Menu Zavřít

Potvrzeno: potraviny v západní Evropě mají jiné složení než ty české

11. 7. 2017
Autor: Profimedia.cz

Stejná značka výrobku v různých zemích rozhodně neznamená stejný obsah. Potvrdil to průzkum, který provedla Vysoká škola chemicko-technologická ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. Ten zjistil, že z 21 zkoumaných produktů v pěti evropských státech byly shodné jen tři. Ministr zemědělství Marian Jurečka to označil za nepřijatelné, přesto podle něj není možné jednoznačně říct, že by se například v Německu nebo Rakousku prodávaly kvalitnější potraviny než v Česku, na Slovensku nebo Maďarsku.

Jurečka ale odlišné složení potravin považuje za nepřijatelné. „Testy, které provedli odborníci z VŠCHT, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující,“ řekl. Z 21 výrobků byly shodné tři, 13 komise označila za odlišné, pět výrobků za mírně odlišné. U pěti výrobků bylo odlišné plnění při stejném rozměru balení.

Podle Jana Pivoňky z VŠCHT průzkum nedokáže posoudit, zda se v některé ze zemí prodávají kvalitnější potraviny. Obecně se to říct nedá, ale v některých případech výrobci zvýhodňují německý a rakouský trh. Například srovnávané rybí prsty měly v západních státech více masa. Prací prášek měl zase více aktivních látek. Tulip Luncheon Meat z Německa obsahoval vepřové maso, v českém je drůbeží separát.


Přečtěte si o dalším nešvaru mezi potravináři:

Solit a vydělávat. Potravináři si hýčkají nezdravé hotovky

 Výroba zmrazené pizzy, ilustrační foto


Například u srovnání pracího prášku Persil je v Maďarsku, Slovensku a v Česku podíl aktivní látky na dávku praní kolem zhruba 9,5 gramu, v Německu a v Rakousku okolo 11,3 gramu.

U rybích prstů Iglo prodejci ve státech na západ od Česka deklarují 65 procent masa, což je o sedm procent více než ve zbývajících třech státech. Analyticky bylo zjištěné, že v Česku byl skutečný podíl masa 50,2 procenta, v Německu 63,8 procenta. Výrobky jsou přitom balené ve stejném závodě. Podle Jurečky navíc bylo německé balení levnější.

Jurečka chce výsledky průzkumu použít jako argument při vyjednávání o řešení kvality potravin na evropské úrovni. I pokud by však začaly evropské orgány připravovat novou legislativu, která by vytvořila povinnost mít v podobném obalu stejné potraviny, její platnost by mohla být podle Jurečky nejdříve za čtyři roky. V případě ochrany spotřebitele například u roamingu legislativní změna trvala deset let, připomněl Jurečka. Vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se problémem například u pracích prášků zabývalo.

BRAND24

Například Potravinářská komora ČR před dvěma roky informovala, že podle jejího testu se pod stejnou značkou v Německu koupí dvě třetiny potravin levněji než v Česku, navíc jde často o kvalitnější výrobek. Cenový rozdíl byl podle komory i větší než třetina hodnoty zboží.

Přečtěte si více o potravinách a povědomí o jejich výrobě:

Pochází čokoládové mléko z hnědých krav? Miliony Američanů si to myslí


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).