Muskův Hyperloop vzbudil nadšení i pochybnosti

15. srpna 2013, 08:28 - Petr Třešňák
15. srpna 2013, 08:28

Futuristická koncepce, nízké náklady, závratná rychlost. Tak by podle podnikatele a vizionáře Elona Muska mělo vypadat cestování mezi Los Angeles a San Franciskem. Jeho studie Hyperloop využívá tubusy s nízkým tlakem vzduchu a lineární magnetické urychlovače v tubusech, jimiž se požene kapsle s cestujícími. To vše má stát šest miliard dolarů. Reakce světových médií se týkají hlavně uskutečnitelnosti představeného projektu.

Die Welt: Podobné nápady existují desetiletí

Realizovaný projekt vysokorychlostní železnice v Kalifornii, o nějž se zajímá i Siemens s vlaky ICE, má konkurenci. Byť na papíře. Region kreativců ze Silicon Valley si zaslouží něco lepšího, než jsou kola a kolejnice, argumentuje vizionář Elon Musk. Teď věří v politickou podporu svého nápadu. Jeho tubusy však mají hned několik předchůdců. Před 40 lety představil americký think tank Rand Corporation ideu podzemního systému rychlovlaků ve vakuovém tunelu s elektromagnetickým pohonem. Podle představ tvůrců měla cesta z New Yorku do Los Angeles trvat půl hodiny. Také ve Švýcarsku se rodil podobný projekt. Před dvaceti lety dokonce existovaly velmi konkrétní plány na realizaci Swissmetra, podzemní magnetické dráhy. Projekt byl definitivně pohřben teprve v roce 2009 kvůli nedostatku financí. Muskův Hyperloop prakticky kombinuje různá řešení minulosti. Ideálně by Hyperloop měl podle Muska fungovat na vzdálenostech do 1500 kilometrů. Na delší distance už by měla být rychlejší i levnější nadzvuková letadla. Cenné na Muskově iniciativě je, že ji nabízí jako „otevřený systém“, kde jsou vítány další technické návrhy řešení.
Možná i proto, že Musk se nemůže Hyperloopu věnovat přednostně, neboť je příliš zaměstnán svými dalšími aktivitami – SpaceX a Tesla. Pokud jde o vesmírnou divizi, nedávno Musk dokončil úspěšný test s raketovým modulem, který je schopen návratu na místo startu. To žádná vesmírná agentura neumí. Přitom když Musk před deseti lety se SpaceX začínal, odborníci z branže zpochybňovali, že bude vůbec schopen postavit raketu.

MIT Technology Review: Experti zpochybňují Muskův sen

Před deseti měsíci Elon Musk, výkonný ředitel Tesla Motors a SpaceX, požádal inženýry z těchto společností, aby mu pomohli vymyslet nový způsob přepravy. Zrodil se Hyperloop. Musk není expert na masovou dopravu, ale získal si kredit některými úspěšnými realizacemi. „Nevidím na tom nic, co by odporovalo fyzikálním zákonům,“ říká John Hansman, profesor aeronautiky a astronautiky při Michiganském technologickém institutu. „Bude to však extrémně drahé a je tam řada technických výzev,“ dodává. Jednou z největších otázek je energetická náročnost systému. Samotná idea přepravy v tubusech láká inženýry již dlouho. Ale jsou s tím problémy. Mělo-li by v nich být vakuum, bylo by to extrémně náročné na utěsnění. Pneumatické systémy zase zvyšují tření. Muskův projekt je hybridem obou přístupů. Systém pracuje s nízkým tlakem vzduchu spíše než s vakuem, který bude snazší udržovat. Ale i to si vyžádá obrovské dávky energie v závislosti na kvalitě utěsnění. Velkým problémem bude i kapitál. Další profesor MIT Joseph Sussman poznamenal, že Spojené státy nebyly dosud schopny realizovat ani rychlovlaky prověřené provozem na jiných kontinentech. „Jsme za Japonci, Francouzi a dalšími. Vezmeme-li v úvahu, že neumíme postavit ani vyzkoušené systémy, těžko se nám může podařit něco tak nejistého,“ uvedl.

The Daily Telegraph: Pouhá fantazie, nebo realizovatelná výzva?

Představení Muskova „pátého způsobu přepravy“, který pasažéry v kapslích vystřelí rychlostí přes tisíc kilometrů za hodinu, vzbudil pořádnou vlnu zájmu. Aby ne, jeho plán je velmi ambiciózní. V 57stránkové studii předložil vizi, v níž budou pasažéři za 20 dolarů hnáni nadzemními tubusy pomocí magnetických lineárních akcelerátorů umístěných v tubusech. Prý si to vyžádá jen šest miliard dolarů. Na první poslech to zní uskutečnitelně. Jaké jsou překážky? Předně chlazení. Musk počítá s maximální teplotou vzduchu při kompresi 283 stupňů Celsia. To si podle analytika Navigant Research Sama Jaffeho vyžádá velké chladicí systémy, což zvýší hmotnost a sníží efektivnost kapsle. Dalším problémem bude vítr (zeptejte se architektů výškových budov). Pokud nebude tak dlouhá a někde i vysoká trať navržena a realizována s tímto ohledem, bude se ve větru vlnit a kroutit i bez provozu. A dále. Šestimiliardový odhad nezahrnuje výkup pozemků. Trať je sice úzká, ale dlouhá přes 400 mil. Získat samotné stavební povolení nebude legrace. Co provoz na terminálech? Aby Musk přepravil 7,4 milionu lidí za rok, jak se dušuje, bude muset vypravit jednu kapsli každou minutu dvanáct hodin denně sedm dní v týdnu. Přitom chce dodržovat pomalé letištní bezpečnostní procedury. A pak, existují přece špičky, v nichž lidé cestují do práce a z práce. Co s tím? A nakonec: Musk sám na svůj projekt nemá čas. Hyperloopu tedy chybí to nejpodstatnější – Elon Musk.


Čtěte také:

600 kilometrů ujedete za půl hodiny, říká o revolučním dopravním systému vizionář Elon Musk

Tesla Motors hlásí zisk 26,3 milionů dolarů a míří do Evropy

Elon Musk má skromný cíl: zemřít na Marsu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče