Menu Zavřít

Komentář: Umělá inteligence je hrozba, ale i příležitost

Autor: Profimedia.cz

Někdo vidí v umělé inteligenci bezmála konec lidstva, jiní její dopad na produktivitu a zaměstnanost bagatelizují. Jisté je, že zatím nevíme, co bude.

Když nevíte, co bude, je nejlepší se zeptat těch, o nichž se domníváte, že by vědět mohli. V rámci jednoho výzkumu bylo osloveno 1900 expertů, kteří mají co říct k umělé inteligenci, jaké dopady bude mít do roku 2025 na trh práce, a vyšel tento výsledek: téměř polovina dotázaných (48 procent) předpokládá, že robotizace s využitím umělé inteligence bude znamenat ohrožení pracovních pozic jak lidí v montérkách, tak bílých límečků. Ne dosti na tom, nositelé know-how a kapitálu budou v ještě výhodnější pozici, což by v řadě zemí prohloubilo již beztak výraznou příjmovou a majetkovou nerovnost a vytvořilo početné vrstvy lidí, kteří „nemají do čeho píchnout“. Společenské a politické tenze i v těch nejvyspělejších zemích porostou. Naopak nadpoloviční většina dotázaných (52 procent) soudí, že tak jak budou některé pozice mizet, vzniknou nové, o nichž nemáme často ještě ani ponětí, a výsledné saldo -alespoň v horizontu příštího desetiletí -bude mírně kladné.

Moc montérek

Pro Česko je podstatné, že opravdu velká změna s vysokou pravděpodobností skutečně nastane ve zpracovatelském průmyslu, kde Průmysl 4.0 může významně změnit investiční rozhodování při lokalizaci investic. Dnes se tragicky nedostává „lidí ve výrobě“ u montážního pásu, za deset patnáct let mohou být přebyteční a budou muset hledat uplatnění v jiných oborech, často hodně jiných, především v sektoru služeb, a ne zrovna dobře placených. Někde už si touhle cestou prošli a politické důsledky vidíte třeba v Trumpově Americe.

Připusťme, že Česko také, a dokonce významně těžilo v uplynulých bezmála třech desetiletích z toho, že náš kvalifikovaný průmyslový dělník, technik a inženýr stál zlomek toho, co v Německu, a geografie vytvořila podmínky pro mimořádný a historicky obtížně opakovatelný sňatek z rozumu. Středoevropské zázemí pro německý průmysl na jedné straně umožnilo udržet konkurenceschopnost Německa (včetně dlouholeté mzdové střídmosti na obou stranách hranice, při zachování obrovského mzdového diferenciálu), ale také vysokou zaměstnanost a neuvěřitelný nárůst obchodu, daný těsnou integrací.


Přečtěte si také komentář Ilony Švihlíkové:

Robotizace otevírá dveře dystopiím

Robot, ilustrační foto


Potíž je v tom, že potenciál tohoto sňatku se oboustranně vyčerpává. Obě strany to vědí, což je dobře, ale rébus to nečiní jednodušším. Němci si uvědomují, že technologická změna v podobě umělé inteligence úplně mění dosavadní paradigma. Ekonomicky půjde hlavně o to, v jakém jazyce si chytré stroje budou mezi sebou povídat, a až sekundárně o to, kdo bude hardware vyrábět. V tom byli vždycky dobří, ale v softwaru je tlačí bota. Ani Američanům, ani Číňanům to nebudou chtít dát zadarmo, to je jisté.

Blížící se deindustrializace

Češi chtějí, spontánně a nepřekvapivě, rychlejší sbližování mzdových relací, což je ale jenom jedna dimenze vzájemného vztahu. Rychlý nárůst mezd bez posunu k přidané hodnotě bude mít vážné důsledky. Ve vypjatém scénáři si lze představit, že Česko může projít rychlou deindustrializací, pokud nedokáže udržet tempo a obhájit své místo na slunci, a to bez ohledu na fakt, že celková zaměstnanost ve výrobě bude tak jako tak jistě a výrazně klesat. Tuhle perspektivu si docela vysoké procento lidí v rozhodujících pozicích v Česku uvědomuje, jakkoli to není téma na billboardy ve volební kampani.

Až se usadí prach, budeme si muset říct, co to znamená, udržet tempo a obhájit místo. Bude to ohromná zátěžová zkouška schopnosti českého vzdělávacího systému spolupracovat s průmyslem. Technologická změna zatlačí na podniky působící v Česku, které mnohdy nejsou originálními dodavateli značkového celku, natožpak tvůrci nových technologií. Největší šance zřejmě spočívá v tom, že se staneme kvalifikovanými uživateli a chytrými adaptátory novinek, že se vrhneme na údržbu a servis. Když to zvládneme, přežijeme.

Cokoli navíc se jmenuje úspěch. Ne, to není poraženectví. Bude to úspěch.

Přečtěte si komentáře Miroslava Zámečníka:

„Oni nám voliči ty programy nečtou!“ Ano, naštěstí

Není nad vítěznou střelu do vlastní brány aneb Daň za Alzheimera

Kruh ruské pšenice se uzavřel

Čínský růst (n)a dluh

Převálcuje nás francouzsko-německá lokomotiva?

Rusko hledá nový „obchodní model“, jak zvednout růst

BRAND24

Jedenapůltý pokus o zrušení Obamacare

Trump, NAFTA a dvě století od Davida Ricarda


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).