Míček letěl míle daleko, hlásil před 50 lety z Měsíce ‚golfista‘ Shepard. Moderní technologie ale nyní potvrdily opak - Euro.cz

Přihlášení

Míček letěl míle daleko, hlásil před 50 lety z Měsíce ‚golfista‘ Shepard. Moderní technologie ale nyní potvrdily opak

,
Míček letěl míle daleko, hlásil před 50 lety z Měsíce ‚golfista‘ Shepard. Moderní technologie ale nyní potvrdily opak
Zdroj: Shutterstock
  • Alan Shepard byl prvním Američanem ve vesmíru a také velitelem posádky Apollo 14, která na Měsíci přistála 5. února 1971

  • Jako vůbec první člověk v dějinách lidstva si na povrchu tohoto nebeského tělesa zahrál golf

  • Pokud by stejné podmínky panovaly na Zemi, bylo by teoreticky možné odpálit míček i do vzdálenosti 3,41 míle

Je to sice už bezmála půlstoletí, co zástupci lidstva naposled stanuli na povrchu Měsíce, přesto některé zajímavosti týkající se tehdejších pilotovaných misí v rámci programu Apollo vyplouvají na povrch až nyní. Že si Alan Shepard s sebou v roce 1971 přibalil do rakety hlavu golfové hole a během pobytu na přirozeném satelitu Země si jako první zástupce lidstva střihl dva odpaly, je všeobecně známo. Jak daleko míčky doletěly, ale až doposud zůstávalo předmětem spekulací.

Sám Shepard, který se mimochodem o 10 let dříve stal vůbec prvním Američanem ve vesmíru, vždycky tvrdil, že i když se mu úvodní rána příliš nepovedla, ta druhá již byla o poznání lepší a míček letěl „míle a míle a míle“ daleko.

Pokud by se takové odpaliště nacházelo na Zemi, každý by hned věděl, že je to naprostý nesmysl. Ale na Měsíci, kde je ve srovnání s naší planetou gravitace zhruba šestinová? Na tom by už něco být mohlo – třebaže jeho golfová hůl nebyla golfovou holí v tom pravém slova smyslu (jednalo se o tyč sloužící ke sbírání měsíční horniny, kterou nechal astronaut potají opatřit golfovou hlavou) a on sám míčky odpaloval pouze jednou rukou, což bylo zapříčiněno možnostmi jeho vesmírného skafandru.

Evropa se vzdaluje Americe. Ne kvůli politice, ale v důsledku geologických jevů 600 km hluboko pod dnem Atlantiku

Protože navíc kvalita televizních záznamů pořízených během mise byla dosti nevalná, skutečná vzdálenost, kterou míček uletěl, se dala jen tušit. Původní odhady hovořily o vzdálenosti mezi 200 až 400 metry. Jak ale nyní prozradil Andy Saunders, jemuž se pomocí moderních technologií podařilo seskládat fotografie záznamů ve vysokém rozlišení tak, že na nich druhý, dosud ztracený míček doopravdy nalezl, vše bylo nakonec trochu jinak.

„Celkem přesně můžeme nyní určit, že míček číslo jedna letěl 24 yardů (necelých 22 metrů) a míček číslo dvě yardů 40 (zhruba 36,5 metru),“ cituje Saunderse web BBC. „I když byla druhá rána vážně působivá, bohužel ji těžko můžeme popsat jako ‚míle a míle a míle‘ dlouhou. Což ale bylo samozřejmě vždycky bráno s nadhledem, neboť je zjevné, že šlo o radostné zveličování.“

Ačkoliv nově zveřejněný důkaz může být pro mnohé Shepardovy fanoušky zklamáním, Saunders zdůrazňuje, že jeho výkon byl vlastně velice impozantní. „Měsíc je ve skutečnosti jeden obrovský, neuhrabaný a kameny posetý bunkr (písková překážka uprostřed greenu). Přetlakový oblek značně omezuje pohyb, kvůli hledí jejich přileb si navíc sotva viděli na chodidla,“ podotýká.

„Fakt, že vůbec míček trefil a dostal jej do ‚vzduchu‘, je ž sám o sobě dost působivý,“ uzavírá Sanders s tím, že kdyby gravitační podmínky na Měsíci platily i na Zemi, byl by loňský vítěz US Open Bryson DeChambeau teoreticky skutečně schopný odpálit míček do vzdálenosti 3,41 míle (přibližně 5,5 kilometru).