Zemětřesení i tsunami: pomníky apokalypsy na ohnivém kruhu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Zemětřesení i tsunami: pomníky apokalypsy na ohnivém kruhu

Eva Bártová Tereza Koláříková,
Zemětřesení i tsunami: pomníky apokalypsy na ohnivém kruhu
Zdroj: Shutterstock

Jednomu z nejsilnějších zemětřesení v dějinách stačily čtyři minuty, aby navždy změnilo Aljašku.

Je Velký pátek 27. března 1964, venku lehce padá sníh a dvanáctiletý Raymond Legrue usedá společně s rodinou k slavnostní velikonoční večeři. V tom pod nohama cítí první otřesy. Necelých 450 kilometrů od Raymondova domu právě došlo v zálivu Prince Williama k druhému nejsilnějšímu zemětřesení, které bylo kdy naměřeno. Přírodní katastrofa tehdy změnila lidské životy. Srovnala se zemí několik vesnic a změnila i přírodní ráz krajiny nejen v přímořských oblastech Aljašky, ale i ve vnitrozemí. Následky mohou lidé pozorovat dodnes.

Zemětřesení o síle 9,2 stupňů Richterovy škály udeřilo krátce po půl šesté odpoledne. „Bylo štěstí, že byl zrovna čas večeře a rodiny byly pohromadě. Když odeznělo, všichni podle pokynů prchli z města Kodiak na blízkou horu Pillar Mountain,“ vypráví dnes Jeff Nye žijící na poloostrově Kenai příběh, který mu v minulosti řekl jeho známý, tehdy dvanáctiletý Legrue.

Několik minut po útěku obyvatel srovnala přístav se zemí první vlna tsunami. Do půlnoci udeřily další tři. Přestože místní přístav později vybudovali znovu, část z nich našla útočiště v sousední zátoce. Obklopeni vysokými horami a přilehlými ostrovy jsou dnes v Port Lions před vysokými vlnami ve větším bezpečí.

V přístavu se vařila voda

Ostrovní město nebylo jediné, na němž se zemětřesení výrazně podepsalo. Jen pětašedesát kilometrů od epicentra leží přístav Whittier. Ten následkem otřesů čelil sesuvům půdy, lavinám nebo více než 13 metrů vysokým vlnám tsunami. Zemětřesení tu navíc způsobilo požár v areálu ropné společnosti, který trval několik následujících dní. Při čtyři minuty dlouhých otřesech půdy se zbortily také domy při pobřeží. Zahynulo v nich dvanáct dělníků a rybářů. Už je nikdo neviděl. Jejich těla s sebou odnesla voda, která se rozlila po celém městě.

Trénink na tsunami
Rychlý útěk před tsunami do hor zachraňuje životy. V rybářském městě Seward si při tom stopují čas. Každoročně na Den nezávislosti vybíhají přihlášení odvážlivci na Mount Marathon, mohutnou horu tyčící se nad domy i přístavem. Startují v srdci města mezi rozmanitými obchůdky, místním pivovarem a Muzeem podmořského života.

Proběhnou městskou čtvrtí a pokračují do strmého svahu. V příštích necelých dvou kilometrech nastoupají 900 výškových metrů. Běh se místy prolíná s lezením. Odřeninám a modřinám se závodníci nevyhnou.

Dechberoucího výhledu na zátoku s deltou řeky Resurrection si příliš neužijí a zase spěchají dolů. Loňský výherce zdolal trasu za necelých 44 minut.

„Vypadalo to, jako by se voda vařila,” popisovala to později jedna žena, která ve městě obklopeném ledovci vyrostla. Dodnes se nad zálivem tyčí ohořelá budova. Především za deštivého počasí dodává městečku, které je od zbytku Aljašky odděleno horami, tajemný nádech.

Kromě moře do něj lidé mohou přijet pouze čtyři kilometry dlouhým tunelem, kterým vede také železnice. Ta křižuje celou Aljašku a ve vyhlídkových vlacích mohou turisté pozorovat dechberoucí představení, které pro ně divoká příroda připravila, včetně stop častých zemětřesení.

Velké změny způsobily otřesy i v přístavu Valdez, který leží v podobné vzdálenosti od epicentra jako Whittier. Zahynulo tu 32 obyvatel. Nadále neobyvatelné město jeho osadníci vybudovali od základů znova.

O šest kilometrů dále, na stabilnějším podloží. Klidnými ulicemi přístavu se dnes namísto rozbouřené vody prohání volně žijící králíci a po hrůzné minulosti zdánlivě není ani památky. Místním ale historii připomíná expozice zdejšího muzea i rozložení ulic a budov navržené architekty s ohledem na místní tektoniku.

K podobným, byť menším sesuvům půdy došlo po celé Aljašce. Zemětřesení tak zapříčinilo stěhování několika dalších vesnic. Mezi nimi byl blízký Girdwood nebo 50 kilometrů vzdálený přístav Seward, považovaný za bránu do národního parku Kenai Fjords. Vědci zaznamenali narušení podloží na ploše téměř půl milionu kilometrů čtverečních.

Na velkých škodách i ztrátách na životech se nepodílela jen seismická aktivita. I dnes mohou lidé pozorovat následky požárů, které zemětřesení vyvolalo, a změny v podloží. Některé budovy síla zdemolovala, jiné rozervala na části. Asfaltové cesty se vzdouvaly jako vlny. „Znělo to, jako by se sto nákladních vlaků řítilo skrz náš dům. Mohla bych přísahat, že jsem slyšela skřípění země, jak ji otřesy trhaly,“ sdílela vzpomínku Michele A. Wiley na stránkách Anchorage Memories, kde si lidé zaznamenávají události z okolí.

Důvod nezvykle dlouhého a silného zemětřesení vysvětlil geolog George Plafker. Oceánská tektonická deska se podsouvala pod pevninskou a přitom ji stlačovala.

Každý rok se posunula o několik centimetrů. Po desítkách až stovkách let byl tlak tak velký, že způsobil nárazový skluz zpátky. Pevninská deska povolila jako uvolněná pružina a roztáhla se po oceánské zpět do moře. To vyvolalo obrovské vlny všemi směry. Při pohybu zemského povrchu se vnitrozemské části Aljašky propadly o více než dva metry a vodní či pobřežní oblasti vystoupaly do výše deseti metrů.

Tsunami zabíjela až v Kalifornii

Následky prudkého uvolnění tlaku mohou lidé dodnes pozorovat pouhým okem mimo jiné v největším aljašském městě Anchorage. Metropole vzdálená asi 120 kilometrů od epicentra zemětřesení utrpěla obrovské škody a přišla o celou čtvrť. Po sesuvu půdy se zbortila a její část zmizela pod hladinou oceánu. „Anchorage bylo rozerváno na kusy. Jediná neporušená budova bylo armádní skladiště. To z něj dělá oblíbený cíl turistů,“ říká bývalý voják Brandon Romes.

Na hranicích zmizelé čtvrti se dnes rozkládá klidný park. Dramatické okamžiky připomínají jen informační cedule a název Earthquake Park (Park zemětřesení), který na událost odkazuje. Jen o několik mil jižněji přitom lidé mohou vidět uhynulé stromy, které po poklesu pevniny zalila mořská voda.

Celé město v jednom věžáku
Je to malebná zátoka obklopená horami a ledovci, jíž kraluje moderní budova, která ční vysoko nad rybářské lodě a doky. Ve čtrnáctipatrové Begich Towers žijí téměř všichni z více než dvou stovek obyvatel městečka Whittier. V zimních měsících vycházejí kvůli mrazu i velkému počtu medvědů co nejméně.

Ani nemusejí. Vše, co k životu potřebují, mají pod jednou střechou. V podlažích jsou rozmístěny kromě bytů i dva obchody s potravinami, policejní stanice, prádelna, zdravotní centrum, škola, vnitřní dětské hřiště, kanceláře a ve sklepních prostorách i kostel.

Původně pro armádní účely zřízená budova dostala název po kongresmanovi, jehož letadlo při cestě z Anchorage do Juneau zmizelo. Jeho tělo ani trosky letadla záchranáři nikdy nenalezli.

Ční nad hladinu jako pomníky tragické události. Zemětřesení a především následné vlny tsunami si vyžádaly přes 130 lidských životů nejen na Aljašce, ale také v Oregonu nebo Kalifornii. Vlny doputovaly až ke břehům dalších dvaceti zemí včetně Japonska, Nového Zélandu nebo Peru.

Po hlavním otřesu na Velký pátek došlo ke stovkám menších následných zemětřesení. Většinu z nich obyvatelé ani nezaznamenají. Některá jsou příliš slabá, než aby je člověk zaregistroval. Ta, která pocítit lze, místní často ani nevnímají. Jsou na ně zvyklí. Půda se jim pod nohama hýbe i stokrát za den. „Tato oblast je tektonicky nejaktivnější region na zemi,“ říká Nye.

Na silnější otřesy si ale zvyknout nejde. Koncem předloňského listopadu zničilo zemětřesení o síle 7,2 stupňů Richterovy škály silnice a domy a v propadech uvěznilo auta i lidi. „Bylo to jako náraz auta. Síla otřesu mě hodila na podlahu a zároveň se mnou i lednici. Sklo se tříštilo a zdi praskaly,“ vzpomíná Nye na děsivý zážitek.

Poloostrov Kenai byl na několik dní odříznutý od zbytku Aljašky. Jediné spojení, dálnici Seward Highway, totiž zemětřesení roztrhalo a místy způsobilo propady nebo závaly. Jedno ze silnějších zemětřesení zažili místní i letos v říjnu. Ohnivý kruh, jak se oblasti říká, se opět probudil.

Autorky jsou spolupracovnicemi redakce

Zemětřesení i tsunami: pomníky apokalypsy na ohnivém kruhu
4.7 (93.33%) 3 hlasování
Diskuze