Touchdown. Přistání Perseverance proběhlo hladce, vozítko začíná z Marsu posílat první fotografie - Euro.cz

Přihlášení

Touchdown. Přistání Perseverance proběhlo hladce, vozítko začíná z Marsu posílat první fotografie

,
Touchdown. Přistání Perseverance proběhlo hladce, vozítko začíná z Marsu posílat první fotografie
Zdroj: Facebook/NASA - National Aeronautics and Space Administration
  • Ve čtvrtek přistála na povrchu rudé planety sonda Perseverance. Vyslala ji NASA

  • Vozítko je v pořadí třetí sondou, která k rudé planetě dorazila v horizontu jednoho týdne

  • Perseverance je podobný svému sesterskému roveru Curiosity, na rozdíl od něj ale disponuje modernějšími vědeckými přístroji

  • Jeho hlavním úkolem je pátrat na povrchu Marsu po stopách dávného života

  • Přistávací manévr trval sedm minut, byl plně automatický a lidé na Zemi se o jeho úspěšném provedení dozvěděli až s 11minutovým zpožděním

Všichni ti, kdo se během čtvrtečního večera rozhodli namísto svého oblíbeného seriálu sledovat internetové vysílání NASA, jistě vědí, že jsme byli svědky dalšího historického okamžiku. Včera totiž do marsovské atmosféry vstoupila americká sonda Perseverance, od níž si lidstvo slibuje učiněné zázraky – nalézt na této rudé planetě v rámci mise za bezmála tři miliardy dolarů stopy dávného života.

Jistě, podobnou věc může dokázat i rover Curiosity, který povrch Marsu zkoumá už několik dlouhých let. Šance Perseverance jsou ale přeci jen o mnoho větší. Důvod? Například lokalita, v níž má hledat. Inženýři NASA se totiž protentokrát rozhodli jeho prostřednictvím vydat do kráteru zvaného Jezero.

Rover Perseverance - vizualizace
Rover Perseverance – vizualizace NASA

Ano, tušíte správně. Ačkoliv byla oblast pojmenovaná nikoliv podle českého slova pro přírodní vodní plochu, nýbrž po vesnici ležící v Bosně a Herzegovině, shodou náhod se skutečně o jezero jedná. Respektive kdysi dávno jednalo – nyní se zde nachází jako na většině míst Marsu pustina. Přesto právě vzhledem k jeho minulosti lze očekávat, že jestli na rudé planetě život někdy byl, mohl pobývat zde a zanechat za sebou mikroskopické stopy.

Spolu s vozítkem dorazila i „helikoptéra“

K potenciálnímu odhalení důkazů života na Marsu – ale také za účelem dalších vědeckých zkoumání – bude mít sonda Perseverance (česky Vytrvalost) na „palubě“ celou řadu sofistikovaných přístrojů. Ty jí umožní měřit teplotu okolního prostředí i sílu vanoucího větru, hledat ložiska vody, provádět chemickou analýzu, porovnávat velikost místních prachových částic i fotografovat krajinu kolem. S tím jí pomůže i malý dron Ingenuity (Vynalézavost), který byl na Mars dopraven společně se samotným vozítkem. „Helikoptéra“ vydrží ve vzduchu vždy jen několik málo minut, proto se od sondy nebude nijak výrazně vzdalovat. I tak se ale do dějin zkoumání vesmíru zapíše nesmazatelným písmem, neboť půjde o první člověkem zkonstruovaný stroj létající na jiném kosmickém tělese než na Zemi.

Ruch na orbitě. K Marsu míří tři družice naráz, mise Spojených arabských emirátů slibuje fascinující podívanou

Kromě všeho výše zmíněného je vozítko vybaveno ještě podpovrchovým radarem RIMFAX, díky němuž bude schopné „skenovat“, co se nachází bezprostředně pod ním, a systémem MOXIE. I do něj vkládají inženýři NASA velké naděje – má jít o zařízení na výrobu kyslíku získaného z tamní atmosféry, která je z 96 procent tvořena oxidem uhličitým. Právě osvojení této technologie je podle odborníků zcela stěžejním předpokladem pro to, aby zde jednoho mohl stanout člověk a potenciálně se na Marsu i trvale usadit.

Sedm minut napětí

Sonda Perseverance letěla k Marsu zhruba půl roku, do kosmu ji vloni v červenci vynesla raketa Atlas V. Jen o několik dní dříve dorazily k rudé planetě jiné dvě sondy – arabská družice Hope a čínská Tianwen-1. Prvně jmenovaná ji bude po celou dobu trvání své mise pozorovat z výšky několika tisíc kilometrů, druhá by zde za přibližně tři měsíce měla dokonce přistát.

A když už je řeč o přistání, to nemohlo v případě Perseverance zanechat chladným snad nikoho z diváků. Do horních vrstev marsovské atmosféry vletěla sonda těžko představitelnou rychlostí 5,9 kilometrů za sekundu (přibližně 21 240 kilometrů za hodinu). Po zhruba čtyřech minutách ustavičného aerodynamického brzdění způsobeného třením atmosféry otevřela ve výšce 11 kilometrů nad povrchem padák a odhodila tepelný štít. To však ještě ani zdaleka nebyl konec.

Přistání sondy Perseverance na Marsu - vizualizace
Přistání sondy Perseverance na Marsu – vizualizace NASA

Za několik dalších desítek vteřin se rover od svého vesmírného modulu odpoutal. Pomocí speciálně navrženého „jet packu“, zvaného Nebeský jeřáb, putoval s využitím trysek řídkou atmosférou a hledal ideální místo k přistání.

Protože signál z Marsu letí na Zem zhruba 11 minut, museli inženýři NASA, podobně jako před devíti lety v případě Curiosity, celý manévr naprogramovat automaticky. Autonomní výběr vhodné přistávací plochy pomocí jejího fotografování a vyhodnocování snímků v reálném čase byl tentokrát novinkou, ale systém zvládl svoji úlohu na jedničku a skutečně navedl rover na takové místo, kde bylo riziko jeho poškození minimální.

Přistání sondy Perseverance na Marsu - vizualizace
Přistání sondy Perseverance na Marsu – vizualizace NASA

V poslední fázi náročného, sedm minut dlouhého přistávacího manévru vypustil Nebeský jeřáb více než tunu vážící vozítko pomocí nylonových lan na zem, odpoutal se od něj a následně odletěl do bezpečné vzdálenosti, kde se plánovaně zřítil.

Že byl „touchdown“ úspěšný, se sice lidé v řídícím středisku NASA dozvěděli až po více než 10 minutách. Čekání se však bezesporu vyplatilo. Hned vzápětí se jim totiž Perseverance odvděčil svou první várkou fotek pořízených z povrchu rudé planety, na které, jak mnoho z nás tajně doufá, skutečně dříve či později nalezneme stopy dávného mimozemského života.

Diskuze