je psaní textových zpráv příliš zdlouhavé a raději volí telefonický kontakt. Tři čtvrtiny účastníků projektu se vyslovily, že SMS zprávy nezatěžují jejich měsíční účty za mobilní telefon ani ze čtvrtiny. „Textové zprávy posílám jen v nezbytném případě, když odpovídám na došlé nebo když vím, že vlastník mobilu nemůže v daný moment hovořit. Taky jich využívám při psaní ze zahraničí, protože je to levnější forma komunikace než telefonický hovor,“ říká jeden z respondentů. Jinému vadí samotná forma esemesek: „Na mém účtu jsou zprávy v minoritě. Pokud se danému člověku nedovolám, nechám raději zprávu v hlasové schránce. SMS mi jednoduše připadá příliš neosobní.“
Pro některé manažery je volání navíc levnější. „Z provolané tisícikoruny u mě připadá na textové zprávy zhruba dvacet korun. U měsíčních tarifů s několika stovkami volných minut vyjde zatelefonování na méně než poslání SMS,“ podotkl jeden z nich. Další účastník ankety počítá: „I když měsíčně pošlu přes sto zpráv, na celkovém účtu je to méně než čtvrtina. Aby byl poměr půl na půl, tak by vzhledem k jejich ceně připadaly tři SMS na dvě minuty hovoru a to si nedokážu představit.“
„Textovky jsou občas velmi užitečné, zvláště pokud sedíte na jednání a nemůžete volat. Nicméně z mého účtu dělají jen asi deset procent,“ říká jeden z respondentů. Jeho kolega naopak tvrdí: „Na první místo stavím osobní jednání, to zcela určitě otevírá cestu k úspěšné dohodě. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že zaslání SMS zprávy namísto osobní schůzky může nadějný obchodní vztah doslova zabít.“

Otázka: Jakou část z vašeho měsíčního účtu za mobilní telefon dělají poplatky za SMS zprávy?
Vůbec neposílám textové zprávy 11
Méně než čtvrtinu 75,4
Zhruba polovinu 7,6
Většinu měsíčního účtu 0
Nevím 6

Pramen – Týdeník EURO, odpovědi 118 manažerů