Největším rizikem je Čína, tvrdí šéf Citibank pro Evropu Zdeněk Turek

09. července, 11:30  -  Jiří Zatloukal
09. července, 11:30

Kdyby se čínské vládě nepodařilo ekonomiku uřídit, byl by dopad na svět skutečně velký, říká Zdeněk Turek ze Citibank

Do Česka mohou přijít specializované retailové banky, které využívají finančních technologií, jako jsou například úvěrovací online portály, peer-to-peer půjčky. Takzvané FinTech společnosti se ale zabývají i tím, jak nahradit platební karty či umožnit klientům rychlejší a levnější placení, říká Zdeněk Turek, ředitel Citibank Europe.

Se Citibank jste prošel řadu zemí. Začínal jste v Rumunsku, dlouho jste byl v Jižní Africe, poté v Rusku. Kde se vám nejlépe žilo?

V současnosti jsem v Irsku, což je sedmá země, kde působím. A když se podívám zpátky, velmi zajímavá byla Jižní Afrika, kde jsem se po letech strávených v několika zemích východní Evropy ocitl v jiném kulturním prostředí, ale také především v jiném typu ekonomiky, protože jsem byl zodpovědný za celou Afriku. Takže byla by to asi Jižní Afrika, a to i kdybyste se zeptal mých dětí. Krásná, zelená země, kde jsme jezdili na safari.

A co se týče práce?

Z hlediska profesního pro mě bylo obrovskou zkušeností Rusko. Byl jsem tam v době, kdy země zažívala období relativního ekonomického rozkvětu, mezi roky 2009 a 2013. Mimochodem doufám, že se tam rozkvět vrátí, protože si to tamní lidé zaslouží. A nakonec mám v posledních pár letech zkušenost ze západní Evropy, na kterou jsme se v 80. a 90. letech dívali s velkým obdivem a která nyní prochází spoustou vnitřních výzev. Věci, které se už měly vyřešit, nazrály k řešení v době současné. Je zajímavé vidět, jak se s tím firmy, banky i politické špičky vyrovnávají.

Můžete ty problémy přiblížit?

Kromě známějších problémů Řecka nebo ekonomik jižní Evropy si myslím, že jedním z velkých problémů je konkurenceschopnost na pracovním trhu, tzn. reformy, které umožní firmám flexibilně zaměstnávat lidi a reagovat na tržní situaci. V nedávné době jsme například ve Španělsku viděli, že konečně přijali právní změny, které to umožní.

A to je naprosto klíčové, protože Evropa jako ekonomický blok je vystavena silné konkurenci; ať už ze strany Asie, nebo jiných vyspělých ekonomik, jako je Amerika, a je potřeba, abychom byli konkurenceschopní jak v oblasti výzkumu, vědy a inovací, tak i na pracovním trhu.

Jak vidíte další vývoj v Řecku, jemuž se zase nedaří plnit požadavky věřitelských zemí?

Je skoro módou se dívat na Řecko jako na velký problém. Problém to pořád ještě je, ale myslím, že vláda za poslední rok udělala několik významných kroků. Trend vidím pozitivně, ale jestli se všechno podaří letos do určitého termínu, je klasické dilema mezi ekonomikou a politikou.

Věci, které se tam řeší, se nakumulovaly během dekád. Konečně se tam něco dělá, například primární rozpočet byl přebytkový, dokonce více, než plánoval Mezinárodní měnový fond, ale samozřejmě nakonec se bude muset řešit otázka dluhu Řecka. Nicméně myslím, že nakonec se podaří v Řecku situaci stabilizovat.

V Evropské unii jsou celkově voliči značně nespokojení a přiklánějí se k radikálnějším stranám. Co by to znamenalo pro váš byznys, kdyby se některá země odštěpila?

Jsme banka, která funguje ve více než stovce zemí světa. Odstoupení jedné země z Evropské unie by pro nás neznamenalo radikální změnu našeho byznysu. Ale samozřejmě každá taková situace vyvolává dopady na klienty, na ekonomiku a my se snažíme být připraveni. Hovoříme s klienty, zabýváme se tím, jak by bylo třeba reagovat: potřebovali by dodatečné financování, museli by se zajistit více proti kurzovým rizikům, jednoduše, jaká by měla být jejich finanční politika.

Situaci v Řecku se nakonec podaří stabilizovat, myslí si ředitel Citibank Europe Zdeněk Turek (FOTO: Hynek Glos).

Myslíte, že do Česka přijdou další banky?

Z hlediska tzv. univerzálních bank je poptávka pokryta. Uměl bych si představit, že sem přijdou specializované retailové banky tak, jak je tomu v západní Evropě, které využívají finančních technologií a snaží se konkurovat bankám v určitých konkrétních produktech.

Mám na mysli úvěrovací online portály, peer-to-peer půjčky apod. FinTech společnosti se ale zabývají i tím, jak nahradit platební karty či umožnit klientům rychlejší a levnější placení. Neočekávám, že sem přijde nějaká velká banka, vzhledem k tomu, že máme velmi tvrdou konkurenci, nízké úrokové sazby a velmi přísné regulační prostředí.

Citibank působí po celém světě. Kde v současné době vidí největší potenciál vaši klienti?

Jsou v podstatě dva trendy. Dívat se po okolí, tedy na všechno v západní Evropě, ale třeba i v Polsku a zemích východní Evropy, a zjišťovat, jestli v jejich oboru jsou zajímavé firmy, které by se daly koupit, nebo zda existují alespoň možnosti obchodní expanze do jiného regionu.

Další věc je, že se hodně firem dívá na Asii, protože Asie má potenciál. Ne všichni ale v tomto směru dospěli k nějakým konečným rozhodnutím. Pak je tady Rusko, které si prochází krizí. Řada firem se domnívá, že se tam vyskytují zajímavé investiční příležitosti, ale v tuhle chvíli je situace velmi nestabilní a nemyslím, že je někdo schopný přistoupit k větším investicím.

Jak se vlastně po krizi změnilo bankovnictví?

Velká změna je v bankovní regulaci. Vznikla tzv. bankovní unie a v ní konkrétně Single Supervisory Mechanism, který přináší významná pozitiva, protože banky jsou lépe kapitalizované a uplatňuje se velmi nezávislý pohled na ohodnocení rizik v portfoliích bank.

Na druhé straně to ale přináší dopad na návratnost kapitálu bank, protože nový systém nutí banky alokovat více kapitálu proti jednotlivým produktům a i samotné náklady na vyrovnání se s novými požadavky bankovního dozoru jsou vyšší. K tomu přistupuje fakt, že máte nízké úrokové sazby – respektive negativní – a také sami klienti se snaží reagovat na ekonomickou situaci a jsou čím dál efektivnější, což ve výsledku znamená, že marže bank klesají.

Jak na to reagujete?

Banky musejí lépe pracovat s klienty, musejí mít lepší lidi. Svoje produkty musejí změnit tak, aby byly pro klienty zajímavé a ti za ně byli ochotni zaplatit. To ale nestačí. Další věcí je, že banky musejí šetřit, musejí velmi detailně restrukturalizovat své náklady. V evropském bankovnictví je to velmi výrazný trend.

Z tohoto pohledu je Česko bankovní ráj, protože návratnost kapitálu se zde pohybuje kolem 16 procent…

Neřeknu vám, jestli je Česko ráj, ale rozhodně je to jedna z vyšších návratností kapitálu. Na druhé straně konkurence sílí a není garantováno, že tato situace bude pokračovat, pokud banky nebudou dělat to, o čem jsem hovořil.

Je tedy regulace tou největší změnou, která proběhla v bankovnictví po krizi?

Samozřejmě regulace je daleko tvrdší a přísnější. Dohlédne hlouběji do bank, do jejich portfolia, do toho, jak fungují, jak vydělávají peníze. Další věc, která se změnila, je větší důraz na kapitalizaci bank, likviditu bank a řízení rizik. Přináší to potíže, na které si klienti stěžují, protože i přes tištění peněz – tzv. kvantitativní uvolňování – je pořád obtížné se dostat k úvěrům a financování nových projektů. Na druhé straně to přináší větší stabilitu systému vůči otřesům, které mohou v budoucnu přijít.

Kde vidíte v současnosti největší rizika pro světovou ekonomiku?

Čína je velký rizikový faktor. Vláda tam má plán, který uskutečňuje. Země prošla určitým lehkým přistáním (zpomalení ekonomiky – pozn. red.). Kdyby se to v Číně nepodařilo uřídit, tak by byl dopad na světovou ekonomiku skutečně velký.

Další riziko představují jakékoli výrazné dezintegrační tendence v Evropské unii. Jsme velký ekonomický blok, pro Česko jako malou zemi by dopady byly velké. Stejně tak pro světovou ekonomiku.

V neposlední řadě se sice koordinace makroekonomické politiky mezi velkými ekonomickými bloky zlepšila, ale určitě je třeba v tom pokračovat, abychom předešli velkým finančním krizím.

Zdeněk Turek (51)
Kolínský rodák dokončil pražskou VŠE, obor finance a bankovnictví, v roce 1986. Poté studoval na Wharton School v Pensylvánii. V Citibank pracuje od roku 1991, začínal v Praze, v roce 1998 začal šéfovat Citi v Rumunsku, pak prošel řadu zemí: Maďarsko, Jihoafrickou republiku a Rusko. V roce 2013 se přesunul do Londýna, kde šéfoval Citi pro západní Evropu a byl ředitelem divize firemního bankovnictví pro region Evropa, Blízký východ a Afrika. Počátkem letošního roku byl jmenován ředitelem Citibank Europe, která má sídlo v Irsku a sdružuje pod sebou pobočky Citibank ve 21 zemích Evropy. Zároveň je generálním ředitelem Citi v Irsku. Je ženatý a má tři děti, mezi jeho koníčky patří hory, golf, poslech vážné hudby.

Přečtěte si, jak Evropu zasáhne brexit ekonomicky:

Brexit znepokojil domácnosti, spotřebitelská důvěra klesla

Britská vláda díky brexitu podstatně ušetří na nových úvěrech

Propad libry nekončí, je opět nejslabší od roku 1985

Mohlo by vás zajímat

 Václav Liška, Aukro.cz, CEO

Aukro zpět v českých rukou. Polovinu koupil zakladatel Liška

 Andrej Babiš se musí omluvit hejtmanovi Miroslavu Novákovi

Omlouvat se hejtmanovi za „tunel“ Babiš nehodlá. Plánuje odvolání

Budova bývalé Živnostenské banky v Praze, sídlo společnosti CEFC Investment (Europe)

Ztráta na úvod. Čínská CEFC loni v Evropě prodělala 120 milionů

Euro exkluzivně
Airbus A-319 vládní letky na ploše letiště v Praze-Ruzyni.

Servis „vládních“ airbusů za půl miliardy obstará firma Glomex MS

 Zdeněk Radil

Radil skončil v představenstvu Pivovarů Lobkowicz

 SUV Škoda Kodiaq

Škoda Kodiaq vs. 10 dalších SUV: Srovnání klíčových vlastností

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče