Život jako ze žurnálu

12. srpna 2011, 05:44 - Robert Šimek
12. srpna 2011, 05:44

Václav Neubert patřil k předním pražským tiskařům a nakladatelům první poloviny 20. století. Jeho Grafické závody v Praze na Smíchově tiskly velké množství publikací a vydávaly i jeden z nejlepších ilustrovaných časopisů první republiky – Pestrý týden.

Foto: Robert Šimek

Pražský Smíchov zažíval ve druhé polovině 19. století nebývalý rozkvět. Panoval zde čilý obchodní ruch, stavěly se moderní budovy a vznikalo také množství nových podniků. Téměř v každém domě fungoval nějaký obchod a živnostníci sem proudili z celé Prahy a středních Čech. Jedním z nich byl i vyučený knihkupec Václav Neubert, který roku 1877 získal knihtiskařskou koncesi. Na Smíchově vybudoval moderní tiskařský závod, jehož produkce zahrnovala vedle knih také množství obrazových publikací, plakátů a map.

Plukovnická přímluva

Václav Neubert se narodil roku 1852 v Nové Vsi u Kolína. Po absolvování gymnázia se začal učit knihkupcem a vzdělání si rozšířil i jednoročním kurzem ve Skřivanově obchodní škole v Praze. Knihám se ale zpočátku nevěnoval. Koncem 60. let 19. století získal místo účetního v Bance Praha, odkud později přešel k anglické firmě na stroje Garret & Son.

Myšlenkou na založení vlastní tiskárny se začal zabývat teprve během vojenské služby. Hned po jejím skončení požádal o udělení tiskařské koncese, protože ale nebyl vyučen v oboru, povolení nezískal. Teprve po přímluvě bývalého velitele, plukovníka Gorella von Mildensse, se jeho žádost dostala až na císařský dvůr a v červnu 1877 se mohl konečně radovat – koncese mu byla udělena.

První prostory pro nový podnik získal Neubert v budově smíchovské Občanské záložny. Instaloval zde ruční rychlolis, který obsluhoval zpočátku sám jen s pomocí manželky. Vedle tiskařiny dělal také práce korektorské, nakladatelské a distribuční. Ve vlastní režii vydával například svazky takzvané „Lidové bibliotheky“ a pedagogický časopis Česká škola.

Díky rostoucímu odbytu brzy zaměstnal tři sazeče a jednoho tiskaře. Roku 1886 se ale už výroba zvýšila natolik, že bylo nutné ji přemístit do větších prostor. Neubert se rozhodl pro Jakubskou ulici na Smíchově, kde vyrostla nová tiskárna i specializované litografické oddělení. Zde vznikaly hlavně obrazové publikace a novou technikou tu bylo možné vytisknout i náročnou litografii Brožíkova obrazu „Jan Hus před koncilem kostnickým“.

Pestré časy

Znovu, tentokrát do moderní budovy v Kobrově ulici na Smíchově (dnešní Grafická), se závod stěhoval roku 1902. To umožnilo hned v následujícím roce vybudovat samostatné oddělení světlotisku a zinkografie a výrazně rozšířit sortiment. V něm už byly také atlasy, nejrůznější obaly, prospekty, dlužní úpisy, akcie a kolky. Roku 1904 vytiskl podnik i „Brunclíkův atlas pro školy měšťanské“ s celkem 25 mapami. Do řízení tiskárny se stále víc zapojovali také Neubertovi synové Oldřich, Miroslav, Václav a Karel, roku 1918 se proto název firmy změnil na „Grafický závod V. Neubert a synové“. Ve znaku měl dva ležící lvy, k nimž později přibyl ještě orel.

Ze synů se chodu podniku nejvíc věnoval nejmladší Karel, který se roku 1921 stal spolumajitelem firmy. Vedl provoz hlubotisku, kartografie a řídil nakladatelství. Z jeho popudu vznikl také časopis Pestrý týden, který patřil za první republiky k nejlepším ilustrovaným magazínům v Čechách. První číslo vyšlo v listopadu 1926 a na jeho přípravě se podíleli novinářka Milena Jesenská, grafik Vratislav Hugo Brunner či malíř a básník Adolf Hoffmeister. Časopis měl být intelektuálním magazínem, příchodem novináře Jaromíra Johna koncem 20. let se ale změnil v obrazový týdeník pro střední vrstvy. Náklad se zvýšil až na 100 tisíc kusů, články si ale udržely vysoký standard po stránce textové i obrazové.

Vrcholným obdobím Pestrého týdne byly ročníky 1938 a 1939. Tehdy se časopis kvalitativně dostal na úroveň světových obrazových týdeníků a v napjaté politické i společenské atmosféře přinášel špičkové reportážní snímky. Za protektorátu šla sice kvalita dolů, díky Karlu Neubertovi ale list nikdy nepropagoval nacistickou ideologii víc, než bylo nutné. V průběhu necelých 20 let existence vyšlo celkem 963 čísel. To poslední krátce před vypuknutím Pražského povstání roku 1945.

Václav Neubert (1852–1936)

Narodil se 21. května 1852 v Nové Vsi na Kolínsku. Po vystudování gymnázia se vyučil knihkupcem. Záhy odešel do Prahy, kde zpočátku pracoval v bance a továrně na stroje. Koncesi na knihtiskárnu dostal teprve roku 1877. Přesunul se na Smíchov, kde v budově Občanské záložny začal s tiskem učebnic a drobných knih. Postupně se vypracoval a v letech 1886 a 1902 závod dvakrát přestěhoval a rozšířil. Zemřel 13. dubna 1936.

Nepodařený návrat

Období 30. a 40. let 20. století nebylo pro firmu Neubert a synové jednoduché. Zvlášť když roku 1936 zemřel zakladatel podniku Václav Neubert. Společnosti se ale dařilo odolávat všem tlakům. Zaměřila se tehdy především na tisk obrazových periodik a map.

Po roce 1945 měla přijít další modernizace a nárůst produkce. Roku 1948 byla ale tiskárna znárodněna a začleněna do národního podniku Orbis (od roku 1960 Polygrafia). Potomci rodiny Neubertů získali podnik zpět teprve po revoluci v roce 1989. Roku 1992 založili společnost Grafoprint Neubert, která se znovu zaměřila na vydavatelskou, polygrafickou a nakladatelskou činnost. V silné konkurenci se jí ale nepodařilo obstát a roku 1999 skončila v konkurzu. Jejím nástupcem je dnes společnost Grafoprint, v níž už potomci Václava a Karla Neubertů nemají žádné zastoupení.

 

 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče