I přes strasti jaderného průmyslu Rosatom posiluje pozici

07. července, 12:45 - Václav Herz
07. července, 12:45

Pro většinu společností by pravděpodobně byly problémy tří největších konkurentů důvodem k oslavě. Nicméně u ruské jaderné korporace Rosatom vyvolala nedávná úskalí jeho soupeřů – společností Westinghouse, Areva a Kepco – znepokojení.

Jejich strasti dobře reprezentují hrozbu, kterou za současných tržních podmínek představují pro jaderné elektrárny obnovitelné zdroje, uvádí Kirill Komarov, zástupce výkonného ředitele společnosti Rosatom.

„Jejich problémy nejsou špatné jen pro ně, ale také pro celé průmyslové odvětví,“ uvedl Komarov pro britské Financial Times. „Skutečná konkurence mezi různými jadernými dodavateli nyní není. Soupeříme s uhlím, plynem, obnovitelnými zdroji, abychom mohli poskytnout rozumné a ekonomické řešení.“

Zvyšování nákladů na jaderné technologie nové generace a zpomalování nových zakázek – částečně v důsledku rostoucí konkurence ze strany obnovitelných zdrojů a jiných alternativních zdrojů elektrické energie – přispěly k tlaku na průmysl.
Japonská společnost Toshiba se stáhla z mezinárodních projektů po zaplacení částky 6,3 miliardy dolarů v odpisech za projekty firmy Westinghouse, francouzská společnost Areva se utápí v dluzích a prochází rozsáhlou restrukturalizací po státní rekapitalizaci a nový jihokorejský prezident slíbil odchod od jaderné energie, což je rána pro státní podnik Kepco.
„Hlavním problémem jaderného průmyslu je nedostatek důvěry,“ prohlásil Komarov. „Když vidíme příklady někoho, kdo selhal s nějakým projektem, není to dobré pro nikoho, a proto nemůžeme říct, že jsme spokojeni s problémy společností Areva a Westinghouse.“

Kirill Komarov

Mnoho analytiků stále vidí v Rosatomu korporaci, která rozšiřuje působnost svého jaderného průmyslu a s ohledem na své ambice těží ze současné krize. Tato korporace řídí 42 projektů jaderných elektráren ve 12 zemích, včetně členských států Evropské unie (Finska a Maďarska), v uplynulém desetiletí uvedla do provozu deset jaderných bloků a na příštích deset let má zakázky v hodnotě 133 miliard dolarů, a to bez započítání domácího obchodu. Tyto skutečnosti hrají roli v předpovědích Mezinárodní energetické agentury o ztrojnásobení jaderné kapacity do roku 2060.

Rosatom staví elektrárny v Bělorusku, Indii, Íránu, Číně a Bangladéši, stejně jako v osmi lokalitách v Rusku. Dále byly podepsány dohody na projekty v Egyptě, Nigérii, Jordánsku a Arménii.

Rozsáhlý vliv korporace Rosatom však některé znepokojil. Její role jako 34% akcionáře a dodavatele jaderného paliva pro finskou jadernou elektrárnu Hanhikivi téměř způsobila kolaps finské vlády v roce 2014, kdy Strana zelených na protest opustila vládní koalici.

Trvalo tři roky, než Evropská unie schválila maďarský projekt pro jadernou elektrárnu Paks II, která bude postavena a spolufinancována Rosatomem, a to kvůli obavám Bruselu z ruského vlivu na tuto zemi.

Korporace Rosatom již využívá výhod současné krize. V minulém roce podepsala první smlouvu na dodávku paliva do elektrárny postavené západním rivalem ve Švédsku. Komarov říká, že podobná dohoda je možná i ve Spojených státech.
Největší posun ve strategii však představuje nedávné rozhodnutí korporace Rosatom investovat do větrné energetiky. Společnost přetvořila některé své výrobní kapacity na stavbu turbín a říká, že její zkušenosti s jadernými elektrárnami jsou užitečné i při správě větrných elektráren. V plném proudu je tak projekt na výstavbu větrných elektráren o celkovém výkonu až 1 GW.

Rusko také nedávno představilo dotace pro domácí obnovitelné technologie. „Všechny jaderné společnosti začínají rozpoznávat závažnost konkurenční hrozby způsobené rychle zlevňujícími obnovitelnými zdroji,“ doplnil Yeo. „Přechod společnosti Rosatom k obnovitelným zdrojům se nestal příliš pozdě, a může tak získat výhodu druhého tahu, neboť firmy, které nyní investují, těží z nižších nákladů.“

Nicméně Komarov není nadšenec do obnovitelných zdrojů. Poznamenal, že pro zajištění stejné výroby jako z jaderné elektrárny s instalovaným výkonem 1200 MW s rozlohou 1 kilometr čtvereční byste potřebovali větrnou farmu velikosti Andorry a solární panel velikosti Kodaně, přičemž dodal, že „odpověď je v kombinování energetických zdrojů“.
„Pokud myslíme vážně zelenou budoucnost pro svět … pak je zde prostor pro každého,“ uzavřel.


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít