Amputace podstaty

Nejmenší land rover v nové úsporné verzi ztratil s pohonem všech kol i něco důležitějšího

SUV s pohonem pouze jedné nápravy je v dnešním automobilovém světě jev v podstatě běžný a všeobecně přijímaný. Proti takto koncipovaným tiguanům, kugám a qashqaiům lze sotva co namítat, ale může si stejný přístup dovolit automobilka, která má pohon všech kol a průchodnost těžkým terénem zakořeněny hluboko ve svém genetickém kódu? Britský Land Rover věří, že ano. Freelander 2,2 eD4 je historicky první Land Rover zbavený pohonu 4×4.

4x4 už není nutnost

Automobil třídy SUV (z anglického Sport Utility Vehicle neboli vozidlo pro volnočasové aktivity) byl až donedávna definován poměrně jednoznačně: vyšší stavba, robustní konstrukce, pohon všech čtyř kol pro pohyb mimo zpevněné cesty. Poslední položka se však postupem doby přesunula ze seznamu atributů definujících na seznam vlastností volitelných. Ukázalo se totiž, že k výpravám za dobrodružstvím je používán méně než jeden z deseti takovýchto vozů – pokud tedy za dobrodružství nepovažujete výlet do nákupního centra – a že největší terénní překážka, které musí běžné SUV čelit, má podobu zpomalujícího prahu před školou. My zákazníci si zkrátka kupujeme „esúvéčka“ kvůli lepšímu výhledu a pocitu bezpečí, který nám vyšší auto dává, ne kvůli ježdění v terénu.
Land Rovery ale vždycky zastupovaly tu „nejterénnější“ část SUV spektra. Britská značka, toho času v držení indického průmyslového kolosu Tata, je po americkém Jeepu druhým nejstarším výrobcem automobilů 4×4 na světě a všechny její modely od prvního Land Roveru série 1 z roku 1948 až po opulentní Range Rover 2011 jsou mimo asfalt jako doma. Výjimku nikdy nepředstavoval ani Freelander, nejmenší model v dnešní nabídce značky. K terénnímu odkazu se ostatně hrdě hlásí i současná druhá generace, oficiálně nazývaná Freelander 2. Charakteristicky hranaté vnější kontury se odrážejí v bytelně působícím interiéru, který jasně upřednostňuje praktickou použitelnost před vycizelovaným stylem. Například všechny důležité ovladače jsou poměrně rozměrné a mají tuhý chod, aby je bylo možné komfortně obsluhovat i v rukavicích. Ne, ani my si nevzpomínáme, kdy naposledy jsme někoho viděli na parkovišti pod nákupním centrem či před školou v rukavicích, ale je to jeden z těch detailů, které dělají Land Rover Land Roverem. Jeho kořeny sahají hluboko do padesátých let, kdy s prvními vozy této značky vyráželi britští aristokraté na obhlídky svých rozhlehlých panství. Pracovní či lovecké rukavice tehdy tvořily nezbytnou součást jejich výbavy zrovna tak, jako do ní dnes patří kabelka Louis Vuitton.
Všechno tohle beze zbytku platí i pro verzi eD4. A stejný je také motor, naftový čtyřválec s poměrně velkým objemem 2,2 litru, který má původ v již ukončené spolupráci Fordu (dřívější majitel Land Roveru) s francouzskou skupinou PSA Peugeot-Citroën. Jediný rozdíl je v počtu poháněných náprav.

Menší emise i cena

Právě specializovaní výrobci jako Land Rover jsou nejvíce ohroženi současným politickým tlakem na snižování emisí CO2. Těžké vozy s komplikovaným hnacím ústrojím mají totiž zákonitě vyšší spotřebu paliva a té je množství produkovaného oxidu uhličitého přímo úměrné. Výrobce tak uvádí pro verzi eD4 navlas stejné zrychlení z nuly na 100 km/h i nejvyšší rychlost jako u TD4 (stejný motor, ale pohon všech kol), přičemž udávaná kombinovaná spotřeba je o dva decilitry nižší a emise CO2 poklesly ze 165 na 158 g/km. V honbě za průměrem 130 g/km, jehož zavedení plánuje Evropská komise od roku 2015 pro všechny automobilky bez ohledu na skladbu jejich modelové řady, je každý ušetřený gram dost dobrý. A navíc to výrobci umožnilo snížit cenu: Freelander eD4 je nejen nejúspornější, ale za 711 629 korun také nejdostupnější land rover.
Na papíře to všechno dává dokonalý smysl, a přesto je člověku z tohoto auta trochu smutno. Ne snad, že by jezdilo špatně. Motor sice otravuje absencí síly pod 1800 otáčkami za minutu, ale o to přesvědčivěji zatáhne, jakmile se dmychadlo rozdýchá z plných plic. A podvozek okouzluje typicky anglickou poddajností: s nerovnostmi spíše spolupracuje, nachází s nimi společný rytmus, než aby se je po německu snažil zadupat zpátky do asfaltu. Výhled z výšky přes náhorní plošinu kapoty je zrovna tak působivý jako ve větších land roverech a po stránce funkčnosti si není nač stěžovat.
Jenže bez opravdové průchodnosti terénem, vyplývající z pohonu obou náprav, ta hranatá karoserie s černými bakelitovými klikami najednou nepůsobí dobrodružně, ale zastarale. Při pohledu na palubní desku vás spíše než „robustní“ začne napadat „humpolácká“. Mnohem hůře budete sami sebe přesvědčovat o tom, že zelené podsvícení přístrojů je „tradiční“, nikoli předpotopní. A opravdu se musí tohle nákupní auto v zatáčkách tak kolébat? Konkurenční modely, jež nemají jízdu terénem tak hluboko ve své DNA, trpí ve verzích s předním pohonem takovouto ztrátou osobnosti v mnohem menší míře.

Skořápka bez obsahu

Zatímco jiné land rovery včetně Freelanderu v člověku snadno zanechají dojem, že tvar následuje funkci (což zejména my muži inherentně vnímáme jako správné, poctivé), model eD4 spolu s pohonem všech kol ztratil i svoji podstatu. Místo neohroženého pracanta tu najednou stojí nehezké, hrubé a vzhledově zastaralé auto. Představte si ho jako vykastrovaného kocoura – vypadá jako kocour, vydává zvuky jako kocour a většinou se i chová jako kocour, ale to, co ho opravdu dělalo kocourem, prostě chybí. Ne že byste ho kvůli tomu přestali mít rádi, právě naopak, ale je vám ho trochu líto.

Plusy

Nejúspornější a nejlevnější land rover
Obstojný komfort odpružení

Minusy

Nemoderní přístroje
Prodleva motoru v nízkých otáčkách
Černé plastové kliky dveří
Bez 4×4 působí jako karikatura sebe sama

Land Rover Freelander 2 2,2 eD4 110 kW 2WD

cena 711 629 Kč motor přeplňovaný naftový čtyřválec 2,2 l, 110 kW, 420 Nm zrychlení z 0 na 100 km/h 11,7 s nejvyšší rychlost 181 km/h spotřeba 6,0 l/100 km