Dynastie Terschů: od bělidla po radnici

25. dubna 2009, 00:00 - Robert Šimek
25. dubna 2009, 00:00

Podnikatelská rodina Terschů se výrazně zasloužila o rozvoj severomoravského Šumperka. Franz Xaver Tersch obchodoval s plátnem, jeho syn Franz provozoval první soukromou poštu v monarchii a vnuk Friedrich byl dlouholetým starostou a zvelebitelem města.

Budovu Pavlínina dvora využívá Vlastivědné muzeum.

Autor: Petr Šimek

V sadech 1. máje v centru Šumperka stojí výrazná neorenesanční budova s reprezentativním průčelím. Říká se jí Pavlínin dvůr, podle manželky někdejšího majitele barona Chiariho. Podoba budovy je výsledkem přestavby z let 1875 až 1876, historie tohoto objektu je ale delší.

Původně se jednalo o zemědělský statek, určený především k chovu skotu a výrobě mléčných výrobků. Vybudoval ho roku 1815 zámožný šumperský měšťan Franz Xaver Tersch, který zbohatl na obchodu s plátnem. Od roku 1812 byl majitelem nedalekého zámku Třemešek a nový dvůr měl sloužit k jeho zásobování.

Textilní nákladník

Rodina Terschů pocházela z Rakouska a na sever Moravy přišla někdy kolem roku 1733. Franz Xaver Tersch se narodil roku 1764 v Šumperku v rodině výběrčího tabákové daně. O jeho vzdělání nejsou žádné zprávy, brzy se ale výhodně oženil s dcerou apelačního rady, čímž získal peníze na vlastní podnikání.

FRANZ XAVER TERSCH (1764-1819)

Narodil se roku 1764 v Šumperku v rodině výběrčího tabákové daně. Po sňatku s dcerou apelačního rady Barborou Dietrichovou začal podnikat v tabákovém průmyslu, brzy ale přešel na obchod s plátnem. Vybudoval velký nákladnický podnik s několika sty dělníky a založil i několik bělidel. Roku 1802 koupil panství Chudobín a za další čtyři roky byl povýšen do rytířského stavu. Roku 1812 získal ještě zámek Třemešek a v Šumperkru založil statek, pozdější Pavlínin dvůr. Zemřel 24. srpna 1819.

Zpočátku se věnoval produkci tabákových výrobků, záhy ale přešel na obchod s lněnou přízí a plátnem, které skupoval od drobných venkovských výrobců. Vybudoval nákladnický podnik, který odebíral zboží od několika set domácích tkalců a jeho produkce směřovala do řady měst v širokém okolí.

Aby dosáhl vyšší kvality výrobků, postavil Tersch i několik bělidel příze a plátna, ve kterých využíval moderní běličské metody. Výrazně se zasloužil o povznesení tohoto odvětví a vytvořil několik stovek pracovních míst.

Rytíř z Chudobína

Tersch brzy nashromáždil obrovský majetek, jeho cíl byl ale vyšší. Toužil získat šlechtický titul, roku 1802 proto za 306 tisíc zlatých koupil od Marie Anny von Gilleis panství Chudobín u Litovle a stal se zámeckým pánem. Za čtyři roky ho pak císař František II. skutečně povýšil do rytířského stavu s predikátem „von Chudwein“ (z Chudobína).

Roku 1812 přikoupil ještě zámek Třemešek, ležící zhruba kilometr východně od Šumperka. Původní renesanční sídlo Bukůvků z Bukůvky ovšem nemělo žádné hospodářství, bylo k němu tedy nutné připojit statek. Ten vybudoval Tersch u silnice do Uničova v místech dnešního Pavlínina dvora a umístil do něj kravíny, mléčnice a stodoly pro skladování píce.

Budovy navazovaly na obytné stavení a tvořily rozsáhlé nádvoří. Pro tento netypický vzhled se proto areál někdy označoval také jako rytířský dvorec.

Soukromý poštmistr

Počátkem 19. století už se do Terschova podnikání zapojili i synové Anton a Franz. Především mladší Franz se přitom choval velmi rozmařile. Výrazně rozšířil šumperský dvůr a uprostřed severního křídla nechal postavit honosný klasicistní dům.

