Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Apartmán v Krkonoších: chalupa 21. století bez starostí a s výnosem

Pokud si pořídíte vlastní horský apartmán, můžete trávit zimní a letní dovolenou…

Zajímavosti o golfu, které jste nevěděli

Golf je vyhledávaným sportem, který se těší čím dál větší oblibě. Má dlouholetou tradici…

AAA Auto: Zdaleka nejen obchodník s ojetými vozy

Síť autocenter AAA Auto působí v České republice už bezmála třicet let. Aktivity firmy…

Stávka. Lidé v Praze během dvouhodinové celostátní generální stávky 27. 11. 1989 žádali „konec vlády
jedné strany“
Stávka. Lidé v Praze během dvouhodinové celostátní generální stávky 27. 11. 1989 žádali „konec vlády jedné strany“
Autor: čtk

Třicet let na vzestupu. Období po roce 1989 je příběhem úspěchu

David Tramba 16. listopadu, 08:00  -  David Tramba
Stávka. Lidé v Praze během dvouhodinové celostátní generální stávky 27. 11. 1989 žádali „konec vlády
jedné strany“
Stávka. Lidé v Praze během dvouhodinové celostátní generální stávky 27. 11. 1989 žádali „konec vlády jedné strany“
Autor: čtk
16. listopadu, 08:00

Země střední Evropy, Pobaltí i část Balkánu mají za sebou tři dekády mimořádného ekonomického růstu. Jejich obyvatelé žijí déle a zdravěji. Kde se tedy bere pocit, že za totality bylo lépe?

Viditelný růst životní úrovně a přímo hyperskok v konkurenceschopnosti na světovém trhu. Tak lze shrnout vývoj ve skupině zemí střední a jihovýchodní Evropy, které ještě v 80. letech minulého století budovaly socialismus a dnes jsou členy Evropské unie. Všeobecný pokrok není měřitelný jen penězi, ale také kvalitou a délkou života. Lidé v zemích visegrádské čtyřky žijí v průměru o sedm let déle než jejich předchůdci o generaci dříve.

Naprostý zázrak se nestal a oproti Němcům a Rakušanům jsme dál chudí příbuzní. Relativně úspěšné Česko je z hlediska výkonu ekonomiky na jednoho obyvatele na polovině německé úrovně, z pohledu kupní síly na 72 procentech. Ale přiznejme si, bylo dosažení německé úrovně během tří dekád vůbec reálné? Není úspěch už to, že životní úroveň v řadě zemí postkomunistické Evropy se téměř dotáhla na úroveň Itálie a Španělska? Ani na to by řada lidí před třiceti lety nevsadila stovku.

Při mapování třicetiletého vývoje ekonomik nových členských zemí Evropské unie narazíme na jednu záhadu. Jiný výsledek získáme, když státy seřadíme podle tržních hodnot hrubého domácího produktu na obyvatele, a jiný, když jako měřítko použijeme údaj v paritě kupní síly. Česká republika je podle prvního pohledu na třetím místě z jedenácti sledovaných zemí, podle druhého jsme dokonce první.

Dvakrát větší nákup

Základním dodavatelem číselných řad o vývoji sledovaných evropských ekonomik je Mezinárodní měnový fond. Problém je, že údaje z 80. let uvádí jen u některých zemí. Naštěstí zde může vypomoci Univerzita v Groningenu