Jak zabít civilizaci

26. března 2010, 12:25 - Benjamin Kuras
26. března 2010, 12:25

Pod taktovkou Bruselu běží projekt „Euro-Med“, který zavání islamizací Evropy

Evropská unie zahájila postupnou imigraci 56 milionů muslimů ze Středozemí v onom slavném „společném řízení migračních toků a tlaků“ nastoleném Lisabonskou smlouvou. Projekt se jmenuje „Euro-Mediterranean Partnership“ (nebo také takzvaný barcelonský proces a posléze Unie pro Středomoří) a v byrokratických útrobách EU se s vyloučením veřejnosti připravuje už patnáct let. Číslice 56 milionů se objevila v britském deníku The Daily Express 11. října 2008 – v jednom z mála článků na toto téma – který ji našel ve zprávě Eurostatu. Statistický úřad unie takto odhadl počet imigrantů potřebných na vyrovnání demografického úbytku v celé Evropě mezi roky 2010 a 2050. Aby bylo z čeho živit rostoucí počty evropských důchodců.

Utajený, ale funkční
Odhad Eurostatu však vychází z předpokladu, že všichni imigranti budou pracovat a platit daně. Ten je už dnes mírně řečeno teoretický, protože v některých evropských zemích imigrace přestala být čistým ekonomickým přínosem a stala se zátěží, když nezaměstnanost v imigrantských komunitách několikanásobně převýšila míru nezaměstnanosti domorodců. Následkem krize a růstu nezaměstnanosti se pak trochu ztlumila rétorika propagátorů projektu. Mezi ty nejhlasitější patří Nicolas Sarkozy, který s nástupem francouzského předsednictví unie v červenci 2008 prohlásil: „Ze Středozemí uděláme oblast míru a vybudujeme ji tak, jak jsme vybudovali EU.“ Krize a růst nezaměstnanosti v témže roce však Sarkozymu znemožnily projekt, tehdy již přejmenovaný na Unii pro Středomoří, spustit do konce 2008, jak zamýšlel. Jednu chvíli dokonce kolovaly dohady, že se od projektu upustilo.
A pak najednou uprostřed roku 2009 zjistili Dánové, že projekt běží plnou parou – ve spolupráci s dánskou vládou, tajně, bez informování veřejnosti, s absolutním mlčením médií. Že na to z celé Evropy přišli zrovna (a jen) Dánové, bylo díky několika jejich aktivním občanským organizacím, z nichž jednou je aliance SIOE (Stop Islamisation Of Europe). Ta koncem loňského května uspořádala v dánském parlamentu o euro-středomořském projektu konferenci, která s použitím oficiálních internetových dokumentů EU předložila důkazy, že „Euro-Med“ pokročil k vytváření nové „Velké EU“ v hranicích podobných Římskému impériu. Vedle unijní sedmadvacítky zahrnuje i šestnáct severoafrických a blízkovýchodních zemí. Má sekretariát a dva společné prezidenty, jednoho „severního“ a druhého „jižního“. Na konferenci promítané dokumenty EU potvrzovaly, že už od letošního roku, ale naplno v roce 2012 má v „Euro-Med“ fungovat volný pohyb zboží a osob. Jiné dokumenty počítaly s oněmi citovanými 56 miliony muslimů a tím praktickou islamizací Evropy. Pozvání na konferenci nepřijal nikdo z vládních politiků ani šéfredaktorů, kterým účastníci chtěli položit otázku, proč tyto informace veřejnosti zamlčují. Dánský premiér Lars Lőkke Rasmussen odmítl odpovědět na dva dopisy žádající vysvětlení, proč vláda občanům existenci projektu zamlčuje. Několik nevládních poslanců, kteří přišli, o projektu „Euro-Med“ také zjevně nic nevěděli a zažili na konferenci informační šok. Pozvaný americký odborník na islám profesor Bill Warner přednesl historické důkazy, že toto náboženství se nikdy nevzdává a nepřizpůsobuje, nýbrž vždy usiluje o nadvládu. A že tudíž „Euro-Med“ směřuje k definitivnímu konci západní civilizace v Evropě během jedné generace.

Kampaň je úspěšná Základem projektu „Euro-Med“ je dohoda o euro-středomořském partnerství z Barcelony v listopadu 1995. Podepsaly ji všechny tehdejší členské státy EU plus Maroko, Alžírsko, Tunisko, Egypt, Jordánsko, Palestina, Sýrie, Libanon, Turecko a Izrael. Lisabonskou smlouvou její platnost přešla automaticky i na nové členy EU. Dle dohody se státy zavazují zavést od roku 2010 politické partnerství, kulturní partnerství, volný obchod, ekonomickou integraci, volný pohyb a zvýšený rozpočet finanční pomoci partnerským islámským zemím. Jaké postavení bude mít v dnešní zostřené situaci Izrael, je v této chvíli nejasné. Na základě barcelonské dohody postupně vznikly desítky specifických institucí a projektů, jež (většinou z rozpočtu EU) „Euro-Med“ splétají a proplétají prakticky ve všech oborech: energetika, průmysl, obchod, turismus, vědecký výzkum, telekomunikace, informatika, regionální infrastruktura, doprava, životní prostředí. V popředí stojí koordinační činnosti kulturní, vzdělávací a mediální. Jednou z nejdůležitějších a nejaktivnějších institucí „Euro-Med“ je vzdělávací nadace Anna Lindh Foundation, kterou v roce 2005 společně založily Arabská liga, EU a UNESCO. Její kulturní politikou, jak ji vysvětlil tehdejší šéf Traugott Schoefthaler, je „útočit na stereotypy, předsudky a ignoranci a měnit každodenní žurnalistiku“, aby prosazovala „mezikulturní porozumění“. Rozvíjet „mezikulturní dovednosti novinářů, školáků a umělců, řídit výstavy a kulturní produkce a školit učitele, aby jejich učení bylo multikulturní“. K tomuto účelu EU uzavřelo smlouvu o spolupráci s islámskou vzdělávací, vědeckou a kulturní organizací ISESCO, jejímž vyhlášeným programem je šířit islámské myšlení a životní styl v celém světě. V Dánsku v roce 2006 uspořádala šestitýdenní islámský festival. Této kampani nelze upřít úspěch: jen Itálie odhaduje, že na islám v uplynulém desetiletí konvertovalo nejméně čtvrt (podle některých pramenů až půl) milionu mladých Italů. Žádná reciproční propagace křesťanské kultury v islámských zemích ze zdrojů EU neprobíhá, je to tažení jednosměrné.
Otázku, proč se žádné zprávy o „Euro-Med“ neobjevují v hlavích médiích, se konference v Kodani pokusila zodpovědět informací o průběhu semináře pracovníků médií s činiteli EU na téma „Rasismus, xenofobie a média“ ve Vídni v květnu 2006. Ten po konstatování, že standardy zpravodajství a odpovědnosti médií zdaleka nejsou uspokojivé, ujistil, že EU nehodlá média cenzurovat či regulovat, nýbrž že všechno raději ponechá „seberegulaci prostřednictvím profesních organizací“. Slovy bývalé komisařky pro zahraniční vztahy Benity Ferrerové-Waldnerové je to proto, že „svoboda projevu je centrální mezi hodnotami a tradicemi Evropy“, ale „její zachování závisí na odpovědném chování jednotlivců“. Logické: svobodu zachová ten, kdo se jí dobrovolně vzdá.

Hrozí tisícileté temno?
Konference SIOE konstatovala, že taková odpovědná seberegulace už zjevně v Dánsku funguje dokonale, neboť se na ni nedostavil nikdo z hlavních médií. Ani jí se tedy nepodařilo protrhnout mediální zatmění, třebaže dva týdny po ní, 10. června 2009, přišlo další potvrzení od Evropské komise ve sdělení Evropskému parlamentu: „Byla dohodnuta společná agenda pro usnadnění integrace do evropských společností. Byla také ustavena partnerství s neunijními zeměmi, aby se otázky migrace mohly řídit harmonicky. V roce 2006 bylo v unii registrováno 18,3 milionu neunijních občanů. Dá se očekávat, že migrační tlaky budou sílit. Je to následkem populačního růstu a chudoby v mnoha zemích jejich původu a stárnutím populace Evropy. Mezi lety 2008 a 2060 poklesne počet lidí pracovního věku o 50 milionů.“ A ty chce EU doplnit z islámských zemí.
Ale mediální zatmění trvá. Až z Ameriky jej musely narušit The Washington Times, když si 30. prosince troufly ocitovat varování kontroverzního nizozemského poslance Geerta Wilderse: „Jsme teď svědky hlubokých proměn, které navždy změní osud Evropy a odešlou celý kontinent do – slovy Ronalda Reagana – tisíciletého temna.“
A někdo z českých politiků, kteří nás tak nadšeně do Lisabonské smlouvy táhli, nám už pomalu dluží upozornění, kdy ty partnerské migrační toky dotečou k nám a jak si s nimi máme poradit.

Mohlo by vás zajímat

 Ilustrační foto

Aramco investuje do infrastruktury a projektů osm bilionů

Praha Negrelliho viadukt

Železničáři chtějí opravit Negrelligo viadukt. Cenu odhadují na 1,2 miliardy

 Vlády Česka a Slovenska na společném jednání v Bratislavě

Skončilo zasedání vlád ČR a SR, tématem doprava, brexit i oslavy výročí

Budova banky UniCredit v Římě

UniCredit zvažuje emisi akcií a prodej majetku za 16 miliard eur

Čajka z roku 1977

Galerie: Obrněné limuzíny sovětských pohlavárů slouží v Rusku dodnes

Prezidentská debata nanečisto. Na místech figurantů již brzy zasednou soupeři o post prezidenta USA, Hillary Clintonová a Donald Trump.

Nejsledovanější debata v dějinách: pokoří Trump s Clintonovou Super Bowl?

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče