PĚSTOVÁNÍ AMARANTU - Zaručený odbyt, velký profit a malá konkurence – pozitiva, o kterých se tuzemským zemědělcům často jen sní. Všechna najednou je přitom možné naplnit pěstováním u nás sice exotické, přesto však i našim klimatickým podmínkám vyhovující plodiny – amarantu.
Pěstování amarantu neboli laskavce je v Česku stále na okraji zájmu zemědělců. Přitom zisk z jednoho hektaru je více než lákavý. Podle údajů Bedřicha Matúše ze společnosti AMR Amarant dosáhl například v letošním roce téměř neuvěřitelných 30 tisíc korun. To je zhruba desetkrát více než u pšenice.
Podle Matúše činí náklady na hektar amarantu 18 tisíc korun, hektarový výnos se pak pohybuje kolem dvou tun. Cena tuny amarantu v letošním roce dosáhla 25 tisíc korun, takže tržby z jednoho hektaru dosahují v praxi zhruba 50 tisíc. Přesto v současné době v Česku tuto plodinu pěstují pouze dva zemědělské podniky na celkové ploše 20 hektarů.
Amarant je přitom odedávna znám svou vysokou odolností vůči různým klimatickým podmínkám, zejména suchu, a naopak nevelkou náročností na kvalitu půdy. Výhodou amarantu je také poměrně vysoká obrátkovost. Jeho vegetační období se pohybuje od 90 do maximálně 110 dnů, zatímco doba návratu investic do obilovin je téměř rok. Amarant se totiž seje až po jarních mrazících, většinou v druhé polovině května. Koncem srpna je přitom úroda již pod střechou.
Spotřebu kryje dovoz
Vzhledem k nutričním vlastnostem amarantu, které jej řadí mezi symboly zdravé výživy, se tato surovina stále více uplatňuje ve farmaceutickém i pekárenském průmyslu. „Zájem o amarantovou mouku je obrovský, jen z Německa registrujeme objednávky na tisíc tun amarantu v kvalitě bio, a to nemluvím o amarantu, který by byl produkován konvenčním způsobem,“ konstatuje Matúš.
Surovinu na mouku tak musí jeho firma nakupovat v zahraničí, zejména v Maďarsku. Tam se tato plodina pěstuje na šesti stech hektarech. S výrobky z amarantu se tuzemský spotřebitel setká zatím především v lékárnách ve formě čajů z jeho květu, přípravků na bázi amarantového oleje nebo s vlákninou z této plodiny. Občas je amarantová mouka součástí některých směsí pro výrobu dieteticky vhodného pečiva.
Podpora od Evropské unie
Amarantové zrno má totiž vysokou biologickou a nutriční hodnotu. Podle předního odborníka na výživu Zdeňka Zadáka je proto amarant vhodný pro výrobu speciálních dietních a funkčních potravin či pro bezglutenovou dietu. Amarantový olej je navíc ochranou proti toxickým látkám, antioxidant a antikarcinogen a zvyšuje odolnost organismu proti bakteriím a virovým onemocněním. Konzumace amarantu podle jeho slov také snižuje hladinu cholesterolu, působí jako prevence proti rakovině tlustého střeva, proti stresu, cukrovce, osteoporóze či infarktu. Jako jediná hospodářská plodina obsahuje látku skvalen, která se vyskytuje v játrech žraloků a působí mimo jiné proti stárnutí kůže.
I proto označila Evropská unie amarant za potravinu budoucnosti a od loňského roku financuje projekt na podporu využití amarantu na základě výzkumů jeho zdraví prospěšného složení v rámci 6. rámcového programu Evropské komise. Podle zástupce Komise Mario Scalleta vyčlenil Brusel na projekt „Amaranth: Future – Food“ prostředky ve výši téměř dvou milionů eur.
Výsledkem projektu, jehož účastníkem je za českou stranu společnost AMR Amarant a Výzkumný ústav rostlinné výroby, by mělo být vyšší než současné uplatnění této plodiny na trhu. Evropa by se tak vydala ve stopách starých Aztéků, Inků a Mayů, kteří pěstovali amarant již v období 4000 let před naším letopočtem.
ČLÁNKY DO MAILU