Obchodu s textilem se příliš nevěnoval a snažil se uspět v jiných oborech. Roku 1841 převzal vedení místní pošty a o šest let později se stal i provozovatelem poštovní přepřahovací stanice. Pošta stála na dnešní Starobranské ulici a v sousední Havlíčkově třídě byly stáje pro koně. Jednalo se o soukromý podnik, což byl tehdy naprostý unikát.

FRANZ TERSCH (1801-1884)

Syn Franze Xavera Tersche

se narodil roku 1801 v Šumperku. Zpočátku se podílel na otcově podnikání, roku 1841 ale převzal vedení místní pošty a stal se prvním soukromým poštmistrem a provozovatelem přepřahovací stanice v habsburské monarchii. Nákladně rozšířil otcův statek v Šumperku a roku 1857 se pustil i do velkorysé přestavby zámku v Třemešku. Síly ale přecenil a roku 1861 musel obě budovy prodat. Ponechal si pouze poštu, kterou vedl až do smrti roku 1884.

Roku 1857 se Franz pustil i do nákladné přestavby zámku v Třemešku. Síly ale přecenil a brzy se ocitl ve finanční tísni. Roku 1861 proto celé panství i s šumperským dvorem prodal a ponechal si pouze poštu, kterou provozoval až do roku 1884.

Zasloužilý starosta

Velké plány měl i starší bratr Anton, který vlastnil zámek Chudobín. Vedle starého objektu nechal roku 1847 postavit nové pseudorenesanční sídlo, neměl ale žádného mužského potomka a rodová větev jeho smrtí vymřela po meči.

Pokračovatelem rodu se stal Franzův syn Friedrich, narozený roku 1836. Na rozdíl od otce a strýce byl dobrým hospodářem, upadající rodinné podnikání ale neoživil. Roku 1876 vstoupil do veřejného života, stal se členem obecní rady a hned v následujících volbách byl roku 1882 zvolen starostou Šumperka.

Tuto funkci zastával pětadvacet let a výrazně přispěl k modernizaci města. Zasloužil se o vybudování kanalizace, hřbitova, lázní, Spolkového domu i několika parků. Od roku 1878 byl poslancem moravského zemského sněmu, roku 1894 získal kříž Řádu Františka Josefa a roku 1906 byl jmenován čestným občanem.

FRIEDRICH TERSCH (1836-1915)

Syn Franze Tersche se narodil 30. března 1836 v Šumperku. Na rozdíl od otce byl dobrým hospodářem, v rodinném podnikání ale nepokračoval a věnoval se veřejnému životu. Od roku 1876 byl členem městské rady a roku 1882 byl zvolen starostou města. Tuto funkci vykonával dvacet pět let a výrazně přispěl k celkovému rozvoji Šumperka. Roku 1878 byl zvolen poslancem moravského zemského sněmu a roku 1894 byl vyznamenán křížem Řádu Františka Josefa. Zemřel 14. prosince 1915.

Muzeum a hotely

Rodina Terschů byla v Šumperku všeobecně známá a uznávaná, po druhé světové válce museli ale její členové kvůli německé národnosti město opustit. Bývalý Terschův statek (od roku 1882 Pavlínin dvůr) připadl roku 1947 státu a po několika letech nevhodného využívání začala jeho rekonstrukce pro potřeby Vlastivědného muzea, které v něm sídlí dodnes.

Zámek Chudobín se stal školicím střediskem Sigmy Olomouc a po roce 1989 byl upraven na hotel. Podobně jako zámek v Třemešku, který byl za minulého režimu internátem učňovského střediska Dřevařských závodů Šumperk. Na sklonku 20. století se dočkal rekonstrukce a nyní nabízí až sto hotelových lůžek.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Kde vám zítra za vysvědčení dají slevu nebo dárek?
Kolik si koupíte za 1000 Kč na dovolené v Turecku nebo v Chorvatsku?
10 věcí, které by měl OSVČ znát o placení zdravotního pojištění
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
Auta
Dopravní nehoda v zahraničí: Jak získat odškodnění?
Pět lákavých ojetin, které vás ale nechají někde stát
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a Exclusive. Český trh si ještě počká
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Technologie
Laserový projektor od Xiaomi vykouzlí 150palcový obraz jen 50 cm od stěny
NAND Flash se zápisem QLC je skutečností. Toshiba ji začíná vyrábět, jeden čip má 96 GB
Virtuál Kaktus zruší FB zdarma i zpomalené surfování. Data ale budou levnější
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít