Tkalcovali tkalci

DYNASTIE MORAWETZŮ Severovýchodní Čechy byly odedávna významnou lnářskou oblastí. Jejím centrem ale nebyl pouze Trutnov, kde vznikla první mechanická přádelna v Čechách. Do historie se významně zapsala také sousední Úpice, která se stala centrem mechanického tkaní.

DYNASTIE MORAWETZŮ Severovýchodní Čechy byly odedávna významnou lnářskou oblastí. Jejím centrem ale nebyl pouze Trutnov, kde vznikla první mechanická přádelna v Čechách. Do historie se významně zapsala také sousední Úpice, která se stala centrem mechanického tkaní.

Úpice, ležící deset kilometrů jihovýchodně od Trutnova, byla již ve středověku městem s rozvinutými řemesly. Patřilo mezi ně i zpracování lnu, až do nástupu průmyslové revoluce v 19. století se však provádělo pouze ručně.

Zlom nastal roku 1851, kdy ve městě vznikla první mechanická přádelna, založená Jakubem Oberländerem, Leopoldem Ábelesem, Philipem Morawetzem a M. J. Schwabem. Úředně se jmenovala „C. k. privilegovaná úpická přádelna lnu“ a do provozu byla uvedena roku 1853.

Ještě důležitějším se ale pro průmyslový rozvoj Úpice stal rok 1887, kdy syn Philipa Morawetze Otto založil ve městě první mechanickou tkalcovnu. Takový podnik totiž nestál ani v sousedním Trutnově a z malého městečka nad řekou Úpou se tak rázem stalo významné průmyslové centrum kraje.

ÚSPĚŠNÝ OBCHODNÍK

První zmínka o židovské rodině Morawetzů pochází z poloviny 18. století, kdy se Joseph (nebo také Joshua) Morawetz usadil nedaleko východočeského Náchoda. Do historie podnikání v českých zemích se však zapsal až jeho potomek (pravděpodobně vnuk) jménem Philip, který se narodil roku 1810.

Zpočátku byl jen obchodníkem s přízí v Úpici, od roku 1836 se ale začal zabývat také výrobou punče a likérů, čímž postupně získal potřebný kapitál k rozvoji vlastního podnikání.

Sen se mu splnil roku 1851, kdy se spolu s tchánem Jakobem Oberländerem, Leopoldem Ábelesem z Červeného Kostelce a M. J. Schwabem z Prahy dohodl na založení mechanické přádelny v úpické čtvrti Sychrov.

Morawetz se ale s jedním podnikem dlouho nespokojil. Hned roku 1854 začal v Úpici provozovat i vlastní obchod s plátnem a později spoluzaložil ještě další přádelnu lnu v Temném Dole u Maršova (dnes část Trutnova).

ZDATNÍ NÁSTUPCI

Podnikatelské schopnosti zdědili i Morawetzovi synové Eduard, Ludwig a Otto, kteří se do obchodu s textilem zapojili ještě za otcova života. Nejstarší Eduard vlastnil již od roku 1858 krámek se lněným a bavlněným zbožím v Horní Rokytnici (okres Semily). Protože se však příliš nevyznal ve tkalcovství, pronajal si v Úpici raději pivovar a obchodoval také s dobytkem. Zpracováním lnu se začal zabývat teprve koncem života, velké úspěchy v tomto oboru ale nezaznamenal.

Lépe na tom byl prostřední Ludwig, který po otcově smrti v roce 1870 převzal spoluvlastnictví v „C. k. privilegované úpické přádelně lnu“. Spolu s Moritzem Oberländerem přistavěl k podniku ještě další mechanickou přádelnu a roku 1882 také mechanickou tkalcovnu juty. V nedalekém Hronově vybudoval navíc přádelnu bavlny a v rodné Úpici honosný patrový dům, který je dnes známý jako Morawetzova vila. Roku 1926 v něm přenocoval i prezident T. G. Masaryk.

TKALCOVNA „PÁLENKA“ | Morawetzova vila v Úpici|

Největší zásluhy na rozvoji lnářství v Úpici měl však nejmladší syn Philipa Morawetze Otto. Po otcově smrti převzal obchod se lněným a bavlněným plátnem, který přejmenoval na „Philip Morawetz Sohn“.

Pouhé obchodování mu ale nestačilo, proto se roku 1887 rozhodl vybudovat v Úpici také první mechanickou přádelnu. Vznikla v budovách, které byly původně mlýnem a později palírnou, mezi místními jí proto nikdo neřekl jinak než „Pálenka“. Byla to však továrna velmi moderní se dvěma parními stroji a čtyřmi sty tkalcovskými stavy.

Otto Morawetz vedl podnik až do své smrti v roce 1919. Dědicem a nástupcem se stal jeho syn Walter, který ovšem zemřel o pouhé dva roky později. Majitelkou firmy, jejíž hodnota byla již 5 milionů korun, se tak rázem stala dosud nezletilá Ottova dcera Marietta. Majetek spravovali prokuristé, a protože neinvestovali do dalšího rozvoje, začala výroba postupně upadat.

ÚTĚK PŘED NACISTY

Hlavní podnikatelskou osobností rodiny Morawetzů se tedy znovu stal Ludwig a později jeho syn Richard. Ten se narodil roku 1881 v Úpici, ale již roku 1914 se přestěhoval do Světlé nad Sázavou, kde zakoupil rozsáhlé pozemky i místní zámek. V nedaleké Ledči pak založil velkou kartáčovnu, která nesla název „První ledečská mechanická továrna na kartáče a štětce“.

Ani podnikavý Richard Morawetz ale nedokázal čelit vzrůstajícímu vlivu nacismu v sousedním Německu. Roku 1939 stihl ještě s rodinou utéct do Kanady, jeho majetek byl však hned počátkem války zabrán gestapem.

V německých rukou ostatně skončila i skomírající úpická tkalcovna Marietty Morawetzové. Po osvobození v roce 1945 bylo zdejší vybavení již natolik zastaralé, že se ani nevyplatilo ho modernizovat. Výroba byla přesunuta do nedalekého Poříčí a někdejší slavný podnik se změnil na pouhou opravnu tkalcovských strojů. Do roku 1989 patřil pod trutnovský Texlen, po revoluci ho získala firma Kasper Kovo. Ta zde nějaký čas vyráběla plechy, roku 2001 se však přesunula do Trutnova a závod zavřela.

| PHILIP MORAWETZ (1810-1870) Textilní podnikatel Philip Morawetz se narodil roku 1810. V mládí obchodoval s přízí a plátnem, od roku 1836 se ale začal zabývat také výrobou likérů, čímž získal značný majetek. Roku 1851 proto mohl se společníky Oberländerem, Ábelesem a Schwabem založit „C. k. privilegovanou úpickou přádelnu lnu“, která byla o dva roky později uvedena do provozu s více než pěti tisíci vřeteny. Od roku 1854 provozoval v Úpici také obchod s plátnem. Zemřel 30. srpna 1870. LUDWIG MORAWETZ (1841-1901) Syn podnikatele Philipa Morawetze se narodil 3. dubna 1841 v Úpici. Po otcově smrti převzal podíl v úpické přádelně lnu, kterou do roku 1885 výrazně rozšířil. Roku 1882 založil ještě mechanickou přádelnu juty a roku 1888 mechanickou přádelnu bavlny v Hronově. Na úpickém náměstí nechal postavit jednopatrový dům, známý pod názvem Morawetzova vila. Zemřel 22. ledna 1901. Majetek zdědili synové Moritz a Richard, kteří roku 1905 původní firmu opustili. RICHARD MORAWETZ (1881-1965)** Syn úpického podnikatele Ludwiga Morawetze se narodil 22. května 1881 v Úpici. Do dějin městečka se zapsal roku 1908, kdy zde otevřel první mateřskou školku. Již roku 1914 se však přesunul do Světlé nad Sázavou, kde zakoupil rozlehlé pozemky. V sousední Ledči pak založil velkou kartáčovnu, kterou vedl až do roku 1939. Kromě podnikání byl také sběratelem umění a část jeho sbírky dnes vlastní Národní galerie. Zemřel 18. října 1965 v kanadském Torontu. |