Vedení národního parku počty turistů nadsazuje, tvrdí znalec Krkonoš Pavel Klimeš - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Vedení národního parku počty turistů nadsazuje, tvrdí znalec Krkonoš Pavel Klimeš

,
Vedení národního parku počty turistů nadsazuje, tvrdí znalec Krkonoš Pavel Klimeš

Do samotné přírody nechodí víc lidí, než chodilo. Většina nárůstu se týká atrakcí, jako je třeba stezka v korunách stromů nebo lanovka na Sněžku, říká Pavel Klimeš.

Jeho rodina se ve východních Krkonoších usadila po druhé světové válce a dnes je Pavel Klimeš jedním z největších znalců zdejší krajiny, architektury a každodenního života. „ Všichni naši mladí odtud odcházejí, protože nemají kde bydlet,“ popisuje hlavní potíž Krkonoš provozovatel galerií a informačních center pojmenovaných Veselý výlet.

Čeho se nyní musí Krkonoše nejvíce obávat?

Vylidnění.

Jak to myslíte?

Podívejte, tady se za uplynulé roky zainvestovalo mnoho miliard, ale ubyly desítky procent obyvatel. Ve Špindlerově Mlýně, Horním Maršově nebo třeba v Janských Lázních. Tady nikdo nežije. Přitom se pořád staví a staví… Většinu nemovitostí vlastní lidi, kteří tady nežijí. A ti sledují jen své komerční zájmy a komunitu nepodpoří.

A jestliže není zdravá komunita, umírá to. Nefunguje likvidace kůrovce, protože nejsou dřevaři, nemá kdo opravovat cesty a tak dál. Snižuje se i kvalita školství – když se v Horním Maršově postavila škola, chodilo do ní v roce 1993 téměř 230 dětí, dneska jich tam není ani sto.

Kde to vzniklo?

Prvopočátkem je vyhnání Němců po válce a neumožnění privatizace v roce 1948. Většina lidí, kteří začali hospodařit na majetku po Němcích, aby jej pak komunisti převedli na socialistické podniky, odtud odešla. Další ranou byla privatizace po roce 1990.


Vzhůru na sever. České středohoří je neobjeveným rájem turistů


Co konkrétně?

Souvisí to třeba s návrhem nové zonace národního parku, kterou správa přednesla. Když jste majitelem louky, které se změna dotkne, a žijete tu, ozvete se a se Správou Krkonošského národního parku domluvíte individuální podmínky. Když tam ale jako majitele máte nějakého člověka žijícího v Praze, ten ani neví, jak se tady točí svět. A správa pak nemá partnery k jednání.

Ti vlastní i zdejší byty?

No samozřejmě. Všichni naši mladí odcházejí, nekoupí si tu byt, nemají na něj. Nejmladší generace odchází, protože nemá kde bydlet, přestože třeba v Horním Maršově je polovina domů prázdných. I na sídlišti – byty skupují developeři, potřebují investovat i do přiblblých bytovek z 80. let. Takže skupují byty, třeba pro Airbnb, a z osmi bytů jsou pak jen dva pro trvalé obyvatele. Tak dopadlo i sídliště v Bedřichově. Těží z toho Trutnov i Vrchlabí, hory samotné ale strádají.


Přečtěte si rozhovor: Budeme muset zdražit mapy, říká šéf KČT Chvátal


Podle ochranářů hory decimuje i obrovský počet turistů.

Do samotné přírody nechodí víc lidí, než chodilo. Většinu nárůstu tvoří atrakce, jako jsou třeba stezka v korunách stromů nebo lanovka na Sněžku. To není turismus. Ten nárůst není tak radikální, jak se říká. Špičky se koncentrují do krátkého období v létě, v zimě zase drobně roste pohyb lidí na skialpech, to nás ale nemusí výrazně znepokojovat.

Vedení národního parku se tváří jinak.

Neviděl bych to tak dramaticky. Správa tu návštěvnost nadsazuje, často jsem v terénu a nevidím velký rozdíl. V první zóně je dnes méně lidí než v 80. letech při nájezdech východních Němců. Turisté nás živí, když už všechny fabriky skončily. Jen v našem údolí od Mladých Buků pracovaly dva tisíce lidí ve fabrikách, které skončily. A téměř všechno vcucnul cestovní ruch.

Čtěte také:

130 let po červené. Českem vás provede nejlepší značení na světě

Chcete si odpočinout od lidí? Zkuste tento hotel v Grónsku. Je nejodlehlejší na světě

Čeští turisté se přestávají bát. Ve velkém se vracejí do Turecka, Egypta a Tuniska

Turisté, z Prahy ven, velí ministerstvo

Všichni proti Praze: regiony chtějí metropoli sebrat turisty

Ohodnoťte tento článek
Diskuze