Děkujeme, že kouříte

06. září, 12:12 - Petr Weikert
06. září, 12:12

Některé nové zprávy jsou úplně stejné jako před deseti lety. Třeba ta, že se sněmovna chystá schválit protikuřácký zákon. Můžeme se jenom vsázet o to, proč se kouření v restauracích nepodaří zakázat ani tentokrát.

Letos uplynulo přesně deset let od té doby, co začal v Česku platit „protikuřácký“ zákon. Pokud si toho nikdo v praxi nevšiml, chyba není na jeho straně. Zákon je velmi obecný. Zakazuje kouřit ve škole, v kině, v divadle nebo na zastávce.

Další spíše technickou úpravou prošel v roce 2010. Od té doby mají hospodští povoleno mít prostor vyhrazený pro nekuřáky a měli by na vchod pověsit cedulku s informací, jestli se u nich kouří, nebo ne. Skutečný zákaz kouření měla obsahovat až chystaná úprava v roce 2013, nedostala se ale ani do sněmovny.

Zákon na ochranu nekuřáků má tu nevýhodu, že nepatří do módního trendu boje proti korupci a nestojí za ním desítky občanských sdružení a iniciativ placených vládou nebo bohatými mecenáši s politickými ambicemi. Nestojí za ním vlastně nikdo, ani prezidenti. Vždyť ten bývalý stříhal pásku u nového provozu v tabákové firmě Philip Morris a současný veřejně přivítal, když poslední zpřísňující návrh zákona neprošel. Naopak proti omezením bojuje nejsilnější lobby světa - tabákové firmy.


Přečtěte si další komentáře autora:

Nesmějte se Riu

Železný a věčný Michal Hašek

Zeman bez kampaně? Ani náhodou


Není to obecná fráze, Česko je příkladem úspěchu tabákových lobbistů. Za příklad ho už před čtyřmi lety použila analýza univerzity v britském Bathu. Dvě z největších světových tabákových společností (Philip Morris a British American Tobacco) podle ní aktivně podkopávaly kontrolu tabáku v Česku.

„Analýza naznačuje, že Philip Morris převrátil a oslabil pokusy o omezení reklamy na tabákové výrobky a podporoval dobrovolné přístupy jako alternativu k závazným právním předpisům,“ stojí mimo jiné v dokumentu. Hlavním zájmem lobbistů je prý udržet nízkou spotřební daň (Česko má dosud jedny z nejlevnějších cigaret v EU) a lobbisté se také aktivně pokoušeli ovlivnit politickou scénu.

Z toho je zřejmé, že nejde o plíce, srdce a zdraví, ale o tvrdý byznys. Až budou příště poslanci zmateně vysvětlovat, proč shodili svůj vlastní vládní návrh, jako naposledy zákonodárci z ANO, a jiní budou argumentovat omezením svobod a dalšími nesmysly, je důležité si uvědomit, že za jejich slovy je možná něco víc než hrané zatemnění mysli.


Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče