Můžete dělat chyby, ale nesmíte je opakovat

05. března 2013, 10:57 - Dalibor Dostál
05. března 2013, 10:57

Být největší na světě, to se podaří jen málokteré tuzemské firmě. Pro českého výrobce antivirového softwaru Avast! je to už několik posledních let každodenní realita. Jeho produkt je se sto osmdesáti miliony uživateli nejrozšířenějším antivirovým programem na planetě.

I když v roce 1989 bylo v České republice průměrně jen 1,8 počítače na 100 domácností (zatímco v roce 2010 to bylo 63,9 počítače na 100 domácností), už tehdy u nás začaly vznikat první antivirové programy. „Firmu jsme zakládali s tím, že by nám to mohlo dva tři roky vydržet a nemuseli bychom mít šéfa,“ vzpomíná Eduard Kučera, jeden ze spolumajitelů Avastu. První verze softwaru začali vytvářet již v roce 1988.

„V listopadu 1989 vzniklo družstvo Alwil, což byla tehdy jediná forma, jak se dalo podnikat,“ popisuje začátky firmy druhý spolumajitel Pavel Baudiš. S příchodem revoluce pak následoval další rok a půl transformací. „Byli jsme zaměření hlavně na český trh a prodávali jsme především velkým firmám,“ pokračuje Pavel Baudiš.

Zatímco první počítačový vir vznikl v roce 1986, již v roce 1990 se viry počítaly na stovky. Dnes už si většina uživatelů počítačů jen matně vzpomíná, že viry se tehdy šířily především prostřednictvím disket. Výraznější změnu znamenal až start operačního systému Windows 95 a posílání dokumentů prostřednictvím e-mailů. Naprostou explozi šíření počítačových virů však přinesl internet a stále rychlejší připojení.

„Zhruba do roku 2000 většina virů vznikala tak, že si nějaký mladík chtěl užít svých patnáct minut slávy. Takže virus nějak originálně upozornil na svoji přítomnost v počítači, čas od času zničil data. Dnes jsou viry vytvářeny profesionály a jejich jediným úkolem je ovládnout počítač a získat z něj peníze. Takže se snaží být co nejméně nápadné. Jde o lokalizované, cílené útoky,“ popisuje Pavel Baudiš.

Bod zlomu

I když hrozby pro počítače stále rostly, firmě paradoxně nastaly těžké časy. Velké české firmy se na přelomu tisíciletí privatizovaly a stávaly se součástí nadnárodních korporací. A přecházely v mnoha oblastech ke globálním dodavatelům svých mateřských společností.

Týkalo se to i antivirové ochrany. Aby toho nebylo málo, nastartovala ve stejné době světová antivirová firma Symantec na českém trhu velmi agresivní cenovou politiku. Tehdy lokálnímu Avastu začalo být úzko.

„Začali jsme mít problémy s dalším rozvojem. A tak jsme se rozhodli, že to zkusíme globálně. U antiviru je totiž jedno, jestli funguje jen pro Českou republiku nebo pro celý svět,“ pokračuje Pavel Baudiš. Protože na globální marketingovou kampaň neměla firma peníze, šla cestou bezplatného nabízení programu.

Již předtím se vydal podobnou cestou další tuzemský výrobce antivirů, firma AVG. Ale zatímco ta nabízela svůj produkt zdarma jen pro některé trhy a pouze v anglické jazykové verzi, Avast svůj program s pomocí dobrovolníků lokalizoval do několika jazykových mutací a nabídl po celém světě.

„První verze byla francouzská. Díky tomu máme ve Francii dodnes podíl asi 66 procent. Bez toho, že bychom tam utratili jediné euro na marketing nebo reklamu,“ podotýká Pavel Baudiš. Jak je možné vydělávat na programu, který je zdarma? Princip je jednoduchý. Firma se po třiceti dnech zeptá uživatele bezplatně stažené verze, zda si ji nechce koupit.

Když odmítne, může zákazník program používat dál zdarma. A firma se ho zeptá znovu po roce nebo po dvou, když už si mohl program dlouhodobě vyzkoušet. Procento zákazníků, kteří jsou po delší zkušenosti ochotni zaplatit, je výrazně vyšší.

Na podobném principu přitom funguje řada dalších antivirových programů. Proč se tedy právě Avast! stal světovou jedničkou? „Měli jsme štěstí s načasováním. Kdybychom to udělali o pět let dřív, tak by se to nepovedlo, protože internet ještě nebyl tak rozvinutý. O pět let později by to bylo pozdě, protože už by trh obsadil někdo jiný,“ vysvětluje Pavel Baudiš.

Stroje místo peněz

Dalším stavebním kamenem firmy byla maximální efektivita. „Když jsme začínali, byli jsme úplně chudí. Neměli jsme peníze na nic. Podoba celého systému se odvíjela od toho, že nemáme ani na marketing, ani na lidi, kteří by náš produkt prodávali. Zachránila nás právě maximální efektivita. Chtěli jsme, aby všechno dělaly počítače, protože pracují čtyřiadvacet hodin denně, a bez chyb,“ vysvětluje Eduard Kučera. Stroje tak dělaly všechny činnosti, které se opakují.

Od distribuce dat přes fakturace až po hlavní činnost firmy, tedy stahování, analýzu a detekce škodlivých programů. Avast dosahuje s padesátkou analytiků lepších výsledků než konkurenční firmy, které na stejnou činnost zaměstnávají několik set expertů. Kromě úspor to mělo pozitivní vliv i na zaměstnance. Nemuseli se otravovat s rutinou a zaměřovali se jen na tvůrčí věci.

Spolumajitel firmy přidává i třetí součást růstu. „Z každého neúspěchu jsme se snažili vždy nějak poučit. Chybu člověk může udělat. Může udělat i mnoho chyb. Ale žádnou by neměl opakovat,“ zdůrazňuje Eduard Kučera.

Součástí úspěchu Avastu je i raketový růst počtu pracovníků. Ještě kolem roku 2000 si firma udržovala rodinný rozměr a měla přibližně čtrnáct zaměstnanců. Když se před třemi a půl lety stěhovala do své současné budovy, tvořilo ji už pětasedmdesát lidí. Dnes firemní prostory praskají ve švech a Avast má dvě stě padesát pracovníků.

Kvůli rostoucímu počtu zaměstnanců se musí měnit na kanceláře i oddychové zóny ve firmě. Dalším pracovním stolům musely ustoupit plochy pro stolní tenis či dětský koutek. Své místo zatím uhájil jen prostor pro stolní fotbal a kulečník. Avast se však již rozhlíží po větších prostorách.

„Ty se pronajímají na pět let. Za dva roky bude budova postavená, ale pokud porosteme stejně rychle jako nyní, může být v roce 2020 kapacita vyčerpaná. Přestože plánujeme poloviční až dvoutřetinovou rezervu,“ míní Eduard Kučera.

Velmi poučné bylo pro firmu jednání s investory, které vedla od poloviny minulého desetiletí. „I když jde o neformální rozhovory, člověk se v jejich rámci dozví mnoho užitečného, přestože na první pohled jde někdy o banality.

Dozvěděli jsme se například, že nemáme věnovat peníze získané od investora na rozvoj nového segmentu korporátních klientů, ale dělat dál to, co umíme. Totéž říká známé rčení našich babiček: Ševče, drž se svého kopyta. Došlo nám, že nejde o to, pustit se s penězi od investora do něčeho nového, ale využít je ke zlepšení odvětví, kde jsme nejlepší,“ říká Eduard Kučera.

Podle statistik přitom nehrozí, že by antivirové programy měly o práci nouzi. V roce 2004 překonal počet virů sto tisíc, v roce 2008 milion a v současnosti se již jejich počty nedají odhadovat, denně jsou detekovány desetitisíce nových virů nebo modifikovaných starších verzí.


Hledání investora

Když se spolumajitelé Avastu před osmi lety rozhodli hledat investora, najali si poradce a sepsali svůj první byznys plán. S ním odletěli do Londýna, kde na Berkeley Square navštívili firmu Summit Partners, předvedli jí prezentaci a nabídli čtvrtinu akcií. „Nikoho to tam nezajímalo,“ poznamenává lakonicky Eduard Kučera. Poté jednali s jedním německým fondem.

Dohodli se na ceně, jenže když fond za rok sehnal potřebné peníze, byla již hodnota Avastu dvojnásobná. Němci se kvůli vyšší ceně urazili. A tak nakonec Avast v srpnu 2010 uzavřel smlouvu s firmou Summit Partners, s níž majitelé vedli své první londýnské jednání. „Ten samý balík jsme jí však prodali za dvacetkrát vyšší cenu,“ uzavírá Eduard Kučera. S Pavlem Baudišem jsou dodnes většinovými akcionáři, deset procent akcií drží ještě zaměstnanci.


Cena přenosu

Protože veškeré aktualizace antivirového programu jsou pro sto osmdesát milionů uživatelů zdarma, bylo pro firmu klíčové vybudování struktury co nejlevnějšího přenosu dat. Když před lety dostali nabídku od globální firmy Akamai v ceně gigabyte za šest euro, vysmáli se jí. V té době totiž v Avastu přenášeli jeden gigabyte za 50 centů. V současnosti distribuují jeden gigabyte za méně než jeden cent. „Měsíčně pošleme kolem devíti petabytů dat, ve špičce jsme schopni dodat více než 100 gigabytů dat za sekundu. To je asi tolik jako celý český internet,“ zdůrazňuje Eduard Kučera.


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče