Superlaser ve skluzu

28. června 2012, 16:57 - Blahoslav Hruška
28. června 2012, 16:57

Už druhý tendr na vědecký projekt za sedm miliard korun skončil u antimonopolního úřadu

Zdálo se, že to bude hvězdná hodinka české vědy. Letos v létě se do Dolních Břežan, kde má do tří let vyrůst projekt ELI, hala s nejvýkonnějším laserem na světě, měly sjet politické i vědecké špičky, aby tu provedly slavnostní výkop mezinárodní badatelské instituce za bezmála sedm miliard korun. Jenže místo poklepávání základního kamene a nájezdu reportérů zeje staveniště prázdnotou a jen tu a tam se po areálu projdou archeologové s lopatou v ruce.
Zahájení první etapy stavby se možná až o několik měsíců protáhne. Neúspěšný uchazeč o tendr na terénní práce se totiž odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Prý o zakázku na výkop obří stavební jámy o velikosti stovky závodních plaveckých bazénů neprávem přišel. Vlastimil Růžička, výkonný ředitel ELI, je ovšem jiného názoru. „Došlo ke sloučení několika položek fakturací. Jinými slovy – uchazeč manipuloval s cenou,“ vysvětluje. Dokud antimonopolní úřad nerozhodne, budou v lokalitě dál pracovat archeologové. Pro manažery ELI je to malé déjà vu. Jedná se již o druhý tendr v projektu superlaseru, který skončil na stolech strážců transparentnosti veřejných zakázek. Letos v únoru ÚOHS po pěti měsících řízení vrátil na začátek dvacetimilionový tendr na poskytování právně-poradenských služeb na projekt ELI. Dal za pravdu třem neúspěšným právním kancelářím s tím, že zakázka nebyla vždy přesně specifikována a jednotlivá kritéria je nutné znovu přezkoumat.

Dobře placený brownfield

Právníci a stavaři nejsou jediní, kdo hladký průběh projektu ELI zkomplikoval. Ač je superlaser unikátním projektem nejen na české úrovni, příliš unikátního přístupu se mu nedostalo ani při získávání pozemků. Superlaser, jehož intenzita bude asi stokrát vyšší než u srovnatelných zařízení v Evropě a USA, bude stát v areálu bývalého jednotného zemědělského družstva. Ačkoli jinde majitelé podobné brownfieldy nabízejí hluboko pod cenou, Fyzikální ústav AV ČR, který ELI z české strany zaštiťuje, zaplatil za osm hektarů půdy celkově 250 milionů korun. Metr čtvereční tak přišel vědce na 3100 korun. Jinými slovy – Arcibiskupství pražské si jako většinový majitel pozemků nechal zaplatit, jako kdyby ELI nebyl špičkový vědecký záměr, ale výnosný developerský projekt. Se spekulacemi kolem nadhodnocení pozemků ředitel Růžička rezolutně nesouhlasí a zdůrazňuje, že vztahy s pražskou arcidiecézí byly vždy korektní. „Je to samostatný, scelený pozemek v intravilánu obce,“ namítá. „Pro mě je důležité, že je prodej úspěšně uzavřen, a to za standardní cenu vyplývající ze znaleckého posudku,“ uzavírá. Připomeňme však, že jen posudků bylo celkem sedm (k tomu ještě revize zpracovaná v Deloitte Advisory) a odhady kolísaly mezi zhruba tisícovkou a 3800 korunami za metr čtvereční. Pokud by koupě pozemku patřila v plné výši mezi uznatelné náklady, bylo by handrkování o cenu jen bouří ve sklenici vody. Z celkového rozpočtu ELI ve výši 6,8 miliardy zaplatí Evropská unie 85 procent, zbytek jde z národních zdrojů. Jenže výsledná čtvrtmiliarda za pozemky nakonec převýšila limity ministerstva školství, které unijní finance na ELI spravuje, a tak na nákup celkem 25 parcel a devíti hospodářských budov určených k demolici musela Akademie věd oproti původním plánům ze svého přihodit zhruba padesát milionů. A to v situaci, kdy se musí vyrovnávat s každoročním propadem příjmů ze státního rozpočtu v řádu stovek milionů korun.
Posudková tahanice kolem pozemků a výkopové práce ve skluzu jsou přitom jen zahřívacím kolem. Zásadní tendry Fyzikální ústav AV ČR ještě čekají. Především je třeba dořešit stavbu hlavní třípodlažní laserové haly. Projektová dokumentace, kterou vypracovalo britské architektonické studio BFLS, si nakonec kvůli vícepracím vyžádala další dva tendry, z nichž poslední byl uzavřen před dvěma týdny. Veřejná soutěž na generálního dodavatele je ve fázi vyhodnocování nabídek, které potrvá celé léto. Vědeckou komisi, jež ELI řídí, čeká také technologicky nejsložitější tendr – na dodávku samotného superlaseru v hodnotě jedné miliardy korun. Zařízení, které by mimo jiné mělo dodávat levné zdroje protonů pro léčbu rakoviny, je samo o sobě pokusem. Nikde totiž nestojí, a tak bude nutné prototyp otestovat přímo v Dolních Břežanech. Ideálně hned po posledním únoru 2015, kdy by stavaři měli předat hotovou laserovou halu odzkoušenou proti jakýmkoli záchvěvům.

Čekání na kolaudaci

Stavbu laserového centra v Dolních Břežanech je nutné stihnout do konce roku 2015 nejen kvůli dodávce zařízení a evropským dotacím, které je třeba dočerpat. V Praze již nyní pracuje intenzivně zhruba padesát vědců včetně deseti zahraničních. „Další ale čekají na to, až ELI projde kolaudací a lasery se rozběhnou pro vědecké pokusy. Jejich projekty naplánované pro Dolní Břežany prozatím stojí, což může znamenat i brzdu ve vědecké dráze. Vědci nyní zaměstnaní v ELI obětují dva, tři roky své kariéry, kdy budou mít díru v produkci vědeckých publikací,“ říká Vlastimil Růžička.
Rozpočtem 1,8 miliardy korun na výstavbu je ELI s výjimkou liniových staveb v Česku vůbec největší podobnou akcí financovanou z veřejnoprávních peněz. A krok drží i s velkými, čistě komerčními developerskými projekty. Neskončí nakonec ELI v pasti víceprací a předražování jako v případě dálnic a silnic? Vlastimil Růžička se toho neobává. „Zakázek ve stavební branži je málo a firmy nabízejí nejnižší možnou cenu. Myslím si, že i čeští stavaři jsou si vědomi, že v zakázce placené převážně z peněz EU není možné předražovat,“ uzavírá optimisticky někdejší náměstek ministryně školství Miroslavy Kopicové. Kdo ví, možná bude česká stavební branže jednou hrdá na to, že postavila výkladní skříň tuzemské špičkové vědy. Dosavadní peripetie tomu ale příliš nenasvědčují.

BOX:

Chrám moderní fyziky

(rozpočet ELI v mld. Kč)
Lasery 3,6
Experimenty 0,3
Podpůrné technologie 0,2
Stavba 1,8
Ostatní 0,9
Celkem 6,8
Z toho strukturální fondy EU 5,8
Státní rozpočet 1,0

pramen: Fyzikální ústav AV ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče