Přípravy mise PLATO, která bude pátrat po exoplanetách, pokračují. A české technologie v ní budou tentokrát hrát zásadní roli - Euro.cz

Přihlášení

Přípravy mise PLATO, která bude pátrat po exoplanetách, pokračují. A české technologie v ní budou tentokrát hrát zásadní roli

,
Přípravy mise PLATO, která bude pátrat po exoplanetách, pokračují. A české technologie v ní budou tentokrát hrát zásadní roli
Zdroj: Pixabay
  • V roce 2026 plánuje Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustit do kosmu sondu PLATO (Planetary Transits and Oscillations of stars). Jejím úkolem bude hledat mimo naši Sluneční soustavu planety podobné Zemi, na nichž by teoreticky mohl existovat život

  • Spousta dílů sondy bude pocházet od českých výrobců

  • Na vývoji spolupracují v rámci tuzemska společnosti SAB Aerospace a 5M a Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Nebývá zvykem, aby Česko a české firmy byly ve vesmíru tolik vidět. Ne snad že by kosmickými technologiemi u nás nikdo nezabýval, ve srovnání s ostatními evropskými státy jsme však – přiznejme si to – spíše menšími hráči. V rámci chystané vědecké mise Plato by se nicméně toto vnímání mohlo přeci jen změnit. Jsou to právě technologie vyvinuté v Česku, na nichž bude úspěch dlouho chystaného projektu záviset.

Najít, spojit se a dobít „energií“. Ve vesmíru se odehrála unikátní mise, jež prodloužila životnost přesluhujícího satelitu

Subjektů, které se mise ESA účastní, je vícero. Jedním z nich je brněnská firma SAB Aerospace, o které jsme nedávno psali v souvislosti s dodáním minilaboratoří na Mezinárodní vesmírnou stanici. V tomto případě má na starosti kompletní vývoj i zhotovení konstrukce servisního modulu sondy PLATO.  Jeho součástí je pohon, navigace, regulační systémy, solární panely, baterie a mnoho dalších komponent. Účelem všech těchto elementů je „držet při životě“ srdce celé družice – 26 kamer, které budou v nekonečném vesmíru po dobu osmi let snímat tisíce hvězd a vyhodnocovat pokles jejich jasnosti, jenž by naznačoval přítomnost obíhající exoplanety.

„Vesmírná mise PLATO nám poskytne jedinečnou informaci o situaci naší Sluneční soustavy ve vesmíru, pravděpodobně se nám podaří odpovědět na otázku, zda je náš systém jeden z mnoha, nebo zda je jedinečný,“ uvádí Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR, který vede českou část projektu.

Kontejnery spolehlivě přepraví i bombu

K samotnému vypuštění sondy by sice mělo dojít až za pět let, některé přípravné práce ale musejí být hotovy už teď. Třeba úspěšně absolvování vibračních testů transportních kontejnerů. Ty mají za úkol ochránit extremně citlivé kamery ještě před jejich cestou do vesmíru.

V první fázi zkoušek obstály kontejnery vyvinuté SAB Aerospace na výbornou. Nyní bude jeden z nich odeslán do italské Florencie, kde jej tamní inženýři vybaví zmíněnou kamerou a odešlou do Belgie. Zde by mělo následovat další kolo testů.

Takto vypadá jeden z přepravních kontejnerů zkonstruovaný společností SAB Aerospace. Foto: SAB Aerospace
Takto vypadá jeden z přepravních kontejnerů zkonstruovaný společností SAB Aerospace. Foto: SAB Aerospace

„Tento projekt je pro nás významný hned ze dvou důvodů,“ říká šéf brněnské firmy Petr Kapoun. „Zaprvé, protože se jedná o spolupráci průmyslu a Akademie věd. Zadruhé, jde o velkou technologickou výzvu. Kontejner je pro bezpečnou přepravu kamer navržen tak přísně, že by zvládl přepravit i bombu, aniž by vybuchla,“ dodává.

I materiál dodá Česko

Protože bude zhruba dvoutunová sonda na své cestě temným vesmírem čelit extrémním teplotám i vibracím, je zapotřebí, aby byla vyrobena z dostatečně pevného, avšak lehkého materiálu. Ideálně z uhlíkového kompozitu. Dodání takového materiálu bylo svěřeno do rukou další české firmy – kunovické společnosti 5M, která se vývojem kompozitů a sendvičů zabývá již od roku 1992.

Astronomický ústav AV ČR se pak podílí na výrobě speciálního softwaru na zpracování dat shromážděných sondou, která se tou dobou může nacházet až 1,5 milionu kilometrů daleko. Konkrétná má jít o kalibrační algoritmy, jež dokážou odstranit případné efekty termálního šumu a zlepší tím fotometrickou přesnost měření.

Zda vědecký tým kolem Marie Karjalainenové postupuje správně, si ověří příští rok na podzim. Právě na tento termín je totiž naplánován test se skutečnými kamerami, během něhož budou ve speciálních vakuových komorách nasimulovány podmínky panující v kosmu.