Kloboučnická story

24. září 2007, 00:00 - Robert Šimek
24. září 2007, 00:00

Ignaz FlussSeveromoravské město Příbor je spojováno hlavně s nejslavnějším zdejším rodákem Sigmundem Freudem. O průmyslový rozvoj oblasti se ale zasloužili místní podnikatelé – továrníci Raška, Reiser, Mandler či Schnürer. A také výrobce klobouků Ignaz Fluss.

Ignaz Fluss Severomoravské město Příbor je spojováno hlavně s nejslavnějším zdejším rodákem Sigmundem Freudem. O průmyslový rozvoj oblasti se ale zasloužili místní podnikatelé – továrníci Raška, Reiser, Mandler či Schnürer. A také výrobce klobouků Ignaz Fluss.

Devítitisícové město Příbor leží v malebném podhůří Beskyd, nedaleko bývalého okresního města Nový Jičín. Vzniklo v polovině 13. století a patří k nejstarším městům severovýchodní Moravy.

Již od středověku se zde výrazně rozvíjelo soukenictví, které počátkem 19. století přešlo v tovární výrobu. Největší podniky ve městě měli Jan Raška, Albert Reiser a Šimon Mandler, brzy jim ale přibyl silný konkurent - Ignaz Fluss.

I on se zpočátku zabýval výrobou sukna a vedl si velmi dobře. Opravdový věhlas mu ale přinesla teprve výroba klobouků, se kterou začal roku 1883.

 Zrodila se firma

Ignaz Fluss se narodil roku 1825 v rodině židovského obchodníka Jacoba Flusse. S podnikáním začal již v letech 1846 až 1847, kdy si v Příboře založil malou firmu na úpravu a prodej sukna. Zřejmě se mu dařilo, protože hned v následujících letech dílnu rozšířil a vybudoval i vlastní soukárnu a tkalcovnu.

Roku 1860 se Fluss rozhodl výrobu zmechanizovat a zakoupil parní stroj o výkonu sedm kilowattů. O čtyři roky později instaloval do podniku i první mechanické tkalcovské stavy a z malé firmy se stala moderní továrna.

Roku 1869 zakoupil ještě několik strojů na potisk plátna značky Rouleaux a závod následně vybavil ještě dalším parním strojem (tentokrát už ale s výkonem 60 kilowattů). Podnik se stále rozrůstal o nové budovy a brzy již zabíral celou plochu mezi dnešními ulicemi Nádražní a Smetanovou.

 Klobouky u Rašky

Klíčovým pro další rozvoj firmy se stal rok 1883, kdy Ignaz Fluss získal také bývalou továrnu Jana Rašky. Objekt, stojící na stejném břehu řeky Lubiny jako Flussův podnik, byl vůbec prvním soukenickým závodem ve městě.

Vybudoval ho bývalý příborský starosta Jan Raška již roku 1846 a vyráběl v něm kvalitní sukno, známé i v cizině. Později získala manufakturu firma Russo a Finzi, která produkci rozšířila také o turecké fezy.

Ignaz Fluss tedy kupoval zavedenou značku. Přesto se rozhodl sortiment změnit a hned v roce 1883 zavedl v Raškově továrně výrobu klobouků. Závod vybavil moderním parním strojem o výkonu 75 kW, který poháněly hned tři parní kotle. Roku 1910 měl závod již 280 zaměstnanců a výrobky vyvážel do mnoha zemí Evropy (převážně na Balkán), do Asie i Jižní Ameriky.

Splynutí podniků

Také původní Flussův závod byl na přelomu 19. a 20. století na vrcholu. Pracovaly v něm již tři parní stroje (jeden záložní), továrna měla parní vytápění a dokonce elektrické osvětlení. Pracovalo v ní celkem 400 dělníků a jejich počet neustále rostl.

Roku 1906 pod značkou „I. Fluss“ fungovala výroba sukna a vlněného zboží s přádelnou, niťárnou, mechanickou tkalcovnou, barevnou a úpravnou. Dále se rozvíjela výroba pleteného zboží, vlněných čepic, šišáků a také přádelna a trhárna vlny. Energii pro továrny přitom dodávaly již parní stroje o celkovém výkonu 224 kW!

Objekty obou textilních podniků (Flussova i původního Raškova) postupně splynuly v jeden celek u bývalého vodního náhonu. Zástavba v těchto místech je zanesena již na katastrální mapě z roku 1833, do začátku 20. století se však areál mnohonásobně rozrostl. Provoz byl rozšiřován hlavně jihovýchodním směrem k řece Lubině, kde vznikly nové jedno-, dvou- i třípodlažní objekty.

 Přátelství s Freudem

Ignaz Fluss roku 1909 zemřel a vedení závodu převzali synové Alfred, Emil a Richard. První se narodil roku 1854 a ve firmě pracoval již za otcova života. Do roku 1927 se stal takzvaným „senioršéfem“ a hlavní sídlo podniku postupně přenesl do Vídně.

Jeho mladší bratr Emil se narodil roku 1856 a byl velkým přítelem zmíněného Sigmunda Freuda. Oba byli stejně staří a ačkoliv se Freudovi již roku 1859 odstěhovali z Příbora do Vídně, mladý Sigmund se do rodného města rád vracel.

Přijel i roku 1872. Ubytoval se zřejmě přímo ve správní budově podniku a u Flussů strávil celé prázdniny. Na toto období později rád vzpomínal a Emilovu mladší sestru Giselu dokonce označil za svou první platonickou lásku. Bylo jí tehdy 13 let.

 Hvězda svítí dál

Alfred, Emil a Richard Flussovi úspěšně pokračovali v otcově práci. Patřili k významným občanům Příbora a svého času vlastnili ve městě až 14 domů. Konec první světové války a rozpad rakousko-uherské monarchie jim však podnikání výrazně ztížil. A když se ke všemu přidala ještě celosvětová hospodářská krize ve třicátých letech, znamenalo to konec kdysi velkého a prosperujícího podniku.

Nástup fašismu pak jakékoliv další snahy o obnovu výroby zhatil a příslušníci židovské rodiny Flussů byli rádi, že zachránili holé životy. Z Vídně se jim většinou podařilo uprchnout do USA, kde někteří jejich potomci žijí dodnes.

Příborská firma „Továrna na sukna a vlněné zboží, Ignaz Fluss“ zanikla a opuštěné objekty se změnily ve sklady, dílny a prodejny. Někdejší Raškův podnik byl téměř celý zbourán.

Dnes tak na rodinu Flussů upomíná už jen restaurace „U Zlaté hvězdy“, otevřená roku 2003 v bývalé správní budově závodu (kde bydlel i Sigmund Freud). Název dostala podle firemní značky Ignaze Flusse – černého klobouku v osmicípé hvězdě.

 Ignaz fluss (1825-1909) Severomoravský podnikatel Ignaz Fluss se narodil 31. července 1825 v rodině židovského obchodníka Jacoba Flusse. Některé prameny uvádějí jako rodiště obec Tysměřice, její název ale není nikde doložen. S podnikáním začal již v jednadvaceti letech, kdy si v Příboře založil malou soukenickou firmu. Postupně se vypracoval a roku 1883 koupil i závod bývalého konkurenta Jana Rašky. V něm pak začal s úspěšnou výrobou klobouků. Podnik řídil až do začátku 20. století, kdy ho předal synům. Na sklonku života se pak odstěhoval do rakouského Badenu, kde 8. srpna 1909 také zemřel.
 Emil fluss (1856-1927) Prostřední syn Ignaze Flusse se narodil 8. října 1856 v Příboře (tehdy zvaném Freiburg). Vyučil se v otcově firmě, jejíž vedení pak počátkem 20. století s bratry Alfredem a Richardem převzal. V mládí byl velkým přítelem Sigmunda Freuda, který rodný Příbor rád navštěvoval. Roku 1872 s ním Emil dokonce strávili celé prázdniny. S manželkou Ottilií Mandlovou měl jedinou dceru Lilly, o které není nic dalšího známo. V průběhu 20. let minulého století se zřejmě celá rodina přestěhovala do Vídně, kde vznikla nová centrála firmy. Emil Fluss ji vedl až do své smrti v roce 1927.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče